Podle analýzy amerického Ústavu pro studium války (ISW) se ruský prezident Vladimir Putin v současné době naopak chystá k vleklé konvenční válce, jejímž smyslem by mělo být udržení všech okupovaných území.

Přehrát

00:00 / 00:00

Libor Dvořák: Rusové a mírová jednání

Podle expertů ISW o tomto očekávaném Putinově postupu svědčí i oficiálně právě ukončená „částečná“ mobilizace: „Za tu ruský prezident zaplatil mimořádně vysokou vnitropolitickou cenu v podobě útěku statisíců Rusů do zahraničí, bezprecedentních protestů a stejně bezprecedentní kritiky výkonu ruské armády a ruské státní moci. Zaplatit takovou cenu mělo smysl jedině v případě, že Putin hodlá ve válce pokračovat.“

Mír vítězný

K velmi zajímavým závěrům o vnímání války a míru v Rusku dospívá ve své právě vycházející knize Putinovy války – od Čečenska po Ukrajinu proslulý znalec Ruska a postsovětského prostoru Mark Galeotti. Ten tu přiznává, že i on byl šokován rozhodnutím Putina vtáhnout na Ukrajinu:

„Musím konstatovat, že v první chvíli jsem to vnímal jako rozhodnutí ‚jiného Putina‘… Po nějakém čase jsem si ale uvědomil, že je to dokonalý odraz výkonů jeho choré mysli, která Ukrajinu nepovažuje za stát a Ukrajince za národ.“

Tragické dějiny ruské říše v jakékoli podobě země jasně ukazují, že „kdykoli se Rusko dostalo do války se zeměmi, které mají technologickou a ekonomickou převahu, někdy dokonce doplněnou výhodami v živé síle, mobilizovalo, co se dalo – a to pro ně nakonec bylo efektivní.“ To si aspoň myslí Galeotti.

Britský politolog upozorňuje na to, že dnes, kdy Putin stále ještě sedí v Kremlu, se Rusko nezadržitelně sune k autoritářství, které bude už zanedlouho možné považovat za vyloženě totalitní.

„Rusové zůstanou Rusy, i kdyby Rusko jednou bylo šťastnější a méně autoritářské. Vždycky tu bohužel zůstává možnost, že i v budoucnu si můžou do čela zvolit lidi, kteří hlásají nacionalismus a expanzi,“ konstatuje poněkud trpce Galeotti.

Ale vzápětí dodává: „Pokud se ale tady na Západě budeme ke všem Rusům chovat jakožto k nepřátelům, pak se našimi nepřáteli skutečně stanou.“

Problém je ovšem v tom, že zatímco hlavně v euroamerickém světě se upozorňuje hlavně na ruské odpůrce války na Ukrajině, poněkud se zapomíná na to, že je tu také poměrně vysoké procento Rusů, kteří tuto válku považují za spravedlivou a upřímně si přejí ruské vítězství nad ještě nedávnými bratry Ukrajinci.

Možná se i po jakémkoli vyústění války ukáže, že hlavním problémem Rusů je velkoruský šovinismus, který zřejmě přetrvá ještě hodně dlouho. Rusové třeba opravdu chtějí mír, ale musí to být mír vítězný!

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít