Antibiotika přestávají být účinná. Jejich spotřeba za pět let vzrostla o pětinu, bakterie se přizpůsobily
Desítky let jsou nepostradatelnou součástí medicíny, bakterie jsou ale vůči antibiotikům stále víc odolnější. Upozorňují na to čeští infektologové. Podle Státního zdravotního ústavu za posledních 30 let vzrostla jejich spotřeba v Česku o pětinu. Častěji než kdy dřív se tak objevují takzvané superinfekce, tedy bakterie extrémně odolné vůči antibiotické léčbě.
Lékaři na takzvanou rezistenci bakterií vůči antibiotikům upozorňují už několik let. Podle primářky Klinické mikrobiologie a antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Václavy Adámkové je to trend, který už nepůjde zvrátit. Zároveň ale dodává, že je nutné ho alespoň zpomalit.
V opačném případě totiž podle ní hrozí, že už za několik desítek let budou lidé umírat na bakteriální infekce stejně, jako tomu bylo před vynálezem penicilinu. „Problém je, že nám ubývají možnosti, jak léčit i banální infekci. Je to tichý zabiják. Rezistence tady byla v podstatě od doby, kdy antibiotika vznikla, jejich nadužíváním se ale eskaluje,“ říká Adámková
Světová zdravotnická organizace dokonce odhaduje, že v roce 2050 budou infekce vyvolané odolnými bakteriemi nejčastější příčinou úmrtí. Navíc se více než polovina celosvětově vyrobených antibiotik používá k léčbě zvířat. Tím, že se pak v mase nebo jiných potravinách můžou dostat na náš stůl, si v sobě znovu pěstujeme odolné bakterie.
Nadužívání antibiotik. Největší prostor pro zlepšení je v oblasti ambulancí, říká infektolog Trojánek
Číst článek
Riziko v nemocnicích
Takzvanými superinfekcemi, tedy extrémně odolnými bakteriemi, se lidé nejčastěji nakazí v nemocnicích, a to při zákrocích, kdy se naruší kůže - jako jsou operace, zavádění katetrů nebo cévek. Právě nemocnice jsou místem, kde si bakterie vybudují odolnost nejsnáze, protože například v pooperační péči jsou antibiotika nenahraditelná.
Podle Milana Koláře to je daň za úspěšnou medicínu. „Ta bakterie pochází z naší mikroflory, dostane se tam, kam nemá a zvýší tak svoji rezistenci vůči antibiotikům. My jí tím nachystáme podmínky,“ vysvětluje.
Potíže jsou například třeba s bakterií Escherichia coli, která se běžně vyskytuje jako součást naší střevní mikroflory, kde ji potřebujeme a je životně důležitá. Na druhou stranu je to ale bakterie, která je nejčastějším původcem většiny infekcí – například močových, které vyvolá i u normálního zdravého člověka.
Lékaři se shodují, že zpomalení ztráty účinnosti antibiotik je výzva i pro farmaceutické firmy. Vývoj nového ale zabere měsíce i roky a stojí stovky milionů korun. Některé bakterie přitom získávají odolnost na léky během několika dní, což ten vývoj ztěžuje.
