„Jedná se o kvalitní kojeneckou vodu a jediný ‚problém‘ je zvýšená koncentrace železa a manganu, což lze ale lehce upravit například ozonizací,“ říká Radiožurnálu hydrogeolog Jan Bartoň a ujišťuje, že vodu právě čerpanou z podzemí celkem klidně lze pít.

Na parkovišti u bývalých škrobáren je do díry, kterou normálně chrání kulaté víko jako od kanálu, svisle strčená trubka, kterou se čerpá voda do dlouhé hadice a pak vytéká o pár desítek metrů dál do říčky Ponávky.

„Čerpáme tři litry za sekundu. Během soboty se bude čerpat pět litrů za sekundu a v pondělí se navýší na maximální povolené množství osm litrů za sekundu,“ vysvětluje Bartoň s tím, že tak poznají, jakým způsobem „reaguje ta zvodeň“. „Na základě dalších výpočtů spočteme, kolik tomu může dát, což může být několikanásobně víc,“ popisuje.

Na otázku, kolik vrtů už takto prověřovali, odpovídá: „Tohle je pátý vrt a budeme jich prověřovat 18, ne-li 19, to znamená, že na podzim bychom měli mít jasnou představu, kolik vrtů je schopných použít pro systém nouzového zásobování pro město Brno.“

Právě kvůli tomu si město Brno artéské vody nechává zmapovat, tedy pro případ, že by se Brňané ocitli na pár dní bez vody.

Čerpací stanice 

„Brno má dva zdroje pitné vody. Jedno je podzemní prameniště v Březové nad Svitavou a druhé je z nadzemní nádrže Vír. Ty první dva přivaděče, ač jsou více než sto let staré, jsou velmi dobře konstruované a jsou naprosto bezproblémové. Vírský přivaděč je dělaný z nekvalitního materiálu, ač je to jen 35 let staré. Je to hobas a on má tu neblahou vlastnost, že nasáká a praská. Může se nám stát, že pitná voda v Brně nebude,“ popisuje náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).

A pro takové případy by chtělo Brno u nejvydatnějšího vrtu postavit stanici na čerpání a stáčení podzemní vody. „Chceme vyhledat vrty a třeba udělat i nový vrt, kde bychom zajistili pro Brno v době krizí na dobu dvou tří dnů pitnou vodu, to znamená jakousi možnost stáčení do PET lahví nebo do cisteren,“ dodává Hladík.

V Brně je teď skoro 80 známých vrtů artéských vod. Dřív jich bylo mnohem víc. „Vrty se primárně budovaly v 70. a 80. letech a využívaly je zejména velké průmyslové podniky – textilky. Akorát v průběhu 90. let jich poměrně velká část zanikla,“ vysvětluje Bartoň.

Na otázku, jak si představit zásoby vody, jestli je pod Brnem rybník, odpovídá hydrogeolog: „Spíš takové podzemní třetihorní jezero, paleořečiště, to znamená maximálně 20 milionů let zpátky, kdy přibližně ze severní strany směrem do Brna tekla řeka, dejme tomu Svratka, která se tak ještě nejmenovala, samozřejmě s sebou brala písek a ten písek teď tvoří tu neogení zvodeň a postupně se přikryla jemnozrnějšími frakcemi, což je jíl, díky kterému se tam nemůže dostat kontaminace.“

O tom, co s touto obrovskou zásobou pitné vody dělat dál, chce mít Brno jasněji na podzim.

Tomáš Kremr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít