Olomoucí se rozezní zvony. Univerzita Palackého byla znovuotevřena před 70 lety
V úterý po poledni se rozezní na počest Univerzity Palackého zvony olomouckých kostelů svatého Mořice, Michala a Václava. Obyvatelům připomenou znovuobnovení olomoucké univerzity v roce 1946. Druhé nejstarší vysoké učení v Česku otevřel československý prezident Edvard Beneš přesně před sedmdesáti lety.
„Jsem velmi spokojená. Jak se studentským životem, tak se studiem,“ říká studentka třetího ročníku geografie na Palackého univerzitě Lucia Brisudová ze Slovenska, která dokonce zvažuje, že by v Olomouci zůstala i po studiích.
Univerzita v Olomouci vznikla 22. prosince 1573 udělením příslušných práv olomoucké koleji Tovaryšstva Ježíšova. Zanikla v době stavovského povstání, v roce 1621 byla obnovena. V roce 1778 byla na čas přestěhována do Brna. Díky dekretu Josefa II. se v roce 1782 výuka přenesla zpět do Olomouce, ale už jen jako akademické lyceum. V roce 1827 bylo znovu povýšeno, tentokrát na C. k. Františkovu univerzitu v Olomouci. V roce 1860 ji císař František Josef I. zrušil, v Olomouci zůstala jen samostatná teologická fakulta. V roce 1946 pak byla univerzita obnovena pod dnešním názvem Univerzita Palackého. (Zdroj: Wikipedie)
V Česku funguje 26 veřejných a dvě státní vysoké školy plus 30 soukromých. „Pokud bychom vzali ten nejlépe změřitelný vědecký výkon, tak Univerzita Palackého rozhodně patří mezi tři až pět nejlepších škol,“ říká její rektor Jaroslav Miller.
Olomoučtí vědci mají na kontě hned několik světových či evropských objevů a výzkumů. Ke světové špičce patří rostlinní genetici, mimo jiné rozluštili složitý genom pšenice.
Optici zase vyvíjejí celooblohové kamery či zrcadla do teleskopů pro observatoře. Působí tu nejcitovanější tuzemský vědec a nositel ocenění Česká hlava, chemik Pavel Hobza.
Chystá se založení fakulty IT
Olomoučtí chemici vyvinuli technologie na čištění vody pomocí nanočástic stříbra, objevili nejtenčí izolant na světě nebo nejmenší kovové magnety, které mají šanci se uplatnit v elektronice a či biomedicíně. Podle významného českého chemika Radka Zbořila se do praxe dostává i objev separace laktoferinu z kravského mléka.
„Máme krásnou technologii, která tento protein dokáže separovat s vysokou účinností, velmi levně, a už máme v podstatě podepsánu licenční smlouvu s největším výrobcem parmazánu na světě a doufáme, že se tento protein dostane do řady potravinových doplňků i léčiv,“ říká Zbořil.
Rektor Jaroslav Miller ale posunuje Univerzitu Palackého dál. Plánuje například fakultu informačních technologií. „V současné době vedeme strategickou debatu o založení pracoviště, které by bylo zaměřeno na IT, na aplikovanou IT, na IT ve výzkumu,“ prozrazuje Miller.
Olomoucká univerzita je druhým nejstarším vysokým učením v zemi, založena byla v roce 1573. Mezi prvními studenty byl například Albrecht z Valdštejna. V současnosti má osm fakult, na kterých studuje přes 21 tisíc studentů, tedy zhruba pětina obyvatel města.
