Konkurence nás monitoruje, obhajuje Budvar výjimku z registru smluv. O jeho dokumenty je ale minimální zájem
Pouze jedenáct žádostí obdržel v posledních letech Budějovický Budvar podle tzv. informačního zákona. Mířily hlavně na odměňování manažerů národního podniku či na personální záležitosti. Zájemce o zveřejnění obchodních smluv lze spočítat na prstech jedné ruky. Přesto poslanci převážně z řad ČSSD, KSČM a ODS na návrh lidoveckého ministra Mariana Jurečky výjimku z registru smluv pro pivovar protlačili. A spolu s ním vyjmutí i dalších státních podniků. Online evidence přitom zahrnuje pouze takové dokumenty, které si lidé mohou vyžádat i na základě svobodného přístupu k informacím.
„Žádosti se týkaly zejména jmenování dozorčí rady, dozoru ministerstva zemědělství, odměňování vedení či plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců,“ uvedl pro Zpravodajský web Českého rozhlasu mluvčí pivovaru Petr Samec.
ANKETA: Proč 80 poslanců „okleštilo“ registr smluv? Je to složité, obhajují novelu zákonodárci
Číst článek
Zájem o smlouvy, které Budvar uzavřel se svými obchodními partnery, byl však minimální. „Některé ze starších dotazů směrovaly například na známkoprávní smlouvy uzavřené se společností Anheuser-Busch,“ připojil Samec. S americkým koncernem však český pivovar ukončil spolupráci v roce 2012, jedná se tak dnes už o neplatné kontrakty.
Oproti tomu například polostátní podnik ČEZ, který získal výjimku z povinného uveřejňování smluv už během schvalování samotného zákona ve sněmovně loni na podzim, čelí desítce obdobných žádostí ročně. „Týkají se především obchodních dotazů na smlouvy s dodavateli. Společnost ČEZ ale není veřejnou institucí, ale čistě obchodní, která je vystavena pouze konkurenčnímu trhu,“ popsal mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Energetická firma podle něho vede ohledně žádostí o informace v současnosti devět soudních sporů. Budvar čelil přitom pouze jedné žalobě. Ve sporu šlo o výši odměny pro bývalého ředitele podniku Jiřího Bočka za rok 2014. Spor české soudy řešily přes rok, loni v červnu uložil Nejvyšší správní soud Budvaru informaci zveřejnit.
Začerňování smluv i absence metadat
Pivovar musí podle zákona o registru smluv kontrakty s dodavateli a odběrateli zveřejňovat od července 2016. Stejně jako u dalších státních podniků, úřadů či jiných orgánů online evidenci podléhají takové dokumenty, které si lidé mohou vyžádat i podle informačního zákona.
Původní návrh novely zákona o registru smluv z dílny vládních lidovců počítal s výjimkou pouze pro Budějovický Budvar. Vedle státního pivovaru ale nakonec nebudou muset smlouvy na internetu zveřejňovat státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů nebo obcí, které mají obchodní či průmyslovou povahu. Poslanci to schválili na konci února, nýní úprava čeká na projednání v Senátu.
Uveřejňovat nemusí metadata (Data o datech. Popisují datové struktury nebo datové prvky), pokud jsou součástí obchodního tajemství firmy, která by konkurenci odhalila struktury obchodních vztahů podniku. Budvar navíc také plně využívá možnosti v dokumentech začerňovat citlivé informace týkající se například jména dodavatele či hodnoty kontraktu.
Za důvěrné údaje však podnik označuje také struktury smlouvy, smluvní podmínky či skutečnost, že vůbec něco nakupuje. Proti srovnání s informačním zákonem se tak brání. Příslušná úprava podnik prý na rozdíl od registru smluv „neparalyzuje a neohrožuje jeho právní jistotu“, zná i totožnost žadatele a může využít „prostředků procesní ochrany“.
Vadí mu tak, že konkurence může nepozorovaně monitorovat jeho aktivity. „Už teď máme 100% jistotu, že naše konkurence registr smluv sleduje a informace z něho využívá proti nám. Zatím nejzávažnější komplikací bylo odkrytí připravované obchodní strategie v zahraničí, kterou předčasně díky zveřejnění jediné objednávky zachytila konkurence. Jednalo se o nákup většího množství vybavení pro hospody,“ popsal Samec z Budvaru.
Jurečka: Firmy si mohou v registru listovat
Povinnost zveřejňovat smlouvy Budvar podle některých zákonodárců poškozuje vůči konkurenci. Právě konkurenceschopnost i obava ze ztráty obchodních partnerů jsou hlavními argumenty i autora návrhu ministra Mariana Jurečky z KDU-ČSL. Měřítko informačního zákona podle něho na Budvar nelze aplikovat.
„Někdo musí konkrétně specifikovat dotaz. Navíc Budvar ho může odmítnout, pokud vidí, že je to třeba dotaz od konkurence. To je velký rozdíl. Zatímco registr smluv prostě říká, že smlouva musí být, a to bez ohledu na cokoliv. Konkurence si může anonymně listovat v registru smluv,“ komentoval pro Zpravodajský web Českého rozhlasu ministr Jurečka.
