Expert na těžbu plynu: Technologie vrtu dovolí ochránit zdroje povrchových vod
V Náchodě dnes přišlo zhruba několik stovek lidí podpořit starosty z tohoto regionu, kteří se postavili proti průzkumu a případné těžbě břidlicového plynu. Argumenty pro těžbu jsou ale také silné. Podle odhadů by mohly hluboko v podzemí ležet zásoby plynu, který by mohl snížit závislost České republiky na dovozu zemního plynu. A teoreticky také snížit cenu této suroviny pro spotřebitele.
„V republice se dělá 20 hlubokých vrtů každý rok. Technologie vrtání je úplně totožná jako pro vrty pro průzkum břidlicového plynu,“ vysvětloval v poledních Ozvěnách dne expert na těžbu ropy a plynu Stanislav Benada. Podle něj není v případě těžby břidlicového plynu důvod k panice.
Těžba břidlicového plynu je na rozdíl od běžných ložisek plynu zemního složitější v tom, že musí dojít k závěrečnému štěpení na základě vody, písku a přidaného malého množství chemikálií.
„Hornina se rozštěpí. Veškerá ta kapalina, která štěpí, odejde. Ten písek otevře a drží otevřené pukliny,“ popisuje závěrečnou fázi těžby břidlicového plynu Benada a dodává, že přítok plynu je tomto případě podstatně nižší. Klasické ložisko zemního plynu se tak vytěží poměrně rychle.
Expert na těžbu ropy a plynu Stanislav Benada vysvětloval v poledních Ozvěnách dne, čím se liší těžba břidlicového a bežného zemního plynu
Benada připouští, že chemikálie, které se používají ke štěpení břidlice, obsahují rakovinotvorné látky. Zdůrazňuje však, že obsah se pohybuje v desetinách procent z celého objemu kapalin.
„Ty látky mají dva významy: Dovolují písku, který tam tlačí spolu s vodou, aby lehce klouzal a dal se zatlačit do puklin. Čili jsou to nějaké povrchově aktivní látky, jako je třeba jar nebo prací prostředky, které používáme denně,“ vysvětluje Stanislav Benada a dodává, že bezpečnost jakéhokoli vrtání je vždy zajištěna tak, aby nedošlo ke kontaminaci povrchových vod do 20-50 metrů.
Odpůrci technologie frakování se však také obávají částečného úniku metanu, který je mnohonásobně účinnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý.
V poledních Ozvěnách dne vysvětloval Stanislav Benada, který spolupracuje se zahraničními těžařskými firmami, co to vlastně břidlicový plyn je.
Těžařům se v Náchodě nepodařilo rozptýlit obavy starostů
Číst článek
„Je to stejný zemní plyn jako ten, který se těží z klasických ložisek,“ říká Stanislav Benada a dodává, že vzhledem k charakteru výskytu břidlicového plynu nelze hovořit o ložiskách, ale spíše o zásobě této suroviny.
Standardně vznikají přírodní uhlovodíky tak, že se v geologické historii objevilo někde místo, na kterém byly dobré podmínky pro rozvoj planktonu v moři – bylo teplo a dost živin. Plankton následně odumíral a padal na dno moře, kde vznikalo černé bahno. Pokud geologické jevy, jako například vrásnění, posunuly toto bahno do hlouby kolem 2–3 kilometrů, došlo k ideální konstelaci pro vznik břidlice, ropomatečné horniny.
Hosty Světa o jedné na Rádiu Česko, kteří se zamýšleli nad možnostmi využití a riziky těžby břidlicového plynu, byli Juraj Franců z České geologické služby a Pavel Kavina, ředitel odboru surovinové a energetické bezpečnosti z Ministerstva průmyslu a obcho
Z těchto hornin se ve stávajících podmínkách začal uvolňovat plynný uhlovodík, který v místech přirozeného rozpukání břidlice migruje do dalších geologických, většinou porézních vrstev, kudy se přibližuje k povrchu. Na povrchu je rozložen bakteriemi nebo vyprchá do atmosféry. Jestliže se plyn, který migruje k povrchu, zachytí v určitých oblastech, vznikne ložisko, které se nachází v hloubce zhruba 2–3 kilometrů.
„Největší ložisko v republice má zhruba pět kilometrů a je kilometr široké,“ upřesňuje Stanislav Benada.
Těžba břidlicového plynu budí v Evropě rozporuplné pocity
Číst článek
Plyn, který se z břidlic nedostane ven, aby mohl migrovat, zůstává v břidlicích zakonzervovaný a může být velký až 40krát 10 kilometrů.
„Ten, kdo ten plyn hledá nebo chce těžit, se nemusí koncentrovat na nějaké jednotlivé místo, ale může najít v tom obrovském bazénu málo konfliktní místa, kde vrt nevadí přírodě ani lidem, a tam může proto provést v konečné fázi zkušební vrt,“ přibližuje princip těžby Stanislav Benada.
Protest v Náchodě byl svolán proto, že starostové obcí z území, kde by se měly provádět průzkumné vrty, mají obavy z poškození životního prostředí. V náchodském hotelu se vzápětí sešli starostové se zástupci těžařské firmy Hutton Energy.
