Machete: na mexické zabijačce 1
Robertu Rodriguezovi nedá „grindhouse" spát. Poté, co s řeznickým kolegou Tarantanem zkoušeli absolutní mezanin poklesků etablovat na plátnech dvojfilmem Auto Zabiják / Planeta Teror se režisérský bandolero vrací s další partyzánskou akcí. Machete začal svou kariéru jako trailer přilípnutý k Planetě Teror a, jak se zdá, bude svém krvavém řádění úspěšně pokračovat i v celovečerním formátu.
Zastáncům vysokého umění naskakují osypky, milovníci filmové žumpy prostírají pitevní stoly.
A nutno přiznat, že zklamáni nebudou, protože „El Roberto" se do demoličních prací dobrého vkusu pustil s vervou buldozeru. Ve stínu kníratého Mexikána s mačetou vypadá Rodriguezův milený pistolero El Mariachi jako notorický knihomol. Machete nemluví, nemyslí a neposílá SMSky, zato je přeborníkem ve vykuchávání zloduchů a v invenčním používání zahradního náčiní. Bubák Danny Trejo přichází s hereckým pojetím, ve kterém je přítomno 100% testosteronu a 0% inteligence. Machete neplánuje, Machete improvizuje.
Býval dobrým federálem, než mu drogový boss Torrez odrovnal celou rodinu a jeho samotného poslal k branám pekla. Jenže i Satan má z Macheteho nahnáno, a tak kníratý bůh pomsty hledá spravedlnost v USA, aby i zde našel zástup čekatelů na sagitální řez - zkaženého podnikatele Boothe, xenofobního senátora McLaughlina a jejich druha, jižanského militanta Vona, jemuž činí potěšení lovit mexické uprchlíky jako dobytek. Machete se neochotně stane symbolem revoluce „uzenáčů" (jak Američané láskyplně titulují ilegální utečence) a společně s armádou myčů nádobí a spoře oděných žen zažehne plamen mexické revoluce. Viva la guerra!
Pokud se o Expendables hovořilo jako o regresi do 80. let, pak těžko říci, jak popsat Machete; formálně i obsahově těžkotonážní sestup k dávno zavrženým pamlskům, které k nám obvykle přicházely na obskurních VHS s ještě obskurnějším dabingem. Tvůrčí nadhled činí ze zaprášené kolekce infantilně-erotických fetišů provinilé potěšení té nejvyšší kvality. Machete nejen že s očividnou úctou paroduje své kořeny, ale s překvapivým sarkasmem je schopný reflektovat i palčivá témata multikulturalismu a xenofobie. Do hry se vedle akčních konstant dostávají i hispánská revoluční ikonografie a řízné karikatury demokratických fanatiků a zastánců čisté Ameriky.
Krvavý „supercloumák" satiry, exploatačních vtípků, kalendářové erotiky a ortodoxně prkenné akční řeže dopepřuje herecké obsazení, samo o sobě pokleslé pod samu hranici pokleslosti. Danny Trejo se filmem prořítí jako sekáček na maso s jedinou grimasou, Lindsay Lohan je přítomna výhradně za účelem ukázání ňader, Robert De Niro paroduje parodii a Steven Seagal může být vděčný, že plátna jsou dnes tak zatraceně široká. A nad tím vším své pobavené žánrové třasáky vykrucuje režisérské duo Rodriguez / Maniquis.
U podobně laděných retro snímků bývá problém najít rozumnou hranici mezi pietou, parodií a vážností. Budu-li parafrázovat slova jedné z hrdinek: Machete hranici nepřekročil, to hranice překročila jeho. Tenhle film je tou nejzábavnější a nejtupější podívanou, jakou si v mantinelech žánru umím představit. Mít ho v 80. letech na VHS, mám nepochybně dlouhé vlasy, černý knír a nabroušenou mačetu. A holku s jedním okem.
Hodnocení: 85%
