Za jednu generaci se lze platově přiblížit Západu, tvrdí šéf Hospodářské komory. Nabádá k ochraně průmyslu
Ekonom a prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý pro Český rozhlas Plus přiznal, že naši ekonomiku čekají velké změny. Dle jeho slov je třeba hledat rozumnou kompromisní cestu a nezaspat technologický pokrok.
„Nesmíme se sami střílet do vlastní nohy,“ odpověděl Vladimír Dlouhý na otázku, jak se neztratit ve změnách, které čekají celou Evropu, nepromarnit rozvoj průmyslu v souvislosti s novými technologiemi i digitalizací a chránit klima.
„Nesmíme připustit, aby se podmínky pro podnikatele zhoršovaly, místo aby se zlepšovaly. Nesmíme připustit excesivní regulaci. Naopak musíme umět dobře vybojovat (a najít rovnováhu) mezi využitím domácích energetických zdrojů, s respektováním našich environmentálních závazků,“ navrhl v Interview Plus.
„Jinými slovy: nepřipustit, aby příliš rychlý útlum uhlí vedl k prudkému zvýšení cen energií, které pak zvýší náklady všem – domácnostem nebo podnikům. Jinak ztratíme možnost zvyšovat produktivitu,“ upřesnil.
Ochrana průmyslu
On sám prý není „odmítačem“ klimatických změn, je ale podle něj potřeba ochránit český tradiční průmysl. „Je tady totiž další možnost. Pokud tedy tvrdíme, že jsme země s vysokým podílem průmyslu, tak ho pootočme.“ Vedle obnovitelných zdrojů, vedle digitalizace a umělé inteligence „tady bude obrovská podpora zelených technologií z EU, když už si nebudeme sahat na tradiční, současné dotace unie“.
Označení zavádění nových technologií jako Průmysl 4.0 rád nemá. „To si snad vymysleli Němci, já to ale považuji za standardní technologický pokrok. Stejný, jako byl v minulosti parní stroj… a později internet. Zdá se, že se cykly mezi jednotlivými zásadními produktivními přelomy zkracují. Možná, že po dobu nějakých 20, 30 let se budeme muset neustále přizpůsobovat novým poznatkům, hlavně v oblasti umělé inteligence.“
Česko nesmí podle prezidenta Hospodářské komory zaspat a nové technologie „od Němců, ne Korejců, kteří nám to dají do těch fabrik, nejen dovážet, ale i sami doma vyvíjet. Nebo se stát součástí výzkumných center, ať jsou kdekoli na světě“.
Enviromentální závazky
Šéf komory je také členem Uhelné komise, která by měla vládě doporučit další postup. „Komise má poměrně brzy, v polovině příštího roku, dát svůj názor na to, jak dál. Můj osobní postup, jak současně respektovat environmentální závazky, ke kterým jsme se přihlásili,… a využít zdrojů, které máme, je cesta přes jadernou energetiku.“
„Česko musí udělat rozumnou energetickou rovnováhu, chytit se zelené podpory a nás průmysl přeorientovat podle umělé inteligence.“
Vladimír Dlouhý
Pro vlastníky uhelných elektráren má radu. „Ani oni nežijí ve vzduchoprázdnu a myslím, že je dobré přihlásit se k dlouhodobým environmentálním cílům. Taky si ale umět vyjednat výjimky časových limitů, pro nás někdy až příliš tvrdých. Třeba i za ten rok 2030, kdy bychom měli dotěžit uhlí,“ myslí si.
Západ totiž vychází z úplně jiných základů – Česko je země s vysokým podílem centrálního zásobování teplem, což tam až tolik neznají. Tento způsob je pak závislý i na tolik skloňovaném „neekologickém“ uhlí. Navíc, i řada zemí na západ od našich hranic má úplně jinak nastavenou strukturu energetických zdrojů.
„Francie má daleko větší podíl energie z jádra i než máme my. A taky německá společnost byla připravena převzít na svá bedra opuštění jaderné energetiky (někdy do poloviny příštího desetiletí), plus masivní podpora lidí směrem k obnovitelným zdrojům.“
V západní Evropě prý málo chápou, že u našeho elektorátu je stále masivní podpora konvergence životní úrovně se Západem, pak preference domácích zdrojů energií, hlavně aby se to neprojevilo na konečných cenách energií a tepla.
Jako na Západě
Po roce 1989 nám politici slíbili utahování opasků, ale taky to, že se budeme brzy mít jako „ti na Západě“. Kdy už se konečně budeme mít jako oni?
„Za těch 30 let můžeme říct, že jsme pevně součástí severní části Evropy,… že jsme nespadli do pasti zemí jižní Evropy. Máme solidní životní úroveň, jen bychom chtěli, aby se naše mzdová úroveň srovnala s těmi nejvyspělejšími,“ odpovídá Dlouhý.
Velikost české ekonomiky se za posledních třicet let zdvojnásobila. HDP se zvedlo o 700 procent
Číst článek
Jsou totiž dvě možnosti, na jakou cestu se vydat – buď nedokážeme podchytit trendy nových technologií a dlouhodobě zvýšit i reálnou produktivitu práce – jen tak se taky mohou zvýšit i reálné mzdy.
„Když se nám to nepodaří, tak se budeme mít stejně jako dnes. Budeme v pasti středně příjmových skupin a furt pokukovat po těch Němcích. Nebo to dokážeme, a pokud nedojde k velkým externím šokům, tak se za jednu generaci… můžeme přiblížit i těm nejvyspělejším. Asi ne zrovna těm nejbohatším Němcům, ale skandinávským zemím nebo Beneluxu,“ odhaduje Vladimír Dlouhý.
Prý s tím vědomím, že je mu 66 let a za 20 let už ho nikdo za dnešní slova popotahovat nebude.
Jak se dívá na vzájemné vztahy s Čínou? Proč byl proti sankcím vůči Rusku? Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Jan Bumba.
