Japonsko zatím nevypustí radioaktivní vodu z Fukušimy do moře. Čeká na výsledky expertiz
Japonská vláda se zatím distancovala od návrhu vypouštět nahromaděnou radioaktivní vodu z jaderné elektrárny Fukušima do moře. Poslední den ve funkci ministra životního prostředí to Jošiaki Harada označil za jedinou možnost. Někteří odborníci mu ale podle agentury Reuters dávají za pravdu. Ve Fukušimě totiž kvůli ochlazování poškozeného jaderného reaktoru denně přibývá na 170 tun kontaminované vody a místo na její skladování má dojít do tří let.
V Japonsku se vyostřila debata kolem nahromaděné radioaktivní vodě v poničené jaderné elektrárně ve Fukušimě. Nyní už exministr životního prostředí Jošiaki Harada si za svá slova vysloužil kritiku a zkomplikoval začátek svému nástupci.
Japonská vláda už zdůraznila, že žádné kroky zatím nepodniká a čeká na další doporučení odborníků a výsledky expertizy, podle kterých se pak rozhodne, jak s radioaktivní vodou naložit. Mluvčí japonské vlády Jošihide Suga již dříve označil vyjádření tehdejšího ministra životního prostředí za „jeho osobní názor“.
Kam s radioaktivní vodou z Fukušimy? ‚Vypustit ji do moře,‘ navrhuje japonský ministr
Číst článek
Voda z fukušimské elektrárny obsahuje tritium, tedy radioaktivní izotop vodíku. Jak ale píše agentura Reuters, tak pobřežní atomové elektrárny ve světě takovou vodu kontrolovaně vypouštějí do oceánu poměrně pravidelně.
Přestože tritium radioaktivní, tak je odborníky považované za určitých podmínek za relativně neškodné.
Jenže samotná společnost TEPCO, která elektrárnu provozuje, nedávno přiznala, že skladovaná voda může obsahovat i stopové množství jiných látek a že je proto ještě vše potřeba prověřit a zvážit.
Exministr Harada, podle kterého je jedinou možností vypustit radioaktivní vodu do moře, to uvedl poté, co nedávno Fukušimu navštívil. V elektrárně se nashromáždil více než milion tun kontaminované vody, která byla použita pro ochlazování jader reaktorů elektrárny poničené v roce 2011 zemětřesením a vlnou tsunami. A denně jí přibude 170 tun. Místo ke skladování má dojít do roku 2022. Když prý uviděl to obrovské množství nádrží, tak si uvědomil, že vypouštění do moře je jediná možnost.
Řešení ekologické krize?
Ochránci životního prostředí ale s takovým řešením nesouhlasí. „Japonská vláda musí přijmout jediné ekologicky přijatelné řešení této krize, a tím je dlouhodobé skladování kontaminované vody a její čištění od radioaktivních látek, včetně tritia,“ uvedl podle agentury Reuters Shaun Burnie, který působí jako jaderný expert v německé pobočce hnutí Greenpeace.
Starý sarkofág v Černobylu čeká demolice. Stavební firma použije dálkově ovládané jeřáby
Číst článek
Protestují také obyvatelé Fukušimy, především rybáři. A Haradův výrok rezonuje i v zahraničí. Třeba Jižní Korea si už minulý měsíc předvolala vysokého představitele japonského velvyslanectví, aby objasnil, jaké plány má Tokio s vodou z Fukušimy.
Nový ministr životního prostřední Šindžiro Koizumi tak měl hned první dny ve funkci po svém předchůdci co vysvětlovat. Prohlásil, že by chtěl Japonsko dovést k tomu, aby přestalo jadernou energii využívat úplně.
Katastrofa podobná té fukušimské by totiž podle něj pro zemi znamenala naprostou zkázu.
Obavy obyvatel Fukušimy a především tamních rybářů z toho, jak vláda bude v krizi kolem elektrárny pokračovat, ale příliš nerozptýlil.
Zemětřesení o síle devíti stupňů a následná vlna tsunami si v březnu 2011 vyžádaly v Japonsku téměř 19 tisíc obětí a způsobily největší nukleární neštěstí ve světě od havárie v ukrajinském Černobylu v roce 1986.
Přírodní katastrofa vyřadila ve Fukušimě z provozu chladicí systémy elektrárny, jádra tří reaktorů se roztavila a do vzduchu, půdy a do moře se uvolnily radioaktivní částice. Únik radiace ve Fukušimě si vynutil evakuaci zhruba 160 tisíc lidí.
