Pokud bychom měli v tvorbě scenáristy, dramatika a nyní i filmového režiséra Petra Kolečka hledat opakující se motiv, nabídne se jako první sportovní tematika a do ní zasazené postavy, které si zřejmě právě následkem provozování daného sportu natrvalo poškodily mozek.

Jak jinak se totiž dá vysvětlit chování Tomáše Matonohy v Bajkerech, kde si odskočí ze zápasu v kolové špehovat mladičké mažoretky do šaten, nebo Hany Vagnerové v Zakázaném uvolnění, kde je donucená k sexuálnímu aktu s další ženou jen proto, aby prokázala svou orientaci, když nám v tomto ohledu přijde označení humor příliš velkorysé?

Po mladých cyklistech se splašenými hormony, trojici holek zavřených v hokejovém baru a běžkařích prznících krmelce tentokrát přichází v Přes prsty na řadu plážový volejbal se všemi svými neřestmi. A tím se především myslí ženská těla oděná do maličkatých bikin. Až je vlastně podivuhodné, že se k tomuto sportu dostal Kolečko teprve teď.

Hlavními postavami jsou beachvolejbalové parťačky Linda (Petra Hřebíčková) a Pavla (Denisa Nesvačilová). Linda, ta z dvojice starší, sportu velmi spokojeně podřizuje svůj osobní život. Pavla zase upřednostňuje rodinu. Není to proto, že by slyšela tikání biologických hodin, ale ustavičnou slovní masáž ze strany svého přítele Hynka (Vojta Dyk), šestkového volejbalisty, podle kterého by měli rodit příští rok, protože v tom následujícím ho čeká olympiáda.

Jenže zrovna na příští rok vychází evropský šampionát, kam se Lindě s Pavlou konečně podařilo nominovat. Právě tehdy, v baru, kam Linda přijde zapít svůj vztek z toho, že je Pavla kvůli miminu ochotná obětovat mistrovství, vstoupí do jejich rozepře Ruda (Jiří Langmajer), nový správce místního beachvolejbalového hřiště.

Zarostlý skoro padesátník s tajemnou minulostí se nabídne, že situaci zachrání tím, že Pavlu svede. I přesto, že se mu očividně více líbí její parťačka Linda. A tak se vztahová šmodrchanice dá v rytmu Obyčejného světa od Abraxasu do pohybu. Na jiné písně, jak dává snímek najevo, nejspíš po nahrání originální písně od zpěváka Marcella nezbyly peníze.

Petr Kolečko sám nazývá svou režijní prvotinu „drsně romantickou komedií“, která je ale ve výsledku v porovnání s jeho dalšími projekty celkem něžná. Pozná se to například z toho, že když se zrovna neurážejí Slováci („čoboláci“), neukazují se zadky nebo se nevtipkuje o předkožkách starých gigolů či holení osmnáctiletých dívek, tak jde o celkem snesitelný film. Tím ovšem nechci tvrdit, že k tomu dochází často.

Pravý vtip celého Přes prsty totiž spočívá v tom, že jeho hlavní postavou je ve skutečnosti správce hřiště s tváří Jiřího Langmajera. Veskrze zidealizovaná role ztrápeného muže středního věku, kterému ženy padají k nohám a upřímně se smějí jeho obhroublým vtípkům, vystihl herec dokonale, když ho nazval zosobněním Kolečkovy představy o tom, „jak by se on mohl (nebo chtěl) chovat obklopen ženami, až mu bude přes padesát“.

Slovo chtěl je třeba zdůraznit, protože chování ženských postav v tomto příběhu, ať už těch, které jsou sexuálními objekty, nebo těch, které jsou jen předmětem zesměšňování, mnohdy opravdu nepřekračuje hranice puberťáckého mokrého snu.

Odpověď na otázku, jak může být Langmajer svůdníkem žen ve stejném fiktivním světě, kde existuje Vojta Dyk, jak poznamenala má kamarádka po vyslyšení stručné premisy snímku, je velmi jednoduchá. Dykův „tílkař“ je totiž záporák. Pronáší sice jako Langmajer podobné poznámky stran ženského pohlaví, jenže to na rozdíl od něj není romantik s velkým penisem, jak se dozvíme už z traileru.

Ruda je hrdinou filmu. Lamentuje o mýtu ženského přátelství, přirovnává ženy k jídlům v hospodě, ale na své chatě jim uvaří dobré jídlo a ve volné chvíli je tužkou nakreslí tak, jako by byly jedny z jeho francouzských dívek. Dostane se mu navíc sépiových flashbacků do devadesátých let, čímž nad postavami Lindy a Pavly získá další výhodu: náznak motivace a zdůvodnění svých činů.

Vousatý správce je v každém okamžiku tím, kdo má nad situací kontrolu. Rozvrací vztahy, jiné zase narovnává. Vždy podle vlastní potřeby. A když jde do tuhého, nabídne slova moudrosti, díky kterým se následně obrátí i výsledek zápasu. Co by jen bez jeho manipulace Linda s Pavlou dělaly? Podle Kolečka by asi někde o samotě trucovaly nebo se stále hádaly.

Scenárista sice možná tvrdí, že je Přes prsty primárně pro ženy, které podle něj stejně ve finále rozhodují o tom, na co se půjde do kina. Snad doufá, že je obalamutí romantickou zápletkou. Pravdou ovšem je, že film není pro ženy, ani o nich, ale o neodolatelných správcích hřišť a pro všechny, kteří by se jimi chtěli stát.

Sportovní komedie Přes prsty měla premiéru 29. srpna.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít