Novela umožňující vykázat pachatele přestupků z obce prošla druhým čtením
Radnice by mohly chronickým pachatelům přestupků zakázat pobyt na tři měsíce. Umožňuje jim to novela, kterou dnes Sněmovna poslala do závěrečného projednávání. Normu sepsala skupina koaličních poslanců v čele s exprimátorkou Chomutova Ivanou Řápkovou.
Zákaz pobytu by mohly úřady ukládat například za prostituci, konzumaci alkoholu nebo žebrání v místech, na kterých to zakazují obecní vyhlášky. Sankce by se podle novely nesměla vztahovat na místo, kde má pachatel trvalý pobyt.
„Účelem toho zákona je ochránit všechny osoby, které jsou negativně dotčeny pácháním přestupků. Dnes se vůbec neřeší recidiva přestupků a pokud jsou to ještě pachatelé, kteří nemají žádný legální příjem nebo jsou na sociálních dávkách, tak jsou fakticky nepostižitelní,“ vysvětluje jedna z autorek novely poslankyně ODS a exprimátorka Chomutova Ivana Řápková.
O novele umožňují zakázat výtržníkům pobyt v obci až na tři měsíce diskutovali na Rádiu Česko poslanec TOP 09 Stanislav Polčák, poslankyně za ODS Ivana Řápková a zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková
Za přestupky dostanou pachatelé pouze pokutu, a protože nemají žádné příjmy, stát je od nich nedokáže vymoci. Jsou tak téměř nepostižitelní a jejich agresivita stoupá. Návrh by měl zavést sankci v podobě zákazu pobytu na tři měsíce.
„Navíc zákaz pobytu už dnes existuje, rozhodují o něm soudy a to na jeden rok až 10 let. Přestupková komise nebo správní orgán by o této sankci rozhodoval maximálně na dobu tří měsíců,“ dodává Řápková.
Změna se nelíbí ani vládě
Novela sice už prošla dvojím čtením v Poslanecké sněmovně, výhrady k ní však mají i někteří koaliční poslanci, vláda, i opozice. Spoluautorství se ale nedávno vzdal jeden z původních předkladatelů novely poslanec z TOP 09 a Starostové Stanislav Polčák.
„Já jsem dospěl k závěru, že tento návrh může být spíše účelový, pro prezentaci jedné konkrétní političky. Z tohoto důvodu, který jsem jí samozřejmě i osobně sdělil, jsem vzal svůj podpis pod tímto návrhem zpět,“ vysvětluje Polčák.
„Parlamentní institut zde seznal rozpor s evropským právem právě v případě cizinců, kdy tato úprava může postihnout jejich přechodné pobyty. Norma nedopadá na ty, kteří bydlí v dané obci, pokud mám v té obci trvalý pobyt, tak mi nemůže být v ní ani v její konkrétní části zamezen pobyt,“ tvrdí poslanec za TOP 09 a Starosty.
„Jestliže nebudu mít v obci trvalý pobyt, tak můžu velmi jednoduše docílit toho, jak se celého řízení zbavit, protože se tam prostě přihlásím a obec mi v tom nemůže zabránit,“ dodává Polčák.
Cesta jak zákon obejít je podle něj velmi jednoduchá. Stačí požádat o trvalý pobyt a zařídit si nový občanský průkaz.
„Já nezpochybňuji, že starostové mohou občas cítit tento problém, ale to řešení, které jim nabízíme, je velmi krátkodobé a ten 'exit', kdy porušitel to může velmi snadno obejít, mi nedovoluje podpořit zákon, který bude jenom samoúčelný a velmi lehce obejitelný. Takže já se zdržím,“ dodává poslanec Stanislav Polčák.
Je zákon protiústavní?
„Správní orgány nemohou rozhodovat o něčem, co je předmětem ústavního práva, ale pořád se řeší to zásadní, jestli správní orgán obce může někomu zakázat, aby se v nějakém místě zdržoval. Ústava umožňuje lidem, aby se zdržovali kdekoli, a má-li být takovéto ústavní právo suspendováno, nemohou tak podle mého názoru činit správní orgány. Bylo by to možná účelné, ale je to otevírání něčeho, co nevíme, kde může skončit,“ míní poslanec ČSSD Stanislav Křeček.
Řápková takový výklad odmítá: „To jsou pachatelé, kteří ubližují jiným lidem. Proč by právě v tomto případě nemohl rozhodnout správní orgán o sankci, jako je zákaz pobytu na tři měsíce?“
„Já tím toho člověka nijak neomezím, jenom mu zakážu, aby chodil na místa, kde těm dotyčným lidem ubližuje. To si myslím, že je mnohem menší sankce než například zákaz řízení motorových vozidel. A tam také rozhoduje správní orgán,“ argumentuje poslankyně.
Čeká se na registr přestupků
Návrh se nezdá správný ani zmocněnkyni pro lidská práva Monice Šimůnkové. „Tato možnost, jak řešit oblast, kde je zvýšená kriminalita, se mi úplně nelíbí a úplně s ní nesouhlasím. A to především z hlediska lidskoprávního – domnívám se, svoboda pohybu je základním ústavním právem každého člověka a tento návrh je jasným zásahem proti němu.“
Chápe, že se návrh starostům postižených obcí líbí, podle ní však nic neřeší. „Lidé, kteří páchají kriminalitu, se vytěsní někam jinam. Když nebudou moci být na místě, kde to spáchali, tak to budou dělat někde jinde. Budou takto migrovat a rozesévat se po celé České republice a budou to páchat na daleko více místech,“ bojí se Šimůnková.
Některé další návrhy na řešení problémů s nepřizpůsobivými obyvateli však chválí. „Daleko lepší řešení je lepší takzvaná přestupková recidiva – v okamžiku kdy je vybraný přestupek spáchán poněkolikáté, tak bude klasifikován jako trestný čin. Nebo dlouho diskutovaný registr přestupků by také pomohl řešení situace,“ míní zmocněnkyně pro lidská práva.
