‚Generál‘ Janica vede úspěšnou lyžařskou armádu Kosteličů
Světový pohár v alpském lyžování zahajuje tento víkend úvodní podnik v rakouském Söldenu. Ocenění ale sbírají lyžaři ještě za sezónu minulou. Alespoň to platí pro jednu část úspěšného chorvatského klanu Kosteličů, Ivicu. Vítěz světového poháru z loňské sezony totiž na úvod nového ročníku přijal cenu za nejlepšího lyžaře roku 2011. Podíl na tom má přitom i jedna majitelka kosmetického salónu v Rijece.
Abychom se nepletli, nejde o nějakou ženu, která by snad Ivicovi zamotala hlavu a skrze lásku ho navedla k hvězdným výkonům, ale jednoduše o jeho sestru Janicu. Ta po ukončení kariéry kvůli sérii vleklých zranění totiž nyní působí mimo onoho kosmetického salónu i v týmu svého bratra a otce Anteho.
„Dvacet let jsme pohromadě, Janica, Ivica a já, ale když se mě zeptáte, co je příčinou našich úspěchů, fakt nevím,“ usmívá se potutelně nad dalším ocenění svého syna bývalý házenkář a nyní trenér Ivici, otec Ante.
Janica Kosteličová je součástí týmu svého otce, pomáhá bratrovi Ivicovi a před novináři si nebere servítky
Cenu od Mezinárodní asociace lyžařských novinářů přitom dostal Ivica Kostelič symbolicky přesně deset let poté, co se zní radovala jeho sestra.
„To je pravda, vzpomněl jsem si na to. Ta naše ocenění jsou o to cennější, že jsem jich oba dosáhli navzdory tolika zraněním. Já mám devět operací kolen, Janica dvanáct, ne! Třináct!“ vypočítává rodinné trable držitel velkého křišťálového glóbu, který ve zmíněné anketě, jež startuje novou sezónu, dostal od novinářů více než třetinu všech hlasů, a předstihl tak i taková jména jakými jsou Höflová- Rieschová nebo Cuche. V čem tedy vězí tajemství úspěchu tohoto rodáka ze Záhřebu?
„Pro nás je dobré, když jsme pohromadě, Janica je tu s námi, loni, letos a bude i příště. Pomáhá nám, mně taky, je něco jako můj asistent,“ naznačuje mnohé otec a trenér v jedné osobě Ante Kostelič, ačkoliv sám Ivica mluví spíše o tom, že Janica v týmu nemá přesně vymezenou pozici. Nic to ale nemění na tom, že její slovo má navzdory tomu, že už sama nezávodí, velkou váhu.
„Janica je více temperamentní, já tolik ne, myslím, že jsem větší diplomat. Janica mluví a jedná tak, že proti sobě spoustu lidí poštve,“ hledá rozdíly mezi sourozeneckou dvojící Ivica.
Hlavní slovo má Janica
Rozdíly, které se následně do puntíku potvrdí i v dějišti úvodního podniku Světového poháru v rakouském Söldenu. To když nám Janica odvádí bez dlouhých debat svého otce od rozhovoru.
Stačí zavolat krátké „Tata“, očima probodnout přítomné novináře a rozhovor s Ante Kosteličem rázem končí. Hned je tak jasno, kdo že má v tomto úspěšném lyžařském triumvirátu hlavní slovo. Dohadovat se trojnásobnou vítězkou světového poháru, čtyřnásobnou olympijskou vítězkou a pětinásobnou mistryní světa, je jako říkat majitelce kosmetického salónu, aby si ostříhala nehty.
O něco takového se nesnaží ani samotný Ivica. Ten oproti sestře zdánlivě chybějící temperament více než do případných hádek s Janicou vkládá do své velké vášně, hry na kytaru.
„Hudba všechno mění, i moji povahu. Teď ale hraji málo, dva týdny jsem kytaru nedržel v ruce, takže je to opravdu hrozné…,“ říká ke svému hudebnímu zápalu Ivica Kostelič, který se bude snažit hlavně o to, aby hrozné nebyly jeho výkony ve Světovém poháru. Tím, že se tak nestane, si buďte téměř jisti, jeho sestra Janica totiž nic takového rozhodně nedovolí!
