Ombudsmanka: Ministerstvo vnitra pochybilo při rozhodování o azylu pro 78 čínských křesťanů
Ministerstvo vnitra pochybilo ve věci azylových žádostí skupiny tzv. čínských křesťanů. O žádné ze 78 žádostí jeho odbor azylové a migrační politiky nerozhodl ve lhůtě stanové zákonem o azylu. Příslušný odbor dále pochybil tím, že opakovaně nesplnil svou zákonnou povinnost informovat žadatele o prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí. Vyplývá to ze závěrů šetření Úřadu veřejné ochránkyně práv, které Český rozhlas Plus prostudoval.
Je to takřka přesně rok, co odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra čínským žadatelům o azyl v osmi případech vyhověl a v sedmdesáti jejich žádosti zamítl. Nyní probíhají soudy, ke kterým se odmítnutí žadatelé odvolali.
Ombudsmanka zjistila, že ministerstvo vnitra pochybilo při rozhodování o azylu 78 čínských křesťanů. Více si poslechněte v rozhovoru Lucie Vopálenské s Lindou Janků z kanceláře veřejné ochránkyně práv
Téměř ve všech 78 případech ale odbor vyrozuměl žadatele o prodloužení lhůty naposledy v první polovině roku 2017.
Ombudsmanka Anna Šabatová považuje podle Lindy Janků z kanceláře veřejného ochránce práv postup resortu vnitra za závažný. „A to ze dvou důvodů. Prvním je samotný význam práva na to, aby věc byla projednána bez zbytečných průtahů před správními úřady, což je zásada zakotvená v Listině základních práv a svobod. Je to součást práva na spravedlivý proces. Takže pokud je toto právo porušeno, tak představuje poměrně závažný problém v činnosti správních úřadů. Druhý důvod je ten, že v těchto jednotlivých případech ta doba, po kterou bylo překročeno to běžné předpokládané projednání jednotlivých žádostí, byla opravdu poměrně značná,“ popsala ve vysílání Českého rozhlasu Plus Janků.
Dvě skupiny
Úřad ombudsmanky ve své zprávě skupinu 78 žádostí rozdělil na dvě, a to s ohledem na skutečnost, že se změnil zákon a lhůty pro vyřízení ze strany odboru se pak lišily. Do konce roku 2015 se totiž vztahovala zákonná úprava, která „ukládala ministerstvu vnitra rozhodnout do 90 dnů s tím, že v přiměřených okolnostech je možné tuto lhůtu prodloužit a to i opakovaně,“ popsala Janků.
Soud zatím nezačal projednávat žaloby čínských křesťanů. Rada církví pochybuje o postupu vnitra
Číst článek
„Tam ochránkyně posuzovala to, jestli byly naplněny zákonné podmínky. Dospěla k závěru, že lhůta byla překročená někdy až desetinásobně, takže s ohledem na okolnosti případu tohle rozhodně přiměřené nebylo,“ dodala.
U žádostí, které byly podány po roce 2015, už nový zákon počítal s fixní dobou trvání rozhodování maximálně 18 měsíců – základní lhůta je šest měsíců a lze ji prodloužit o jeden rok. „Ani v jenom z těch případů ministerstvo vnitra tu maximální lhůtu 18 měsíců nedodrželo,“ konstatuje Janků.
Nejdéle trvalo odboru azylové a migrační politiky vydat rozhodnutí přes 2,5 roku, nejkratší déle než rok a půl.
Čekání na překlady
Ze spisů není podle Janků zcela zřejmé, proč ke zdržení došlo. „Ve spisech, když jsme je procházeli, jsou opakovaně několikaměsíční období, kdy správní orgán neučinil žádný úkon,“ popisuje Janků.
Advokáti čínských křesťanů: Vnitro se 'pečlivě seznámilo' s dokumenty, které si ale nenechalo ani přeložit
Číst článek
Resort pod vedením tehdejšího ministra vnitra Lubomíra Metnara (za ANO) to zdůvodňoval velkým množstvím materiálů, které dodaly sami žadatelé. „Důvodem této delší doby byl zejména rozsah spisových materiálů, které mají několik set stran dokumentů, stovky stran dokumentů byly nadto doloženy v čínštině, a bylo tedy nutné je přeložit a zhodnotit,“ informoval tehdy resort. Tvrdil také, že lhůty jsou pořádkové a „zákon s jejich uplynutím nespojuje žádné konkrétní negativní důsledky, ani pro ministerstvo, ani pro žadatele.“
Toto vysvětlení ale ombudsmanka nepřijala. „K překladu ministerstvo nepřistoupilo a v samotných rozhodnutích o žádostech, které ministerstvo vydalo zhruba před rokem, samo zdůvodňuje, že většinu z nich nevyužilo a nenechalo přeložit z čínštiny, právě tím, že by to bylo nehospodárné s ohledem na to, že musí dodržet zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí. Takže ochránkyně toto vysvětlení nepřijala proto, že nemělo oporu ve spisu,“ dodala Janků.
Čínští křesťané, kteří v Česku nedostali azyl, podávají žaloby. Soudy můžou trvat několik měsíců
Číst článek
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na právní hodnocení podle Janků přistoupil. „Přijal opatření, která ochránkyně navrhovala spočívající v organizačních opatřeních na odboru azylové a migrační polity tak, aby do budoucna k průtahům pokud možno nedocházelo,“ řekla Janků s tím, že Šabatová s navrhovanými opatřeními souhlasí, a proto šetření uzavřela.
Ombudsmanka ale vede v této souvislosti ještě jedno šetření, a to kvůli zamítnutí 70 žádostí ze strany ministerstva vnitra. „V současné době probíhá komunikace s ministerstvem vnitra o zjištěních ochránkyně. Vydala zprávu o šetření, kde shledala poměrně velkou řadu zásadních pochybení věcných, kterých se ministerstvo dopustilo při meritorním posouzení žádostí. Další aktivita tak směřuje k vyjasnění aspektů, které už se netýkají dodržení lhůt, ale věcného rozhodování,“ řekla na závěr Linda Janků.
Závěry ombudsmanky mají k dispozici jednotliví žadatelé, kteří se na ni obraceli, takže se její vyjádření dostane i k soudům, které momentálně projednávají žaloby čínských křesťanů na rozhodnutí resortu.
