Týmová časovka na Tour zlomila rekord, byla nejrychlejší etapou historie
Týmová časovka na Tour de France poněkud roztrhala papírové předpoklady. Ti, kteří měli vyhrát, neuspěli a druhý sled předčil všechny ostatní. Plány stájí se sice neměnily, ale pocity samotných cyklistů už při závodu ano.
Sny jedněch se bortily, zatímco se plnily fantazie jiných. Australská sestava Orica-GrrenEdge už se proslavila jinak než jen autobusem uvíznutým v cílové bráně. Sice se to od ní nečekalo, ale proletěla trať průměrnou rychlostí 57,841 kilometrů v hodině.
A zlomila rekord nejrychlejší etapy historie Tour. Zdálo se to být tak snadné. „Není to nějak zvlášť těžké. Je třeba to pořádně probrat se závodníky a pořádně si prohlédnout trať. Společně to pak musíme dobře poskládat a pak už je to jenom na nich. To oni šlápnou do pedálů,“ v podstatě potvrdil sportovní ředitel týmu Saxo-Tinkoff Philippe Mauduit.
Když se to umí, je týmová časovka celkem bezproblémová. A hned za cílem si to myslel i Peter Velits ze stáje mistrů světa, belgické Omegy: „Myslím, že to bylo dobré. Dobré rozložení sil, vyvážená forma … Dobré to bylo.“
Dobré ano, ale paradoxně ne dostačující. Jeho Omega totiž skončila za Oricou druhá o necelou sekundu. A ještě o jednom faktoru se vedly menší diskuze. Časovka týmů na 25 kilometrů byla jednou z nejkratších, co se jely.
„Těch 25 kilometrů je pro diváky zajímavých. Závodníky, kteří jedou na pořadí, to stojí nějakou energii, ale je to takové, že zregenerují do dalšího dne. Když se jezdí časovky na 70 kilometrů, tak se z toho pak člověk dostává tři dny,“ srovnává Roman Kreuziger, který si i díky výkonu svého týmu polepšil na 10. místo celkové klasifikace.
