Růst melanomu významně ovlivňují i okolní nenádorové buňky, zjistili čeští vědci
Růst zhoubného kožního nádoru melanomu významně ovlivňují i nenádorové buňky v jeho okolí. Významný objev, který si připsali vědci z 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice, by mohl v budoucnu přispět k vývoji léku zpomalujícího rakovinné bujení. V Česku přibyde každý rok dva tisíce nových pacientů s melanomem a na 100 tisíc obyvatel připadá 21 takových případů.
Vědci z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty UK a dermatovenerologické kliniky potvrdili, že růst zhoubného melanomu ovlivňují vedle vlastních nádorových buněk i okolní nenádorové buňky, zejména buňky vazivové.
„Podařilo se nám zjistit, že tyto vazivové buňky jsou velmi ochotny a schopny vytvořit velice specifické prostředí pro růst nádorového klonu a významně ho ovlivnit,“ řekl Českému rozhlasu Ondřej Kodet z První lékařské fakulty UK.
Růst melanomu významně ovlivňují i okolní nenádorové buňky. Objev českých vědců přiblížil Ondřej Kodet, člen řešitelského týmu 1. LF a VFN
Vědci také objasnili, jak působí nádorové pigmentové buňky na okolní povrchové buňky kůže. Výzkum rovněž ukázal, že vazivové buňky z melanomu mají podobné biologické schopnosti jako vazivové buňky z jiných nádorů a že tyto schopnosti jsou obdobné jako při fázích hojení.
Cesta k vývoji a schválení případného nového léku, který by mohl zpomalit růst zhoubných nádorů, je ale podle členů řešitelského týmu ještě hodně dlouhá.
„V současné době bohužel nemůžeme říci, že tyto poznatky jednoznačně budou moci přispět k novým léčivům. Ta cesta je opravdu velice dlouhá, ale věříme, že pokud bychom byli schopni detekovat přesné mechanismy a přesné molekuly, které jsou odpovědny za tyto interakce, tak nějaký lék by v budoucnu mohl třeba i na podkladech tohoto výzkumu vzniknout,“ uvedl Ondřej Kodet a upřesnil:
„Je to určitě na roky, protože jenom zavádění nějakého léčiva do toho klinického výzkumu je opravdu doba na desetiletí, 10 až 15 let odhadem.“
