Češi a Češky stále poměrně hodně užívají alkohol i tabák. Kouří zhruba každý čtvrtý ve věku 15 a více let. To jsou více než dva miliony denních kuřáků.

A pokud jde o alkohol, přibližně 9 % Čechů starších 15 let spadá podle dat Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti do kategorie „vysoce rizikových“.

Nejčastěji užívanou nelegální drogou v roce 2017 zůstalo konopí. Následuje extáze, halucinogenní houby a kokain. Tou hlavní problémovou nezákonnou drogou je v Česku pervitin.

Alarmující je ale také statistika v případě jiné drogy - roste totiž počet uživatelů opioidních analgetik, jako jsou morfin nebo oxykodon. Meziročně přibylo i předávkování, hlavně právě opioidy.

Problém s opioidy

„Uživatelé drog, zejména problémoví, závislí, hledají pro ně pokud možno optimální drogu. To znamená tu, která jim poskytne efekt za přiměřenou cenu. Pokud není dostupná jiná alternativa, tedy substituční léčba, případně droga z černého trhu, sahají třeba k opioidním analgetikům,“ vysvětlil Radiožurnálu vedoucí střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík, proč je větší zájem o látky užívané v lékařství k tlumení bolesti.

V Česku je jako problémové užívání drog označováno dlouhodobé nebo pravidelné užívaní pervitinu a opioidů a injekční užívání jakékoliv drogy. Odborníci odhadují, že loni šlo asi o 47 800 lidí, což je přibližně o tisíc víc než v předchozím roce. V roce 2015 to bylo 46 900.

Přes 34 tisíc lidí problémově užívalo pervitin a přes 13 tisíc opioidy. Z nich bylo 3900 uživatelů heroinu, 6900 uživatelů buprenorfinu a 2300 uživatelů jiných opioidů. Odhadovaný počet injekčních uživatelů drog podle zprávy přesáhl 43 tisíc.

„Nárůst uživatelů opioidů může souviset s tím, že se léčivé přípravky s obsahem buprenorfinu dostávají na nelegální trh a tím narůstá i počet injekčních prvouživatelů buprenorfinu,“ uvedla k výsledkům výroční zprávy národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.

Problém s praxí

Na předávkování alkoholem (či v souvislosti s ním) zemřelo více než 800 lidí, převážně v důsledku nehod nebo sebevražd. Dalších 200 zemřelo po užití jiných drog. Nejvíce to bylo v důsledku předávkování psychoaktivními léky, známé také jako psychotropní a omamné látky.

Zpráva se věnuje také dětem. V posledních letech u nich výrazně klesá zájem o cigarety i alkohol, a to ve všech typech škol. Přesto ale podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové zůstávají zkušenosti českých dětí s návykovými látkami v evropském kontextu vysoce nad průměrem.

Systém prevence je v Česku sice nastavený dobře, problém ale je se zavedením do praxe. Podle národní protidrogové koordinátorky Vedralové nejsou preventivní programy dostupné tak, jak by bylo potřeba. Například v Ústeckém kraji se s preventivními programy setká jen 50 procent studentů středních škol, ale jen 20 procent pravidelně.

V Česku je zároveň přes 270 zařízení, které poskytují adiktologické služby. To se může zdát jako vysoké číslo, podle zprávy je ale ta stávající síť adiktologických služeb nedostatečná. Kraje totiž stále poukazují na nedostatek ambulantních psychoterapeutů, psychiatrů a dalších lékařů, kteří jsou ochotní pracovat s uživateli návykových látek. Chybí také adiktologické služby specializované na děti a mládež.

Anna Horáčková, och, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít