Novela zákona o potravinách je největší změnou na českém trhu s jídlem za 15 let
Od nového roku platí novela zákona o potravinách, která zavádí hned několik novinek. Týkají se restaurací, supermarketů, ale třeba i školních jídelen nebo stánků s rychlým občerstvením. Změny by měly pomoct více informovat o potravinách, které lidé nakupují.
U vchodu do supermarketů jsou malé vlajky nebo třeba cedule, které upozorňují zákazníky na seznam pěti zemí, ze kterých obchod zboží nakupuje nejčastěji.
Tak vypadá novela zákona o potravinách v praxi. Nově se lidé dozvědí i výrobce a složení u nebalených potravin, jako jsou třeba chlebíčky.
Novela zákona o potravinách se týká restaurací, supermarketů, ale i třeba školních jídelen nebo stánků s rychlým občerstvením
„Pokud zákazník požádá, musí mu prodejce u těchto nebalených potravin, jako jsou salámy, uzeniny, sýry nebo saláty, povinně sdělit jejich složení,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.
U prodejního pultu musí být vypsány i alergeny, které potraviny obsahují. A mění se i obaly zboží, jako jsou třeba jogurty, alkoholické nápoje nebo pomazánky. Písmo na etiketách je větší a přehlednější.
Jak prodejny dodržují nová pravidla o označování zboží a jak změnu hodnotí zákazníci, zjišťoval reportér Jaroslav Gavenda
„Informace o složení, datu trvanlivosti, návodu k použití, všechno musí být napsáno písmem, které nebude menší než 1,2 mm. Což je velmi častá výtka starších lidí nebo lidí se zhoršeným zrakem,“ dodává Hynek Jordán.
Jenže na některé potraviny se větší etikety nevejdou. Firmy proto na zboží přilepují i informační letáčky. Podle agrárního analytika Petra Havla to ale může být pro zákazníky ještě větší překážkou.
„Povinných nápisů na obalech potravin stále přibývá, spotřebitel se v nich potom méně a méně orientuje. Takže je třeba trochu brzdit a spíše se řídit heslem, že méně je někdy více,“ vysvětluje Petr Havel.
Kdo co bude kontrolovat?
A mění se i práce dozorových orgánů. Kromě hygieny dohlíží na dodržování pravidel nově i veterinární správa a potravinářská inspekce.
O novele zákona o potravinách, která začala platit od 1. ledna 2014, mluví prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek
„Já si myslím, že provozovatelům restaurací je celkem jedno, kdo je bude kontrolovat, tam jde o to, aby jasně věděli, na co budou kontroly zaměřeny – co bude předmětem kontroly jednotlivých orgánů a jakým způsobem bude kontrola koordinována,“ říká prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.
„Obávám se, že v tom ještě není úplně jasno, nebo jsme alespoň takovou informaci ještě neobdrželi, s výjimkou veterinářů, kteří mají celkem jasno, co budou kontrolovat,“ vysvětluje Stárek.
V hledáčku kontrolorů bude hlavně označování původu surovin a také kvalita jídla včetně zvěřiny.
Pytláctví je v Česku 'zakázkové'
Do restaurací se totiž dostávají i kusy od pytláků. Jenže ty můžou být i zdraví nebezpečné. Podle odhadů jsou z černého trhu skoro dvě třetiny zvěřiny.
„Pytláctví je v České republice takzvaně zakázkové. To znamená, že prvotní impulz je od restauratéra, který kontaktuje daného pytláka a dá mu objednávku, jakou zvěř, v jaké kvalitě a v jakém počtu,“ popisuje praktiky pytláků myslivecký hospodář Lubomír Hajný.
Masa se týká i další změna, která začne platit 1. dubna. Výrobci v celé Evropské unii musí u vepřového, drůbežího, skopového i kozího masa uvádět zemi původu. Doteď povinnost platí jen u hovězího masa.
Za špatně označené nebo nekvalitní potraviny můžou provozovny dostat pokutu až do výše 10 milionů korun, tedy o 7 milionů víc než vloni. Pokud kontroloři zjistí, že potraviny jsou zdraví nebezpečné, může padnout pokuta až 50 milionů.
