Demonstrace Romů v Krupce byla reakcí na zvěsti o sexuálním obtěžování dětí, které se nepotvrdily. Rvačka v Brně se nakonec neodehrála mezi Romy a Ukrajincem, jak tvrdilo video, které se jak smršť šířilo sociálními sítěmi. Utnula jej až vysvětlující zpráva policie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Julie Hrstková: Policejní ochrana konflikt mezi Ukrajinci a Romy nevyřeší

Neznamená to, že se nic nestalo. Smrt mladého Roma v Brně se přičítá Ukrajinci, národnost však policie dosud nepotvrdila. K náhodným potyčkám pak dochází všude, těžko říci, zda s větší četností než s většinovou populací. 

Sociologický popis, proč k růstu napětí ve společnosti dochází, je v zásadě jednoduchý. Ekonomika stagnuje, inflace se drží vysoko, řada kdysi běžných věcí a služeb se stává pro méně vydělávající nedostupnou.

Dlouhodobě frustrované sociální skupině Romů, kteří vidí, že je většinová společnost dodnes nepřijala, se přílivem uprchlíků z Ukrajiny přidal další stresový faktor. Ukrajince vidí jako soupeře ve špatně placeném zaměstnání i v bydlení, vyčítají jim vysokou podporu, a to jak finanční od státu, tak i společenskou od běžné populace.

Oni sami se vidí jako oběť systému. Jejich převaha ve speciálních školách i v mizerně placených zaměstnáních to do značné míry potvrzuje.

Prevence šíření dezinformací

Dlouhodobým řešením současné situace, která svoji výbušností připomíná parní kotel před výbuchem, nejsou policejní kordóny v ulicích měst. A to nejen proto, že i přes jejich vysoký počet policistů není tolik, aby mohli být neustále přítomni všude. Policejní ochrana může leda na chvíli uklidnit situaci v nejvyostřenějších místech. 

Součástí zklidnění situace musí být důsledné potírání dezinformací. Nejlépe ze strany policie, která se stále těší důvěře zhruba tří čtvrtin populace. Úspěšnost osvěty musí překonat dezinformační kampaň, což vzhledem k nesrovnatelnému financování i psychologickému efektu, jaký dezinformace mají, je a bude extrémně obtížný úkol. Nejen mezi Romy, kteří bydlí v sociálně vyloučených lokalitách, kteří mají malé vzdělání a velmi omezený přístup k informacím.

Změna k ideálnímu stavu by zahrnovala nový přístup k Romům, takový, aby se necítili jako občané druhé kategorie, aby měli vizi, že jejich děti na tom budou lépe než oni, budou mít víc a lepší příležitosti ke vzdělání i k práci. Bez ohledu na zákony, v praxi je konec segregace v nedohlednu. 

Nyní vzniká pracovní skupina, kde budou experti ministerstev vnitra a pro místní rozvoj, která se bude zabývat prevencí šíření dezinformací v romské komunitě. Zástupci romských organizací ale zdůrazňují, že je nutné do řešení zapojit i obyvatele. Všech národností i etnik. Což nakonec může být to nejtěžší ze všeho.  

Autorka je komentátorka Hospodářských novin

Julie Hrstková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít