Světový šampionát je bez koření, přesto však chutná

Něco tomu chybí - věta, kterou někdy vyslovil každý z nás. Nejčastěji u jídelního stolu nebo v manželské ložnici. Stejný názor mají možná i někteří z fanoušků, kteří den co den zaplňují tribuny londýnského olympijského stadionu.

Zápisník z MS Londýn Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Justin Gatlin sice vyhrál, po závodě se ale klaněl Usainu Boltovi. Zatímco držitel bronzu sklízel ovace, na vítěze se v Londýně bučelo.

Justin Gatlin sice vyhrál, po závodě se ale klaněl Usainu Boltovi. Zatímco držitel bronzu sklízel ovace, na vítěze se v Londýně bučelo. | Zdroj: Reuters

Nemíří přitom na kvalitu burgerů, typické britské speciality „fish and chips“ nebo dalších pochutin z místních stánků s občerstvením, ale na fakt, že tato špičková atletická přehlídka trochu postrádá koření v podobě výkonů, které se ve zpravodajství dostávají před jména jejich držitelů.

Nejlepší letošní maxima byste spočítali na prstech jedné ruky a speciální prémie ve výši 100 tisíc dolarů za nový světový rekord tentokrát pořadatelé zřejmě nikomu vyplácet nebudou.

Na nedávném světovém plaveckém šampionátu v Budapešti viděli diváci 42 disciplín a rekordní historické tabulky se přepisovaly jedenáctkrát. Přitom toto mistrovství počtem rekordů za minulými výrazně zaostalo. Oba sporty se však nedají porovnávat. Těžko si představit, že by plavci na dlouhých tratích volili podobou taktiku jako většina vytrvalců - běžců, tedy nechat jiné, ať diktují tempo, a spoléhat na svůj drtivý finiš. 

Dlouhověkost některých světových rekordů a hra na vadí, nevadí

Číst článek

V jakémkoli sportovním odvětví označují jeho špičkoví vyznavači světový šampionát (s výjimkou hokeje, protože většina nejlepších hráčů z NHL na MS nedorazí) za svůj vrchol sezóny. Každý se snaží připravit se na něj co nejzodpovědněji, podat na něm co nejlepší výkon. 

Podmínky pro překonání světových rekordů však na mistrovství atletů nikdy nemohou být takové jako na klasických mítincích. Náročný systém rozběhů a kvalifikací bere závodníkům sílu, vytrvalci se nemohou spolehnout na pomoc vodičů, sektory pro některé technické disciplíny se nevolí podle směru větru.

Pro borce s ambicemi mít své jméno na prvním místě světových tabulek je mnohem důležitější než překonání světového rekordu vyhrát. Každý titul totiž zvyšuje jejich cenu, přesněji zvedá jejich startovné na mítincích. 

Krásu atletiky však naštěstí neobjevíme jen v samotných dosažených výkonech, ale i v přímých soubojích mezi závodníky, v dramatech, emocích. Proto se i toto londýnské mistrovství, na němž spolu soupeří nejlepší běžci, chodci, skokané a vrhači z celého světa, musí líbit.

Miroslav Augustin Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme