Soudce Vít Záveský ve svém zdůvodnění vysvětlil, že majetky vystřídaly za posledních 15 let několikrát majitele, a poslední vlastník tedy není tím, který byl ho měl dědičce vydat. Podobně rozhodl už v prvním případě v červenci.

Právní zástupce žalobkyně Felix Nevřela připustil, že rozsudek očekával. "Rozhodující je, že osoba, kterou jsme žalovali, nemá pasivní legitimaci, protože v době vyhlášení zákona nebyli vlastníci tohoto pozemku. My jsme nemohli jinak žalovat, než-li toho, kdo ten pozemek drží, bylo nám ale jasné, že soud nemůže rozhodnout, že pozemky má vydat," řekl Nevřela. Proti rozhodnutí se však chce odvolat.

Proti dnešnímu rozhodnutí se Nevřela odvolá a projednávání případu tak bude pokračovat u krajského soudu. "Tam by mohlo padnout rozhodnutí, které by prodeje majetků prohlásilo za neplatné, původní vlastníci je totiž prodali bez ohledu na to, že na ně byl vznesen restituční nárok, což je v rozporu se zákonem," upozornil Nevřela.

Dědička po hraběti Karlu de Fours Walderode Johanna Kammerlanderová nárokuje majetek zabavený jejímu manželovi podle takzvaných Benešových dekretů. Jde především o pozemky a budovy v majetku Lesů České republiky, Národního památkového ústavu nebo města Turnov. K soudu podala celkem dvaadvacet žalob, soud zatím stihl dosud rozhodnout o třech z nich.

Martin Hromádka, Milan Brunclík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít