Hořký konec francouzského působení v Mali. Stažení vojsk vyvolává obavy z posílení islámských radikálů
Když francouzská vláda v roce 2013 rozhodla o zahájení vojenské intervence v Mali, slibovala jediné – zastavit postup islámských radikálů, kteří znamenali ohrožení nejen pro Mali, ale také pro okolní státy. Po devíti letech a dvouletých sporech s malijskou vládou se nyní Francouzi společně se spojenci včetně Čechů z bouřlivé země na západě Afriky stahují a zanechávají za sebou vakuum, které mohou vyplnit islamističtí extremisté.
Vojenská intervence vedená Francií slavila v roce 2013 úspěch. Právě díky ní se podařilo svrhnout islamistické skupiny, které tehdy získaly kontrolu nad severní částí Mali. Zahraniční vojáci v zemi zůstali a přislíbili boj proti teroristům i nadále podporovat. Po vojenském puči z roku 2020 se ale vztahy mezi Paříží a novými vládci Mali začaly zhoršovat, Francie proto byla nucená svou misi v západoafrické zemi přehodnotit.
Stádečko koz je pro lidi v Mali nový start. Pomoc jde hlavně ženám, říká humanitární pracovnice
Číst článek
„Není možné vyhrát nad terorem, pokud to nepodporuje ani samotný stát (kde k teroru dochází),“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, když odchod z Mali tento týden ohlašoval. Šéf Elysejského paláce zároveň razantně odmítl, že by francouzská mise selhala, a obvinil vládnoucí juntu v Mali z „četných obstrukcí“, které mají vést k ukončení francouzské vojenské přítomnosti.
Stažení se má týkat všech vojáků, kteří v zemi působí v rámci operace Barkhane a mise Takuba pro boj s islamistickými milicemi. Mezi nimi jsou nejen příslušníci sil Francie, kterých je v zemi kolem 2400, ale také několika stovek vojáků z dalších evropských zemí včetně Česka nebo také Kanady.
Přestože se tomu Macron snaží bránit, stažení z bývalé francouzské kolonie, která získala nezávislost v roce 1960, bude podle amerického deníku The New York Times (NYT) obecně vnímáno jako francouzská prohra.
„Říkají sice, že se rozhodli odejít, ve skutečnosti jsou ale vyhozeni,“ tvrdí analytička a odbornice na oblast Sahelu Hannah Armstrongová pro deník NYT, podle kterého bude odchod Francie zároveň považován za velké vítězství islamistických skupin. Stažení zahraničních sil je totiž jedním z jejich dvou hlavních cílů, druhým požadavkem teroristů je pak také nastolení pravidel, které by byly v souladu s přísným výkladem práva šaría.
Od Francie k Rusku
Země, která se už několik let potýká s velice nestabilní bezpečnostní situací způsobenou zejména posilováním islamistických radikálů, v posledních dvou letech zažila hned dva státní převraty.
První se v Mali odehrál v srpnu 2020, po něm loni v květnu následoval vojenský převrat kvůli neshodám o složení nové vlády. V té době v čele země stanul viceprezident a velitel junty plukovník Assimi Goïta.
‚Jednoznačná facka‘ Francii. V Paříži kvůli vyhoštění velvyslance řeší, co s misí v neklidném Mali
Číst článek
„Mali a Niger jsou země, které se v uplynulé dekádě staly velice nestabilními z důvodu rostoucího islámského džihádu, ať už spojeného s Al-Káidou, nebo Islámským státem. Jsou to velmi slabé státy, kde má armádní puč daleko větší pravděpodobnost,“ popsal na podzim pro iROZHLAS.cz afrikanista Vilém Řehák.
Právě od prvního vojenského převratu v roce 2020 se vztahy mezi Francií a Mali začaly radikálně zhoršovat. Kromě puče vzbudilo kritiku Francie a dalších zemí také odložení voleb, které měly vést k návratu demokratického systému. Koncem letošního ledna pak junta vyhostila z Bamaka francouzského velvyslance a vyzvala Dánsko, aby ze země okamžitě stáhlo své vojáky.
Reakce na vyhoštění velvyslance na sebe nenechala dlouho čekat. Evropské státy podepsaly deklaraci, která odsuzuje rozhodnutí Mali a zároveň v ní zástupci EU vyjádřili znepokojení z postupu junty vůči zemím ECOWAS. „Česká republika vyjádřila názor, že kroky jako vypovězení francouzského velvyslance poškozují společný cíl boje proti terorismu a v konečném důsledku i udržitelný rozvoj,“ komentovala pro server iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do.
Francie i další evropské země nicméně kritizují také nasazení nechvalně známých ruských žoldnéřů z takzvané Vagnerovy skupiny, kteří v zemi operují. Podle amerického ministerstva obrany jich je v Mali kolem 800–1000 a jejich počet bude dál růst. Paříž přitom obviňuje malijskou vládu, že „vagnerovce“ do země pozvala, ta ale tvrzení Francie odmítá.
Web britské televize BBC nicméně upozorňuje, část Malijců má žoldáky Vagnerovy skupiny za politicky neutrální a jejich přítomnost v zemi vítá. Země Západu ale před jejich přítomností naopak varují a upozorňují, že se Rusko prostřednictvím vagnerovců snaží pouze rozšířit svůj vliv v Mali i dalších afrických zemích.
„Lidé (v Mali) jsou přesvědčení, že tam jsou Francouzi proto, aby jim kradli přírodní zdroje. Chtějí se ale obrátit na Rusy, kteří tam jdou výslovně za tímto účelem,“ podotýká pro britský deník Financial Times bývalý analytik CIA a ředitel globálních programů poradenské společnosti 14N Strategies Michael Shurkin.
Posílení islamistů
Sílící spory mezi Francií a Mali nakonec vedly k výraznému zhoršení vztahů a rozhodnutí o stažení vojáků. Proces začal už před několika měsíci a podle čtvrtečního vyjádření Emmanuela Macrona by tři zbývající francouzské vojenské základny v Mali měly být uzavřeny během následujících čtyř až šesti měsíců. Malijská vojenská junta nicméně v pátek vyzvala Francii, aby se stáhla okamžitě a její devítileté působení v zemi označila za „neuspokojivé“.
Islámský stát zůstává ‚všudypřítomnou hrozbou‘. Posiluje hlavně v částech Afriky, obětí útoků přibývá
Číst článek
Odborníci přitom varují, že odchod jednotek může vést k ještě hlubší nestabilitě nejen v Mali, ale také v oblasti celého Sahelu. Navzdory zahraničním misím totiž aktivita teroristických organizací Al-Káida a Islámský stát, případně aktivita skupin na ně napojených v posledních měsících a letech neustále roste.
Například deník Financial Times s odkazem na údaje nevládní organizace The Armed Conflict Location & Event Data Project, která se zabývá sběrem dat o konfliktech, uvádí, že jen za poslední rok si teroristické útoky a ozbrojené boje v Mali vyžádaly životy zhruba tisícovky lidí. V roce 2013 to přitom bylo o více než 700 méně.
Navzdory přítomnosti mírových sil OSN se totiž teroristé začali dostávat i do míst, která byla dříve považována za bezpečná. Mírová mise OSN MINUSMA, která má v současnosti kolem 13 tisíc vojáků, od svého zahájení v roce 2013 zaznamenala na 250 úmrtí, což z ní podle agentury Reuters dělá nejnebezpečnější mírovou misi OSN na světě.
Ulf Laessing, odborník na oblast Sahelu z Nadace Konrada Adenauera, přitom varuje, že stažení francouzských jednotek tvrdě dopadne právě i na misi MINUSMA. „Francouze jakožto sílu bojující proti terorismu nelze nahradit misí OSN, která má pouze obranný mandát a není na zastavení terorismu dostatečně vybavena,“ varuje Laessing pro německou televizi Deutsche Welle.
Kromě mírové mise OSN MINUSMA v zemi bude i nadále působit také výcviková mise Evropské unie (EUTM). Do obou jsou zapojení i Češi.
Podle informací, které má server iROZHLAS.cz od mluvčí ministerstva zahraničí, bude v následujících měsících pokračovat angažovanost tuzemska. „Sahel představuje pro Česko hlavní prioritu zahraniční politiky v Africe. Region bude jednou ze tří zahraničněpolitických priorit nejvyššího významu nadcházejícího předsednictví ČR v Radě EU,“ sdělila Lenka Do. Postup bude dle jejích slov konzultován především s Francií, ale také se Švédskem, jež tvoří předsednické trio.
Z Mali do Nigeru
Obě bojové operace Barkhane a Takuba na území Mali sice končí, Francie a její spojenci ale nechtějí z regionu Sahelu zmizet úplně. Paříž zvažuje přesunout základnu svých bojových operací do náhradní hostitelské země, kterou by se mohl stát Niger – další z bývalých francouzských kolonií.
Čech, který navštívil obří tábor u Mali: Uprchlíci chtějí perspektivu a vrátit se domů, ne cestovat do Evropy
Číst článek
Možný přesun francouzských jednotek a jejich evropských partnerů včetně Česka v pátek potvrdil také nigerijský prezident Mohamed Bazoum, podle kterého by nově příchozí síly mohly přispět k potírání džihádistické hrozby v Nigeru.
„Naším cílem je, aby naše hranice s Mali byla bezpečná,“ poznamenal Bazoum, který podle svých slov očekává, že se teroristická hrozba po odchodu zahraničních sil z Mali zvýší. „Tato oblast bude ještě více zamořená a teroristické skupiny posílí. Víme, že jsou odhodlané rozšířit svůj vliv,“ dodal nigerijský prezident podle agentury Reuters.
Podle nigerijského novináře a ochránce lidských práv Moussy Tchangariho by ale přijetí francouzských vojáků mohlo být pro Mohameda Bazouma příliš riskantní. Obliba Francie totiž klesá nejen v Mali, ale také v řadě dalších bývalých kolonií a Niger není výjimkou. Televize Deutsche Welle připomíná například incident z loňského prosince, kdy odpůrci v Burkině Faso a Nigeru několik dní zadržovali francouzský vojenský konvoj cestující z Pobřeží slonoviny do Mali.
Podle Tchangariho by proto příchod francouzských jednotek mohl znamenat „ohrožení stability Nigeru“. Před podobným scénářem nicméně varuje také Mahamadou Idder Algabid, šéf nigerijské nevládní organizace, která se zabývá bezpečností v oblasti Sahelu. Podle něj by příchod francouzských vojenských jednotek mohl v už tak napjaté politické atmosféře jen „přilít olej do ohně“ a napětí v zemi ještě zvýšit.
