Koronavirus má vždycky něco v záloze, nějaké překvápko, míní genetik Pačes. Nabádá k obezřetnosti
Nová varianta covidu-19 pirola znepokojuje virology po celém světe. V Česku zatím prokázaná není. Podle molekulárního genetika Jana Pačese je však oficiální počet případů nákazy covidem-19 velmi malý a neodráží skutečnost. „Je téměř jisté, že jich je mnohem více. Pravděpodobně mnohonásobně,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. „Myslím, že by bylo vhodné před očekávaným nárůstem covidu monitorovat situaci důkladněji než dosud,“ dodává.
Virus covid-19 se poprvé objevil před téměř čtyřmi lety v čínském Wu-chanu. V květnu tohoto roku rozhodla Světová zdravotnická organizace (WHO), že celosvětová pandemie covid-19 již není zdravotním stavem, který by měl mezinárodní dosah. Tento podzim je zdánlivě prvním za poslední tři roky, kdy lidé nenosí roušky a nejsou zavedena plošná preventivní nařízení. Skončila doba covidu?
Situace ve světě je hodně nejasná, protože v podstatě všechny státy přestaly situaci monitorovat. Proto jsou současné odhady nakažených lidí velmi nejisté a nepřesné.
Jan Pačes
Molekulární genetik, který pracuje v Ústavu molekulární genetiky při Akademii věd. Vystudoval PřF UK. Zabývá se strukturou genomů a zaměřuje se především na na lidské endogenní retrovirové elementy.
To je normální a platí to i pro chřipku. Tedy skončila doba, kdy jsme monitorovali stav nákazy a věděli přesně, co se děje. Odhady jsou mnohem nejistější, ale to, co je patrné, je, že míra nákazy začíná stoupat. Platí to nejen v Evropě, ale všude. Jeden z důvodů je, že lidé se vrací z prázdnin do měst, kde žijí ve společných prostorách, což má za následek rozšíření infekčních chorob.
Pokud jde o počet úmrtí v Česku, tak teprve v květnu jsme se dostali do stavu, kdy denně již neumírá několik lidí na covid. Současná situace je taková, že většinu dní nezemře nikdo.
V pátek 8. září bylo podle dat ministerstva zdravotnictví nově prokázáno 163 případů onemocnění covidem-19. Dá se na tato data spolehnout?
Počet případů, které máme k dispozici z oficiálních dat, je velmi malý a je téměř jisté, že jich je mnohem více. Pravděpodobně mnohonásobně. Myslím, že by bylo vhodné před očekávaným nárůstem covidu monitorovat situaci důkladněji než dosud.
Co způsobilo to, že se na covid již neumírá nebo ne tak moc, jako tomu bylo například minulý a předminulý rok?
Největší příčina toho, proč dnes vysoké věkové kategorie neumírají, je skutečnost, že na covid již zemřeli ti nejnáchylnější – tedy staří lidé nebo ti, kteří nebyli naočkováni.
Druhým důvodem je, že řada z nás covid prodělala, přežila a získala určitou imunitu. Koronavirus se však nezastavil a stále se objevují nové varianty. Situace je v tomto posledním roce odlišná od předcházejících.
Covid je s námi již čtvrtý rok a před příchodem omikronu každá nová varianta, která se objevila, byla značně odlišná od té předchozí. Nové varianty si můžeme představit jako ohňostroj, který se vždy vznítí na jiném místě nezávisle na předchozím.
Přichází období očkování proti chřipce i koronaviru. Pacienti o něj ale zájem nemají, tvrdí lékaři
Číst článek
Nyní jsou všechny nové varianty potomky omikronu. Světová zdravotnická organizace (WHO) již přestala vytvářet nové názvy a nové varianty jsou tak pojmenovány amatérsky.
V současnosti se nejrozšířenější variantou nazývá eris neboli EG5 a tato varianta zřejmě začne ovlivňovat i nás během podzimu. Nicméně během vrcholu epidemie, který obvykle přichází koncem ledna, se pravděpodobně objeví znovu jiná varianta. Zatím žádná ze známých variant nemá symptomy, které by se výrazně lišily od omikronu.
Jaká je šance, že přijde úplně nová varianta s novými symptomy, podobně jako v nedávném případě omikronu?
Nová varianta se může šířit, buďto proto, že je rychlejší než předchozí, nebo proto, že lépe uniká protilátkám, které v té době v populaci existují. Podobně jako u chřipky. Varianta, o které se v současnosti nejvíce hovoří, se nazývá eris.
Tato varianta byla dosud nejčastěji zaznamenána a již na ní byly prováděny různé experimenty. Nicméně posledních 14 dnů vyvolává mezi virology největší zájem a možná i obavy varianta BA286, přezdívaná pirola.
Zajímavé je, že tato varianta se nešíří příliš rychle, ale zároveň se objevuje skoro všude. Pirola se objevila v Americe, Asii, Evropě i Africe, což je neobvyklé, protože nové varianty virů obvykle vznikají na nějakém místě a postupně se šíří do ostatních částí světa. Pirola se však šíří pomalu, téměř plíživě.
Zatím je předčasné dělat jakékoli úsudky, ale z toho, co víme, lze předpokládat, že pirola má mnoho mutací a pravděpodobně vznikla u pacienta s oslabenou imunitou. Virologové se s tímto jevem zatím nedokážou vyrovnat a není jim jasné, jak je možné, že se tato varianta náhle objevila v širokém rozsahu. Koronavirus má vždycky něco v záloze, nějaké překvápko.
Co znamená identifikace nové varianty pro Česko?
V Česku zatím nemáme prokázanou variantu, avšak problémem je, že téměř vůbec neprovádíme testování a máme k dispozici pouze několik sekvenovaných případů.
Rychlost, s jakou jsme reportovali v nejtěžších letech, například v roce 2021, byla dána tím, že v té době se střídaly dvě varianty, které byly dostatečně odlišné, aby bylo snadné je rozpoznat a říct, zda se jedná o alfu nebo deltu.
V té době se pro určení varianty používaly PCR testy, tzv. diskriminační PCR. Bohužel jsme tuto možnost ztratili, protože teď koluje obrovské množství variant. Všechny jsou potomky omikronu, jsou si velmi podobné a přesně zjistit, o kterou variantu se jedná, je možné pouze sekvenováním, na které už prostě nemáme dostatečné kapacity.
Z pandemické infrastruktury, kterou se během prvních dvou let pandemie podařilo vybudovat, jako například testování, sekvenování a další, přetrvávají pouze zbytky. To je problém i do budoucna, pokud se týká dalších pandemií, protože budeme muset začít znovu od začátku.
Virologové si neví rady s novou variantou covidu. ‚Pirola‘ se plíží nenápadně, ale efektivně, míní Pačes
Číst článek
Jaká infrastruktura měla vzniknout?
Například zde měla vzniknout obdoba německého Kochova institutu pro kontrolu a prevenci nemocí. Měl to být virtuální virologický institut, avšak jednalo se pouze o několik laboratoří, které uspořádaly jen několik zasedání.
Určitě je nutné, stejně jako v minulých letech, počítat s tím, že v zimě dojde k vyšší míře nákazy a bude doporučeno očkování proti erisu a pirole. Otázka je, kolik vakcín bude k dispozici a jaký bude jejich dostatek.
V rámci Evropy možná nebude možné boostry rozdávat plošně. Jak to bude v Česku, nikdo neví, protože tohle téma úplně usnulo. Vlastně netuším, zda prevenci někdo koordinuje. Já žádnou informaci nemám. Informační toky jsou přerušené, takže jediné, co vím, je to, jak to vypadá v Evropě. V rámci EU se nejspíše bude doporučovat očkování jen těm starším, 65+ a samozřejmě lidem, kteří jsou jinak zranitelní nebo nemocní.
Jaká opatření by byla v tuto chvíli adekvátní? Byla by namístě právě třeba více rozsáhlá sekvenizace vzorků?
Myslím si, že i přesto, že pandemie trvá již čtyři roky, stále se nemůžeme spoléhat na to, že přesně víme, jak se virus bude chovat. Bylo by vhodné být opatrnější a důkladněji monitorovat dění, zejména nyní na podzim, abychom věděli, co nás čeká a s čím počítat.
Sekvenování se dnes provádí pouze u nemocných pacientů, ale myslím si, že by nebylo špatné sledovat to i v rámci jednotlivých krajů.
Co dalšího nám v tuto chvíli hrozí?
Z medicínského hlediska je v současné době děsivé, co všechno covid ve svých následcích zanechal u lidí, kteří nemoc prodělali. Stále častěji se ukazuje, že tzv. long covid postihuje i lidi s mírným průběhem onemocnění.
Studie naznačují, že každý třetí až pátý člověk, který prodělal virovou infekci covid-19, nyní trpí dlouhodobými obtížemi. Nejčastěji se jedná o neurologické problémy, u kterých je ovšem těžké prokázat jejich spojitost s covidem. Lidé často přisuzují své potíže stárnutí či jiným faktorům, aniž by si uvědomili, že by to mohlo být důsledkem viru.
Takže představa, že covid-19 ztrácí nebezpečnost, je pouze částečně pravdivá. Sice není tolik případů úmrtí, ale stále umírá na covid více lidí než na chřipku. Navíc long covid může výrazně zhoršit kvalitu života v budoucnosti.
Je třeba zavést tvrdší vládní opatření, jako jsou například lockdowny nebo zrušení větších akcí?
Obecně je rozumné, aby lidé nosili roušky, pokud je infekční choroba takto rozšířená, například ve veřejné dopravě. Zejména zdravotníci by to rozhodně měli dělat a myslím si, že nemocnice by měly opět zavést tuto praxi, jakmile dojde k nárůstu pacientů s covidem.
Hongkong po třech letech zruší karanténu pro lidi nakažené covidem. Povinnost nosit roušky zůstává
Číst článek
Je otázkou, zda někdo bude ochotný vyhlásit jakékoli opatření a říct lidem, aby nosili roušky, přestože to není oblíbené. Myslím si, že už to nikdo neudělá, a to je škoda, protože to je nejjednodušší a nejlacinější způsob, jak zabránit další vlně jakýchkoli infekčních onemocnění, jako je chřipka nebo jiné.
V zemích, které pandemii zvládly lépe, je nošení roušek standardem. Je to společenská norma, která obejde plošná opatření. Když se objeví v novinách, že bude hodně nemocných, lidé automaticky začnou nosit roušky, protože to má smysl, zejména ve městech.
Myslím si tedy, že u nás by měla proběhnout osvěta směřující k tomu, že pokud se necítím dobře, musím zůstat doma a nepřenášet to dále. To je to, co se jako společnost musíme naučit. Za sebe mohu říct, že pokud případů bude více, začnu přednášet v roušce.
