Prezident a ekonomika? Příští hlava státu jmenuje jen jednoho člena rady centrální banky, říká analytička
Jednou z pravomocí českého prezidenta je jmenovat guvernéra České národní banky a další členy Rady. „Dohromady je to sedm lidí, kteří svým rozhodováním mají velký vliv na to, jak si povede ekonomika,“ vysvětluje analytička Českého rozhlas Jana Klímová v pořadu Jak to vidí... na Dvojce. Ke jmenování těchto expertů nepotřebuje prezident souhlas premiéra ani Senátu. Jenže příští prezident bude mít tuto možnost omezenou.
Funkční období členů Rady České národní banky je šest let. „A pokud se stane, že prezident je na Hradě dvě volební období, jako se to stalo Miloši Zemanovi, tak se může stát to, co udělal právě Zeman. Tedy že vymění vlastně veškeré vedení České národní banky až na jednoho člena,“ přibližuje analytička Klímová.
„Tím prezident může ovlivnit, jakým směrem se bude rozhodování bankovní rady ubírat,“ dodává.
Jenže příští prezident, ať už to bude Petr Pavel, nebo Andrej Babiš, bude jmenovat jen jednoho člena rady, ostatní vyměnil právě Miloš Zeman.
„I kdyby to byl někdo, kdo bude mít jiné názory než současná většina, tak už toho moc nezmění,“ připomíná analytička.
Do Afriky a Asie
Prezident může také podporovat takzvanou ekonomickou diplomacii. „Podnikatelé volají po tom, aby jim prezidenti pomohli vyvážet a získat nová teritoria,“ říká Klímová.
Co sledují sponzoři Petra Pavla? ‚Nekupujeme si číslo na prezidenta, jen nejsme lhostejní,‘ říká Barta
Číst článek
Český export z většiny směřuje do Evropské unie, z toho pro 40 procent celkového exportu je odbytištěm Německo a Slovensko.
„Podnikatelé proto chtějí vést podnikatelské mise do Afriky, kterou, myslím, Miloš Zeman nenavštívil, určitě ne s podnikateli,“ jmenuje analytička jeden z požadavků.
„Přes komplikované vztahy s Čínou je pro nás zajímavá také Asie. A zajímavým trhem jsou pro české podnikatele jsou také Spojené státy americké, kde na rozdíl od Evropy tolik nebojují s energetickou krizí, ceny jsou tam mnohem nižší. Už máme příklady firem, které tam přesunuly výrobu,“ upozorňuje Klímová a dodává, že lákavá by byla pro české firmy i spolupráce s Američany v oblasti znalostní ekonomiky.
Hlavně neformálně
Kromě toho má prezident i neformální vliv. „Má z Ústavy právo chodit na zasedání vlády, má právo si říct o slovo ve Sněmovně, Senátu, může apelovat na poslance a neustále vnášet téma do veřejné debaty. Tím může napomoct tomu, aby se vláda a poslanci o něco víc zajímali,“ popisuje Jana Klímová.
Daníme víc chudé než bohaté. V regionech chybí peníze a kupní síla, upozorňuje sociolog Prokop
Číst článek
Takový neformální vliv podle ní využil například někdejší prezident Václav Klaus, když odmítal euro a kritizoval zelená opatření v ekonomice. S ozvěnou jeho postojů se v české společnosti můžeme setkat dodnes.
Kdyby ale chtěl prezident vetovat například zákon o státním rozpočtu, mohl by se podle Klímové dostat do stejné situace jako Miloš Zeman: sněmovna jeho veto přehlasovala.
„Zemanovi se nelíbilo navýšení schodku a řešení některých problémů. Byl ale přehlasován. V praxi je toho velmi málo, co může prezident udělat,“ uzavírá analytička.
Ekonomika v kampani
O ekonomice letos v kampani mluvili všichni kandidáti na Hrad, Petr Pavel se ale podle Klímové držel poněkud zpátky, hodnotí Klímová:
Role prezidenta uprostřed ekonomické krize? Přímý vliv má minimální, upozorňují Rusnok a Topolánek
Číst článek
„Není to jeho parketa. Jeho tým ale z velké části tvoří ekonomové, takže je vidět, že mu záleží na tom, aby měl přísun názorů na zásadní ekonomické problémy. Klíčový je pro něj boj s inflací a znalostní ekonomika, tedy ne montovny, ale mozkovny.“
Program Andreje Babiše pro Hrad se podle ní shoduje s programem hnutí ANO, jehož je předsedou. „Andrej Babiš by rád znárodnil podíl ČEZ a snížil ceny elektřiny pro domácnosti na úroveň, jako je tomu na Slovensku,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
