„Když Matějovi byli tři roky, vzali jsme ho na sjezdovku a učili lyžovat. Vloni nás přemluvil, že jsme ho pustili na můstek a začal skákat. Je do toho zapálený stejně, jako jsem byl kdysi já, začínali jsme i v podobném věku. V pěti šesti letech jsem začal skákat na lomnických můstcích,“ vyprávěl Radiožurnálu u harrachovských můstků Jan Matura.

Nyní už bývalý skokan na lyžích po uplynulé sezoně ukončil aktivní kariéru, u skoků na lyžích ale zůstane. I jako fanoušek syna Matěje, který v krkonošském středisku závodil jako nejmladší v kategorii.

Malý Matěj po doskoku zachoval kamennou tvář, ani náznak radosti.  Díky televizi měl tatínka od malička na očích. Pokud čas a možnosti dovolily, sledoval ho přímo v hledišti.

„Nechali jsme to na něm. Ještě vloni chodil na fotbal, ale ten ho nebavil, takže říkal, že chce radši skákat. Skáče na malých můstcích po Čechách,“ vysvětluje Jan Matura.

A co trénink? „Mladej se trénuje sám pořád, ale žádné velké tréninky to nejsou, minimálně dvakrát týdne ale jezdíme do Lomnice,“ dodává.

Na můstky si šestiletý závodník zvykl. Rozhlasový mikrofon ale rozhodně nevyhledává a pár odpovědí poskytl až po přislíbení párku v rohlíku.

„Dneska jsem tady skočil 17 metrů,“ pochlubil se, ostatní odpovědi byly jednoslovné.

Jeho pokus sledovala i maminka a manželka Jana Matury Veronika. Ze začátku měla strach, nyní už ne. „Žijeme tím pořád a s manželem už nějaký pátek jsme. Vždycky první skok na novém můstku je nervózní, ale nic s tím nenadělám. I kdybych mu to zakázala, stejně půjde,“ usmívá se.

O dlouhodobých cílech sice malý skokan ani jeho rodiče nepřemýšlejí. Na řadě ale jsou větší můstky.

„Říká, že už chce na velký můstek, chození ho nebaví. Takže má ve výhledu nějaký můstek, kde je lanovka, pak se uvidí,“ říká Jan Matura, který po konci kariéry předává své zkušenosti kromě syna také reprezentaci USA.

Pavel Petr, vman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít