Řecko nebude mít další splátku pomoci asi jistou ani po dnešku
Řecko se možná ani po dnešní schůzce ministrů financí eurozóny v Lucemburku nedozví, jestli dostane další splátku pomoci ze záchranného balíku. Ten činí celkem 110 miliard eur. Další pomoc Řecku záleží jak na krocích řecké vlády, tak i na schvalování změn parlamenty jednotlivých členů eurozóny, mezi nimi i Slovenska.
Výsledek hlasování slovenských zákonodárců o změnách ve fondu je velmi nejistý. Lze předpokládat, že se budou ostatní ministři financí ptát slovenského kolegy Ivana Mikloše, proč Slovensko schvalování oddaluje.
Slovenské otálení způsobuje v eurozóně mírnou nervozitu, členové se obávají, aby se v Bratislavě stihly změny ve fondu schválit do summitu plánovaného na 17. října.
Bruselský zpravodaj Pavel Novák sleduje jednání ministrů financí eurozóny v Lucemburku
Hlasovat se má o podstatné změně v evropském fondu finanční stability – nákupu státních dluhopisů na sekundárním trhu, tedy nikoli přímo od států, které je vydávají, ale už od věřitelů, kteří si od nich cenné papíry koupily. Tím by se skupovaly dluhy problémových států.
Ministři Miklošovi jistě připomenou, že 21. července se pravomoci fondu rozšíří záchranným balíkem všichni souhlasili. Je třeba zajistit ratifikaci, třeba i za cenu použití hlasů opozice – ani v německém parlamentu nehlasovali pro všichni poslanci CDU.
Poslechněte si rozhovor s ředitelem Centra pro mezinárodní politiku při Michiganské univerzitě Janem Švejnarem ve Světě o osmé Rádia Česko
Ředitel Centra pro mezinárodní politiku při Michiganské univerzitě Jan Švejnar nevidí v možném odmítnutí eurovalu ze strany Slovenska, Nizozemska nebo Malty až tak zásadní problém. „Slovensko už jednou řeklo ‚ne‘ při první záchraně Řecka, určitě by se našlo i jiné řešení, ale priorita bude získat jednotu a bude velký tlak na Slovensko a další země, aby se připojily,“ domnívá se.
Řecko musí plnit podmínky
Bez změn by zřejmě Řecko nedostalo druhý záchranný balík o objemu 109 miliard, které by přibyly k loni slíbeným 110 miliardám eur.
Peníze se ze záchranného fondu uvolňují postupně, podle toho, jak Athény plní jednotlivé podmínky Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky a Eurozóny. Až dosud vždy Řecko dostalo další peníze. Často ale až na poslední chvíli.
Komentátor Radiožurnálu Milan Slezák hodnotí v Ozvěnách dne aktuální ekonomický propad Řecka
Inspektoři takzvané ‚trojky‘, tedy experti Evropské komise, centrální banky a Mezinárodního měnového fondu se vrátili do Athén teprve minulou středu a posudek řeckých kroků tak nejspíš ještě teď nevydají.
Šestá splátka pomoci přitom poputuje do Athén pouze v případě, že zpráva expertů bude pozitivní. Řecko má ale skluz v privatizaci státního majetku a čeká ho také výrazné snižování stavů ve státní administrativě. Po posledních škrtech státních výdajů bude mít 30 tisíc státních zaměstnanců nižší platy a někteří z nich budou po roce propuštěni.
Spolupracovnice ČRo v Aténách Soňa Dorňáková-Stamu a bruselský zpravodaj Pavel Novák informují ve Světě o jedné o opatřeních a vyhlídkách pomoci Řecku
Řecká vláda přitom nyní oznámila, že sice sníží rozpočtový deficit v letech 2011 a 2012, ale ne tolik, aby splnila kritéria nastavená Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem. Prý to nezvládne kvůli pokračující recesi a tomu, že nepřichází očekávaný růst. Řecký HDP totiž poklesl o 5,5 procenta HDP oproti předpokládaným 3,8 procenta.
„Jestli bude ekonomika klesat tak, jako dosud, bude mít řecká vláda potíže, protože i kdyby sestavila státní rozpočet v plusu, příjmy budou menší a nepodaří se jí vybrat tolik, aby nakonec splnila cíle, k nimž se zavázala,“ říká komentátor Radiožurnálu, Milan Slezák
Podle průzkumu veřejného mínění je většina Řeků propouštění i škrtům nakloněna. Doufají, že vláda dostojí svým slibům a že země dostane druhý balík pomoci.
Vláda plánuje, že do konce prosince pošle do takzvané „pracovní zálohy“, tedy propustí, až 20 tisíc lidí. Budou to lidé před důchodem, šedesátníci, kteří budou ještě rok dostávat asi 60 procent stávajícího platu. Dále chce zrušit 42 státních organizací a propustit jejich zaměstnance.
„Řecká veřejnost vidí, že výdaje na státní sektor byly původcem krize, a proto souhlasí i s privatizací státního majetku. Je to pro ně menší zlo než vypsání dalších daní. Ovšem nesouhlasí s ní zaměstnanci organizací a podniků, které mají být prodány,“ informuje z Atén spolupracovnice Českého rozhlasu, publicistka a překladatelka Soňa Dorňáková-Stamu.
Stát má na platy a na důchody prostředky do poloviny října.
Švejnar: Nutná je restrukturalizace
Řecký premiér Papandreu v posledním týdnu podnikl několik cest, aby ujistil evropské partnery, že plán úspor a reforem bude v jeho zemi fungovat. Jeho ministr financí Venizelos ale bude muset kolegům asi hodně vysvětlovat, proč vše nejde rychleji.
Podle Švejnara je největším nebezpečím, když v Řecku a dalších zadlužených zemích nedojde k dostatečné restrukturalizaci. „Mezinárodní měnový fond už mnoho let působí v rozvojových zemích a jsou příklady, kdy jsou podmínky splněny, země restrukturují a potom si počínají ekonomicky velice svědomitě. Myslím, že to může fungovat i v Řecku,“ tvrdí.
Rozšíření eurovalu prý lze považovat za přípravu k takzvanému řízenému bankrotu. „Řecko a další země mohou dostát svým závazkům jen ve středně a dlouhodobém horizontu a k tomu je potřeba jim nyní pomoci,“ dodává Švejnar.
Sama EU je rozdělena v postoji k záchrannému fondu, rozdílně ho vnímají severské země a Holandsko na jedné straně a jižní země, z nichž mnohé pomoc potřebují. Rozpory jsou i mezi vládami a poslanci, u nichž vlády hledají podporu. „Důležitý je postoj veřejnosti. Stále více lidí v eurozóně se domnívá, že peníze, které odcházejí do Řecka a jiných zemí, padají do černé díry a nic neřeší, naopak jen oddalují nezbytný bankrot,“ upozorňuje Slezák.
