Civilních obětí se vyvarovat nedá. Izrael se přesto dopouští válečných zločinů, myslí si analytik Záhora

„Po brutálním útoku, ke kterému došlo minulou sobotu, Izrael v zásadě nemá politicky, vnitropoliticky jinou možnost než se pokusit Hamás zničit,“ říká Jakub Záhora, analytik z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v pořadu Osobnost Plus. Útok, kterého se palestinská organizace dopustila, byl podle něj bezprecedentní svým rozsahem, brutalitou i cílením výhradně na civilní obyvatelstvo.

OSOBNOST PLUS Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Palestinci čekající v naději na otevření hraničních přechodů do Egypta

„Izrael je vojensky mnohem silnější než veškeré palestinské frakce dohromady, včetně Hamásu,“ upřesňuje analytik. | Zdroj: Reuters

Izraelskou nezávislost ani existenci státu ale ohrozit nemůže. A to navzdory faktu, že Hamás deklaruje zničení Izraele za svůj cíl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus v audiozáznamu. Moderuje Barbora Tachecí

„Izrael je vojensky mnohem silnější než veškeré palestinské frakce dohromady, včetně Hamásu. Samozřejmě že musí zakročit potom, co se stal brutální útok, ale jde o to, aby nedocházelo k podobným masakrům znovu,“ upřesňuje.

Přesto se izraelská odveta stává čím dál častěji předmětem kritiky.

„Je nutné připomenout, že podle dostupných zpráv z Pásma Gazy je izraelská reakce naprosto disproporční a nezasahuje jen vojenské cíle. Bombardování Gazy, kterého jsme svědkem, je nejintenzivnější za celou dobu konfliktu,“ upozorňuje Záhora.

Jakub Záhora | Foto: Věra Luptáková | Zdroj: Český rozhlas

Izrael kromě vojenských zásahů zakročil také v otázce zásobování Pásma Gazy. Palestinci jsou tak bez vody, elektřiny, paliva nebo humanitárních zásob.

Spolu s velkým počtem civilních obětí už podle některých právníků nebo humanitárních organizací odveta splňuje kritéria válečného zločinu.

„Pro tyto situace máme humanitární právo. Státy si nemohou dělat, co chtějí. To bychom byli zpátky v dobách jako za 2. světové války a neomezeného bombardování civilního obyvatelstva. A to podle mě není přijatelné normativně, politicky ani eticky,“ kritizuje Záhora.

Nenávist na obou stranách

Už před současnou eskalací konfliktu přitom k násilí docházelo na obou stranách. „Mezi Palestinci je velká podpora útoků Hamásu. Samozřejmě nemáme čísla od posledního útoku, nicméně dlouhodobě jsou útoky Hamásu i dalších palestinských frakcí na izraelské cíle Palestinci schvalovány,“ vysvětluje Záhora.

‚Blízký východ je na hraně propasti.‘ Izrael dál útočí na Gazu, zásoby pro nemocnice ubývají

Číst článek

Nevraživost je ovšem i na straně Izraele. „Dochází k teroristickým útokům izraelských osadníků proti Palestincům na Západním břehu, které jsou často tolerovány izraelskou armádou,“ analyzuje.

„V únoru došlo k pogromu v jedné z palestinských vesnic, kde bylo zabito několik Palestinců, a izraelská armáda přihlížela. Takže ano, dochází k útokům na Palestince. Jen se o nich nemluví,“ potvrzuje analytik.

Současný konflikt nemá jednoduché východisko. Kritizovat Izrael je jednoduché, chybí ovšem návrhy, jak situaci zvládat líp.

„Nedá se vyvarovat civilních obětí. Nejde to ani ze strany Izraele a myslím, že by se jich dopustil každý stát v podobné situaci. To je povaha tohoto boje. Také to neomlouvá tak rozsáhlou bombardovací kampaň, které jsme svědky,“ uzavírá Záhora.

Více podrobností o bombardování Pásma Gazy, civilních obětech, mezinárodním právu a zapojení Egypta do konfliktu si můžete poslechnout v záznamu pořadu Osobnost Plus. Moderuje Barbora Tachecí.

Barbora Tachecí, esta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme