Pavel: Ruská armáda zatím nedosahuje svých cílů. Zapojení Bělorusů by bylo velkou komplikací
Válka na Ukrajině trvá už 17 dní. Ruské armádě se ale stále nepodařilo dobýt větší území. Boje se v pátek přenesly i na západ země, do vzdálenosti 150 km od slovenské hranice, kdy Rusové vyřadili z provozu vojenské letiště v Ivanov-Frankivsku. „Jen těžko si opravdu dovedu představit logistickou operaci Rusů, jak 16 tisíc bojovníků z Blízkého východu dopravit na ukrajinské bojiště,“ říká armádní generál ve výslužbě Petr Pavel pro Radiožurnál.
Zprávy z míst bojů se liší podle strany, která informuje. Jak to vidíte vy? Jak hodnotíte aktuální stav konfliktu?
Myslím, že to, že se zprávy liší, je naprosto přirozené, protože žádná strana nechce příliš odkrývat své sestavy, své plány, ale také samozřejmě své neúspěchy, protože to by mohlo jen povzbudit protivníka. Takže je jasné, že skutečnou informaci musíme hledat někde mezi. A zároveň čerpat ze zdrojů, které jsou ověřitelné na místě.
V řadě ukrajinských měst se ráno rozezněly varovné sirény, lidé se schovávájí v krytech
Číst článek
Prozatím to vypadá tak, že ruská armáda rozhodně nedosahuje cílů, které stanovil prezident Putin. V mnoha případech si její postup zastavil. V některých případech dochází k přeskupení, ke změně priorit. Takže zatím výsledky určitě neodpovídají ruskému očekávání.
Rusko posiluje západní obranu, Pentagon přesouvá dvě baterie raketového systému Patriot do Polska. Páteční summit Evropské unie dal zelenou posílení obrany. Dá se říci, že to nějak mění rovnováhu v obraně? Hraje se o budoucí vojenské nastavení?
Je to jen pokračování trendu, protože už po anexi Krymu se státy na východním křídle aliance cítily ve velkém ohrožení. Nevěděly, jestli podobná akce neproběhne proti některé z pobaltských zemí. Došlo k určitému posílení východního křídla aliance. Tehdy to ale z hlediska vojenského bylo spíše symbolické.
Bylo to mnohem více signálem politickým, že se do této aktivity zapojily všechny velké země NATO, že ta aktivita je rotační, takže se postupně střídají i všechny ostatní země. Šlo o potvrzení vůle aliance postupovat podle článku 5, pokud by kterýkoliv ze členů byl napaden.
„Samozřejmě jakékoliv posílení ruské armády by situaci pro Ukrajince zkomplikovalo. Běloruská armáda sice není početně největší, ale přece jen má poměrně významné zastoupení obrněné techniky a pokud by se plnohodnotně zapojilo do bojů, tak především na tom severozápadním směru by to bylo pro Ukrajinu velkou komplikací.“
Petr Pavel (generál ve výslužbě)
Dochází tedy k posílení přítomnosti, což je celkem pochopitelné vzhledem k vývoji situace. Rusko už oznámilo, že na toto posílení bude reagovat. Takže se dá očekávat, že na linii dotyku mezi zeměmi NATO a Ruskem dojde k zahuštění vojenských sil.
Útok ruského letadla z Ukrajiny na běloruskou vesnici považuje ukrajinská armáda za ruskou provokaci, která má vtáhnout Minsk do války. Co by to znamenalo? Jak dlouho může Ukrajina vydržet případný bojový nápor, zejména pokud by se do bojů přidalo Bělorusku?
Signálu o možném zapojení Běloruska už bylo více. Zatím k tomu v masivnější podobě nedošlo. Ukrajinská armáda vyvíjí veškeré úsilí, aby zastavila postup Ruska, aby mu neumožnila dosahovat svých cílů.
Samozřejmě jakékoliv posílení ruské armády by situaci pro Ukrajince zkomplikovalo. Běloruská armáda sice není početně největší, ale přece jen má poměrně významné zastoupení obrněné techniky a pokud by se plnohodnotně zapojila do bojů, tak především na severozápadním směru by to bylo pro Ukrajinu velkou komplikací.
Zbraně hromadného ničení?
Ruská armáda zničila leteckou základnu Vasylkiv u Kyjeva, hoří tam sklad munice
Číst článek
Ruská obvinění ohledně biologických zbraní na Ukrajině jsou podle Spojených států snahou odpoutat pozornost. Užití těchto zbraní prý hrozí spíše ze strany Ruska. Jak by svět v takové chvíli zareagoval, pokud by k biologické válce skutečně došlo?
Myslím si, že to by mělo být jednou z těch pověstných červených linií. Ať už použití chemických, biologických nebo jaderných zbraní, tedy obecně zbraní hromadného ničení. To prostě není akceptovatelné. Ve 21. století by určitě všechny země včetně těch, které se dosud konfliktu staví víceméně neutrálně - jako Čína a Indie -, měly podniknout všechny kroky k tomu, aby něco podobného zastavily.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal souhlas, aby se do bojů na Ukrajině zapojilo až 16 tisíc lidí z Blízkého východu. Kreml je označuje za dobrovolníky. Byla by to silná posila ruské armádě?
Všechny tyto zprávy o posilách jsou spíše psychologického charakteru, protože si dovedu opravdu jen těžko představit logistickou operaci, jak 16 tisíc bojovníků z Blízkého východu dostat na ukrajinské bojiště. Navíc jsou tito lidé přece jen zvyklí žít a bojovat v úplně jiných klimatických podmínkách, než jaké na Ukrajině panují. A navíc to není jejich válka. Takže to, že by do toho šli, jak říkal prezident Putin, opravdu lze považovat za nesmysl.
Ale je možné, že se na straně ruské armády objeví žoldáci z různých zemí, protože tak jak Rusko pomáhalo zvládat situaci v jejich zemích, tak teď by se někteří z nich teď mohli naopak zapojit do bojů po boku ruské armády.
