ČD chtějí koupit 16 vlaků za 5 miliard. Údajně zbytečných a předražených
Spory kolem nákupu pětimiliardového nákupu vysokorychlostních souprav Railjet od firmy Siemens pro České dráhy se stupňují. Stížnost kvůli možné neoprávněné veřejné podpoře by se měla na popud českého výrobce Škody transportation řešit až v Bruselu, na půdě Evropské komise.
České dráhy, tedy akciová společnost s většinovým státním vlastníkem, se domluvily s rakouskými, že zhruba za pět miliard korun koupí 16 nových vlakových souprav dodávaných firmou Siemens. Těch si Rakušané před šesti lety nasmlouvali 67, ale teď jim jich 16 přebývá, a tak se části z nich rádi zbaví. Potíž je v tom, že podle některých analýz dráž, než je sami koupili. A bez řádné soutěže.
O sporné zakázce Českých drah mluvili na Rádiu Česko advokát Škody Transportation Radek Pokorný, šéf komunikace Českých drah Petr Šťáhlavský a jeden z autorů posudku Martin Jacura z ČVUT v Praze
Domácí výrobci přitom tvrdí, že jsou schopni vlaky dodat za výrazně nižší cenu. Firma Škoda Transportation se kvůli kontraktu už obrátila na antimonopolní úřad i Českou obchodní inspekci. A včera poslala ve stejné věci stížnost na Evropskou komisi.
„Domníváme se, že by České dráhy měly nakupovat v transparentním, otevřeném výběrovém řízení. Toto je řízení, které se nazývá ‚jednací řízení bez uveřejnění‘, ve skutečnosti je to uzavření kupní smlouvy bez výběrového řízení. Navíc se domníváme, že cena, kterou jsou dráhy připraveny zaplatit, je neadekvátní,“ říká advokát Škody Transportation Radek Pokorný.
Podle ČD i Siemensu jsou soupravy v Česku odzkoušené a nepotřebují další úpravy. „My máme znalecké posudky, které říkají něco jiného. Co je ale podstatné, jestli to je pravda, ať vypíší řádné výběrové řízení a Siemens nepochybně zvítězí,“ pokračuje Pokorný a dodává:
„Než se v řádném správním řízení ukáže, jestli máme pravdu nebo ne, nesmí vzniknout situace, aby dráhy smlouvu mohly podepsat. Pak už by to bylo nevratné. Žádáme úřad o vydání předběžného opatření. Pokud to neudělá, ČD mohou od 12. srpna smlouvu podepsat. Když se pak ukáže, že se tak nemělo stát, dostanou pokutu. Vzhledem k tomu, že jsou ale stoprocentně vlastněny státem, stát si jen přelije peníze z jedné kapsy do druhé a nic se nestane.“
„České dráhy standardně provádějí takové výběry jednacím řízením s uveřejněním, v tomto případě jsme ale obdrželi zcela mimořádnou nabídku, která není v tomto segmentu dopravy vůbec obvyklá a to je přímá nabídka na odkup části souprav, které byly původně určeny pro Rakouské spolkové dráhy. Ty samozřejmě vlaky vysoutěžily v transparentním výběrovém řízení, které svojí transparentností nemá obdoby ani v rámci České republiky,“ brání se šéf komunikace Českých drah Petr Šťáhlavský.
Opravdu výhodná zakázka?
„Postupujeme plně v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. V tomto případě je ta cena zcela mimořádná, což potvrdily i mezinárodní posudky. Je zhruba o 25 procent nižší, než běžná cena, za níž se srovnatelné vlaky na trhu prodávají. Proto neplánujeme od dohody odstoupit, prodělali bychom, prodělala by Česká republika,“ uvádí Šťáhlavský.
„Ze strany Škody jsme zatím neslyšeli o nabídce, která by byla srovnatelná. Hovořilo se o nabídce vlaků na 160, 200 kilometrů v hodině, ale nemůžeme srovnávat dvě různé věci.“
V Česku se ale přitom dá jezdit maximální rychlostí 160 kilometrů v hodině. To by ale podle Šťáhlavského znamenalo, že české vlaky budou končit na hranicích, což se nedělalo ani za komunistů.
Jde totiž o soupravy určené pro mezinárodní vlaky. Třeba mezi Drážďany a Berlínem se už jezdí 200, za Berlínem dále na Hamburg pak i 230. A nejde jen o Německo, ale i jižní větev do Rakouska. Navíc i Poláci chystají zvýšit rychlost mezi Varšavou a Katovicemi na více než 200 kilometrovou rychlost.
„Antimonopolnímu úřadu jsme předložili posudky, které to zpochybňují. A není to nic, co by jim bránilo, aby nakoupili v otevřeném výběrovém řízení,“ poznamenává advokát Škody Transportation Radek Pokorný.
Za pravdu mu dává i jeden z autorů posudku Martin Jacura z ČVUT v Praze:
„Náš nezávislý odborný posudek, který zpracovávala Dopravní fakulta ČVUT má závěry dva. První se týká ceny a jejího porovnání. Je velice těžké říci, že by ta cena byla nějak exkluzivní. Jde totiž o vozidla, která jsou konstrukčně pět až šest let stará. Výběrové řízení, které proběhlo v Rakousku a o kterém se stále hovoří, je také z roku 2005.A hlavně, srovnatelné vozidlo neexistuje.“
Pokud nebyl dotazován a srovnáván jakýkoliv jiný domácí nebo světový výrobce, konstatování, že cena je extrémně výhodná, možné podle Jacury není.
„Co se týká použitelnosti na našich tratích, dospěli jsme k závěru, že opodstatněnost nákupu je pouze částečná. Je zde opodstatněnost nákupu souprav s rychlostí až 230 kilometrů v hodině, ale proboha ne v počtu 16 kusů. Stačilo by poloviční množství. Zbylé prostředky by bylo výhodnější investovat do vozidel s nižší konstrukční rychlostí. Rychlost 230 kilometrů v hodině se dá u nás i v Rakousku očekávat až po roce 2030, což už je po dvacetileté životnosti této jednotky,“ dodává Jacura.
Během sporu vzniklo minimálně šest znaleckých posudků - každý ale říká něco trochu jiného.
