Snowboardistka Samková pociťuje, co znamená skutečná sportovní sláva
Je jí teprve dvacet let, ale největší úspěch, kterého mohla v kariéře dosáhnout, už má v kapse. Eva Samková v Soči ustála roli velké favoritky závodu ve snowboardcrossu a je olympijskou vítězkou.
Všechny čtyři jízdy během dne suverénně vyhrála, zatančila si na stupních vítězů, hodila květinu do davu a pak začala pociťovat, co znamená skutečná sportovní sláva.
„Když jsem šla na stupně vítězů, tak jsem si říkala, že jsem vyhrála, to je neskutečné. Vždycky jsem na vítěze koukala doma, ale že bych vyhrála sama? Nechápu,“ uvedla Samková.
Asi toho bude více, co v následujících hodinách a dnech nebude úplně chápat nebo pro ni bude přinejmenším nové. „Já jsem tak ráda, že už můžu jít na dopink“, oddychlo si rozesmáté děvče, když ho pořadatelé skoro násilím osvobodili z klubka novinářů včetně těch z prestižních zahraničních agentur a listů.
Takový zájem o svou osobu pochopitelně ještě čerstvá olympijská vítězka nezažila – až se jí z toho rozmazal knírek, tradiční malovaný talisman pod nosem. „Když mi ho malovali, tak mě strašně pálilo pod nosem. Ale teď už to necítím,“ prozradila.
Až do dneška její specialita, ale teď se možná zvedne módní vlna namalovaných knírů. Třeba vodní slalomář a olympijský medailista z Londýna Vavřinec Hradilek před závodem vzkázal, že pokud Samková získá medaili, pojede pražský závod Světového poháru jako její epigon, tedy také s přimalovaným knírkem.
„Známe se, musím mu napsat, aby to dodržel,“ uvedla s úsměvem Samková, která se symbolikou vůbec pracuje velmi ráda, na olympijský závod si připravila výzbroj se speciálním designem – helmu s motivem vlků a snowboard s ovcí. A obojí prý zafungovalo.
Největší problémy jsem měla v semifinále, přiznává po zlaté jízdě Samková
Číst článek
„Ovečka parádně jela a vlci mě chránili seshora a hlídali holky za mnou,“ říká s tím, že symboly jsou u Samkové jenom jakýmsi katalyzátorem. Skrze knír, ovečku nebo vlka věří mladá šampionka hlavně sama sobě a nebojí se to říkat.
A ještě víc to platí u jejích trenérů, kteří se před závodem neskrývali za prázdné, alibistické věty a spíš podle amerického než českého vzoru mluvili o tom, že je zkrátka momentálně nejlepší a měla by si pro zlato dojet.
„Nechtěl jsem být pokrytec. Evě jsme věřili, ale současně jsme říkali, že je to sport. Neřekl jsem, že vyhraje, ale řekl jsem, že na to má a že je nejlepší. A ona taky nejlepší je,“ říká kouč Marek Jelínek, se kterým se Samková v legraci oslovuje, jako kdyby oba žili kdesi na Olympu.
„Já jsem bohyně už dlouho. Děláme si z toho srandu, devadesát procent lidí to nechápe a myslí si o mně bůhvíco. Ale já jsem bohyně, ostatní jsou bozi a tak to ve skupině máme,“ směje se olympijská vítězka, když rozdává své první zlaté dojmy.
Zlatá medaile pro Česko. Samková ovládla závod ve snowboardcrossu
Číst článek
Uprostřed toho všeho se jí také dostává prvního kontaktu s blízkými, když na twitterovém účtu Českého rozhlasu spatří fotku jásajících rodičů, kteří její závod sledovali doma ve Vrchlabí.
„Máma mi vždycky říká, ať raději zabrzdím, že nemusím pokaždé vyhrát. Říkám jí, že někdy je zabrzdit ještě horší,“ dodala Samková.
