Bleskový průzkum: Čtyřicet procent Čechů stále chodí do práce, pětina čeká vážné finanční problémy
Téměř všichni Češi respektují zákaz nevycházet bez roušky, do práce stále dochází čtyřicet procent obyvatel země a jeden z pěti Čechů kvůli pandemii COVID-19 očekává vážné finanční problémy. To jsou hlavní zjištění bleskového výzkumu firmy Behavio.
Z výzkumu vyplynula také další fakta: vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) má šedesátiprocentní a většina krizových opatření téměř devadesátiprocentní podporu. Téměř pětina Čechů šije roušky, tři čtvrtiny obyvatel země očekávají konec nouzového stavu do dvou měsíců.
Sběr dat na vzorku tisíce respondentů proběhl 19. až 20. března.
„Situace se rychle mění a s ní i potřeby lidí,“ vysvětlil Vojtěch Prokeš, sociolog a ředitel výzkumu Behavio. „Proto jsme výzkum provedli v řádu několika hodin. Zajímá nás, jak lidé prožívají karanténu, jak se cítí a jestli mají dostatek informací. To jsou klíčové informace pro úřady a vládu, aby věděli, jak lidem pomoci.“
Výzkum je reprezentativní pro českou online populaci a kvótní výběr zajišťuje reprezentativnost podle pohlaví, věku, vzdělání, příjmu, velikosti obce, ekonomické aktivity a volebního chování z parlamentních voleb 2017.
Polovina Čechů nosí improvizované roušky
Naprostá většina Čechů si při cestě z karantény zakrývá obličej, pouze třicet procent ovšem kupovanou rouškou nebo respirátorem. Polovina populace nosí podomácku vyrobenou roušku.
Pětina populace nemůže pracovat
Čtyřicet procent Čechů nadále dochází do zaměstnání – nejčastěji lidé ve věku 45 až 54 let. Ve skupině nad 65 let, u které je zdravotní riziko nejvyšší, pracuje mimo domov 13 procent respondentů.
Naopak z domu podle průzkumu pracuje 18 procent populace. „Home office“ je typický pro lidi ve věku 25 až 34 let, obyvatele Prahy a vysokoškolsky vzdělané. Právě vzdělání tvoří největší propast: z domu pracuje 39 procent vysokoškolsky vzdělaných, 17 procent maturantů a pět procent těch s nižším vzděláním.
Data také ukazují, že 15 procent Čechů je v současnosti doma a nemůže pracovat, další tři procenta udávají, že přišli kvůli nouzovému stavu o práci.
„Ti, kteří jsou doma a nemůžou pracovat, jsou na neschopence či nemocní, ne nutně s koronavirem,“ vysvětlují výzkumníci.
Polovina firem očekává výrazný výpadek příjmů
„Velké obavy mají živnostníci a majitelé firem, více než polovina z nich očekává nebo už zažívá výrazný výpadek příjmů,“ upozorňují autoři průzkumu. „Pouze desetina z nich tvrdí, že se jich současné dění vůbec nedotkne.“
„Neukazuje se zatím, že by například mileniálové měli lepší podmínky adaptace než generace nad nimi,“ dodávají. „Třináct procent lidí už teď zažívá výrazný výpadek příjmu. Dalších 31 procent výrazný výpadek očekává, 45 procent odhaduje, že bude žít z měsíce na měsíc a 17 procent si myslí, že budou mít vážné finanční problémy v budoucnu, například nedokážou splácet dluhy nebo hypotéku.“
Nejohroženější výpadkem příjmů se cítí skupiny ve věku 35 až 44 let, 45 až 54 let, bez maturity, obyvatelé Karlovarského, Ústeckého a Pardubického kraje, a zejména právě zmiňovaní majitelé vlastních firem nebo OSVČ.
Jen pětina Čechů odhaduje, že se jich současná krize finančně nedotkne.
Podpora vlády kopíruje stranické linie
Vláda situaci podle 62 procent Čechů zatím zvládá, podle 16 procent skvěle.
Silnou podporu – 87 procent – má vláda u voličů ANO, u voličů ODS je to 45 procent a u voličů Pirátské strany 44 procent. Ostatní politické strany data z průzkumu neukazují. Podpora u vládní a dvou opozičních stran nicméně naznačuje, že vztah k vládě se i během krize řídí voličskými preferencemi.
Nespokojení s vládou jsou častěji ti mladší, vzdělanější, s vyššími příjmy, z větších měst, častěji muži než ženy.
„Mezi nejčastější důvody nespokojenosti patří nedostatek roušek a vybavení, pocit, že jim vláda neustále lže a obrací situaci ve svoje PR. Zaznívá také silná nedůvěra k osobě premiéra Andreje Babiše. Kritická je i Praha, které si situace dotýká bezprostředně,“ doplňují výzkumníci z firmy Behavio.
Mimořádně vysokou podporu mají také konkrétní vládní opatření: 93 procent Čechů souhlasí s uzavřením hranic 92 procent se zavedením povinnosti nosit roušky a 89 s uzavřením škol. Nejmenší podporu má vymezená doba pro nákup seniorů, pouze 57 procent.
Strach z nákazy není vyšší u seniorů
Strach v souvislosti s pandemií cítí 37 procent Čechů, vztek šestnáct procent a zoufalství pět procent. Naopak 26 procent ji vnímá jako výzvu a 39 procent respondentů výzkumníkům tvrdilo, že jsou v pohodě. (Respondenti mohli udávat více emocí, proto nemusí být součet 100 procent – pozn. red.)
Významný rozdíl zaznamenali zejména mezi muži a ženami; ženy udávají strach dvakrát častěji. Vůbec největší podíl uvedly ženy na mateřské, kterých se ke strachu přiznalo 61 procent. Nejméně pak voliči Pirátské strany, studenti a respondenti s čistými příjmy nad 20 tisíc korun.
Překvapivé zjištění souvisí s věkem. „Zajímavé je, že míra strachu nestoupá s věkem, neboli staří lidé se nebojí víc, přestože jsou virem více ohroženi,“ tvrdí autoři studie.
Ti mladší čekají kratší opatření
Většina Čechů čeká, že nouzový stav se protáhne na jeden až dva měsíce. Pouze čtvrtina očekává, že bude delší.
Data přitom ukazují vztah mezi věkem respondenta a očekáváním: mladší respondenti věří, že nouzový stav skončí dříve.
Podle průzkumníků odpověď úzce souvisí také se strachem. Respondenti, kteří se bojí, očekávají delší trvání tohoto období.
Polovina Čechů pomáhá, pětina šije roušky
„Dobrou zprávou je, že polovina populace se snaží pomáhat,“ píšou autoři studie. „Devatenáct procent nabídlo pomoc sousedům, osmnáct procent šije a rozdává roušky, lidé se také hlásí jako dobrovolníci – nejčastěji mladí – či posílají finanční dary neziskovým organizacím.“
Častěji pomáhají ženy: modré okénko za dobrý skutek si může vybarvit 56 procentech žen a 44 procent mužů. Ženy také 2,5× častěji než muži šijí roušky.
K pomoci se také častěji hlásili lidé s vyššími příjmy a voliči opozice, tedy ODS a Pirátů. Naopak voliči ANO patří spíše k pasivnějším. Důvodem přitom není to, že by byl elektorát strany starší: s rostoucím věkem se podle dat mění způsob pomoci, ale těch ochotných pomáhat neubývá.
Podstatně se také zvýšila konzumace médií, 35 procent respondentů je sleduje neustále, 92 procent nejméně jednou denně.
Třetina Čechů nyní také podle průzkumu častěji přemýšlí o životě.
Podrobnější informace o některých skupinách ukazuje Atlas Čechů: například o těch, kteří cítí vztek, strach nebo zoufalství.
