Svět Schrojfa znal, komunisté ne, usmívají se 50. let po Chile českoslovenští fotbalisté
Česká brankářská škola je ve fotbalovém světě vyhlášená, momentálně je jejím nejúspěšnějším vyslancem Petr Čech v londýnské Chelsea. Dějinná linka vede až k Františku Pláničkovi, vicemistrovi světa z roku 1934. V mezidobí nám fotbalové zahraničí závidělo třeba Ivo Viktora nebo Viliama Schrojfa. V Praze narozený Slovák debutoval v národním týmu proti Maďarsku a se stejným soupeřem podal na den přesně před padesáti lety životní výkon ve čtvrtfinále mistrovství světa.
Nejlepší brankář na světě - tohle označení si Viliam Schrojf v Chile vysloužil hlavně za výkony proti Španělům a Brazilcům ve skupině, ale největší útočná lavina se proti němu valila ve čtvrtfinále s Maďarskem.
Na začátku 60. let doznívala éra, kdy Maďaři udávali trend světového fotbalu, ve skupině za sebou nechali Angličany nebo Argentince a proti Čechoslovákům spustili útočnou smršť.
„Maďaři měli strašně velkou převahu, my se ale ubránili a vyhráli, to bylo důležité,“ vzpomíná Adolf Scherer, střelec vítězné čtvrtfinálové branky, na kterou Maďaři především díky Schrojfovi nedokázali reagovat.
„Měl na naší výhře lví podíl, protože co ti s námi dělali? A on je všechny vychytal,“ velebí svého v roce 2007 zemřelého spoluhráče Jiří Tichý a Josef Kadraba k tomu dodává: „Vilda vychytal takové zápasy, které se jiným brankářům v životě vychytat nepodařilo. Proti Maďarsku to bylo pohádka.“
Viliam Schrojf přiváděl soupeře svým výkonem k takovému zoufalství, že se nervózní Maďaři kolikrát připravili o šanci sami. Vzpomíná Josef Masopust: „Největší šance byla, když nás vybagovali, šli na Schrojfa sami a dva maďarští hráči se srazili na malém vápně, Vilda pak pomalou střelu lehce vytáhl. Prostě se srazili tak, že rozhodčí ani nemohl odpískat penaltu (smích).“
Viliam Schrojf si na šampionátu v Chile i přes dvě velké chyby ve finále vydobyl uznání fotbalového světa, výrazně přispěl k zisku stříbrných medailí, ale jak je patrné z vyprávění dalšího vicemistra světa Josefa Jelínka, komunistickým funkcionářům doma v Československu zas tolik v paměti neutkvěl. Takhle to vypadalo při oficiálním vítání chilské výpravy na Strahově.
„Stáli jsme v řadě, a když si spletl pan Vocloň Václava Jíru se Schrojfem, tak to už bylo velké kafe, pukali jsme se smíchy. Když tam chodil a gratuloval Schrojfovi, tak mu Jíra šeptal, že Schrojf stojí vedle něj,“ dodává Josef Jelínek.
Evropská fotbalová unie si ale Viliama Schrojfa s nikým nespletla, když ho v roce 2003 zařadila mezi 50 nejlepších fotbalistů posledního půlstoletí.
