Lesní samoobslužný bar. Jsme nadšené z té důvěry lidem, oceňují návštěvnice Kačenčina šenku
Důvěra mezi lidmi stále existuje. Přesvědčil se o tom reportér Radiožurnálu, když na severní trase Stezky Českem přišel v Orlických horách do samoobslužného lesního baru. Nápoje a drobné jídlo jsou k dispozici pro okolojdoucí turisty i okolojedoucí cyklisty. Provozovatel zkrátka věří, že lidé podle ceníku poctivě zaplatí do kasičky. A minimálně v Orlických horách to funguje.
Lesní samoobslužný bar – v horském potoce jsou umístěné přepravky s nápoji, a to alkoholickými i nealkoholickými. Je tam pivo, energetické nápoje, limonády...
„Stezka mi změnila život! Mám se na co těšit, zažívám velké dobrodružství,“ říká paní Marcela
Kousek od nás je i přístřešek, ve kterém jsou sušenky a podobné sladkosti. Zároveň je tam i pokladna.
Jsme v Kačenčině šenku Pod Homolí. Setkávám se zde s Mirkou a Klárou, což je máma s dcerou, které Stezku Českem neabsolvují, ale putují spolu z Náchodu do Neratova.
„Jsme úplně nadšené, že někdo dokáže v současné době takhle důvěřovat lidem. Hrozně se nám to líbí,“ říkají Mirka a Klára.
Nedaleko od Kačenčina lesního šenku jsme potkali paní Marcelu, která jde jako my také Stezku Českem.
„Tentokrát jsem vyrazila ze Stříbrnic u Starého Města,“ říká Marcela, která zatím ušla 106 kilometrů. „Loni to bylo nějakých 420 kilometrů,“ vzpomíná.
„Stezkou žiju“
„Stezka mi změnila život! Mám co dělat, zhubla jsem, mám se na co těšit, motivuju lidi, zažívám velké dobrodružství,“ vyjmenovává paní Marcela. „Stezkou žiju,“ dodává s úsměvem.
Za první dny Stezky Českem jsme urazili přes 60 kilometrů. Orlickými horami ale nekončíme. Pokračujeme přes Kralický Sněžník a cílem jsou Jeseníky.
