Členka komise a předsedkyně Klubu nezávislých senátorů Helena Rögnerová je přesvědčena, že současné normy jsou ohledně obou druhů imunit příliš široké, a je potřeba je omezit. "Co se týče té přestupkové imunity, tak ta poslední novela dala senátorům a poslancům možnost rozhodnout se, jestli chtějí řešit ten přestupek na místě nebo jestli se vydají. Právní puristé říkají, že není vůbec správné, aby ten, kdo ten přestupek spáchal, rozhodoval o způsobu řešení a navíc se domnívám, že jsme zástupci lidí a v oblasti přestupků nemáme mít žádné speciální postavení."

Návrh na zrušení přestupkové imunity a vymezení imunity na dobu trvání mandátu považují někteří senátoři kvůli napětí mezi exekutivou a parlamentem za sporný. Například místopředseda horní komory parlamentu Přemysl Sobotka z ODS pokládá institut doživotní politické imunity za důležitou součást mandátu. Velká část členů komise se shodla jen na tom, že novela Ústavy by měla zavést ztrátu mandátu při pravomocném odsouzení poslance nebo senátora.

Někteří senátoři, jako například předseda senátního klubu Otevřené demokracie Edvard Outrata, by sice byli pro zúžení imunity zákonodárců, ale nechce se jim do dílčí změny Ústavy. "Všeobecně je tendence ve světě omezovat imunitu, do jaké míry se tomu přizpůsobíme - uvidíme. Já mám dojem, že ten čas nastal. Já s tím mám ale trošku jiný problém, a to je, že to nevidím tak důležité, abychom kvůli tomu rychle měnili Ústavu."

Senátní komise pro Ústavu jednání o imunitě zákonodárců přerušila. Konečné stanovisko k novele chce probrat s partnerskou komisí ve sněmovně tak, aby do poloviny roku mohl být podán širší návrh na změny naší Ústavy.

Markéta Kaclová, Dana Jaklová, Marika Táborská, Štěpánka Čechová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít