Originální lavičky v Třinci propojuje příběh jednoho člověka
V centru Třince je nově rozmístěno dvacet netradičních laviček. Vyrobili je hendikepovaní lidé a pozornost přitahuje hlavně text, kterým má každá na opěradle. Původně na nich měly být známé citáty, nakonec jsou ale do nich vryty originální texty. Mají vybízet ke hře a podněcovat zvědavost kolemjdoucích.
„Každý nápis znamená jedno životní zastavení jednoho nekonkrétního Třinečana, který prožil svůj život od narození až po úmrtí tady v Třinci,“ vysvětluje mi na jedné z laviček Regina Spyrzová z třinecké knihovny.
„Snažili jsme se, aby tam nebyla jenom nějaká hesla, spíš aby to vyjadřovalo určitou etapu – třeba ‚tady jsem poznal svou první lásku‘. Jsou to prostě skutečné okamžiky podle nás podstatné ve vývoji člověka.“
Knihovna už brzy vydá i mapku s rozmístěním laviček, aby si lidé mohli příběh správně poskládat. Přitom původní požadavek radnice ale byl, aby knihovna lavičky opatřila slavnými citáty nebo verši. Mladému třineckému básníkovi a pracovníkovi tamní knihovny Janu Delongovi to ale připadalo příliš běžné.
„Když jsem uvažoval, co by se hodilo místo toho, protože tohle je takové tradiční, napadlo mě, že by bylo lepší vymyslet něco originálního – třeba ten příběh.“
A co na nové lavičky říkají lidé v Třinci? Mladý hutník Libor Pustovka je míjí po čtyřiceti minutách chůze z železáren domů.
„Líbí se mi to, je to hezké. Zapomněl jsem už přesně, co tam je, ale je to vtipné.“
Lavičkové nadšení v Třinci dnes doplní i soutěž pro školní děti. Kdo je jako první oběhne a příběh složí, získá - co jiného než - speciální lavičku.
