Bez porce ovoce nebo zeleniny se denně obejde skoro polovina Čechů. Rizikově se stravuje pětina obyvatel
Téměř polovina Čechů, konkrétně 48 procent, podle údajů Eurostatu uvedlo, že denně nesní ani jednu porci ovoce nebo zeleniny. Doporučovaných pět porcí pak sní pouhých 8 procent. Rizikové zdravotní návyky, do kterých patří i nadužívání soli, má pak pětina české populace. Špatné stravování v základu přitom ročně stojí téměř za čtvrtinou úmrtí. V pátek o tom informoval Státní zdravotní ústav.
„Dostupné údaje ukazují, že ročně za téměř polovinou všech úmrtí v Česku stojí rizikové faktory chování v čele se špatnou stravou, následuje kouření a konzumace alkoholu,“ říká ředitelka Státního zdravotního ústavu a lékařka Barbora Macková.
Jíst burger obden, ušetřit polovinu emisí. Výroba masa má podle vědců stejný efekt jako provoz milionů aut
Číst článek
Například za rok 2019 podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj bylo možno špatné stravě v České republice připsat 23 procent všech úmrtí, kouření 20 procent a konzumaci alkoholu 6 procent. Nedostatečný pohyb je poté spjat se 4 procenty úmrtí.
Systematicky narůstá i počet obézních lidí.
„Téměř tři čtvrtiny obyvatel Česka trpí nadváhou nebo obezitou, kondicí, která je z velké části spojena s nevhodným stravováním. Míra obezity v Česku výrazně roste a přesahuje už 19 procent, což je jedno z nejvyšších čísel v Evropské unii,“ dodává doktorka Eliška Selinger z Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu.
Podíl lidí za hranicí obezity se navíc zvyšuje i u dětí a adolescentů. Podíl chlapců s normální váhou se v Česku za zhruba 30 let snížil z přibližně tří čtvrtin dětské populace na zhruba polovinu, dívek s normální vahou ubylo asi o 12 procent.
Náklady související s léčbou obezity přitom Česká lékařská společnost vyčíslila jako desetinu všech ročních výdajů na zdravotnictví, což představuje přibližně 30 miliard korun každých 12 měsíců.
Nemoci oběhové soustavy se ročně podílejí na úmrtnosti zhruba ze 45 procent. Konkrétněji se například v roce 2019 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj podílely na úmrtí 42,6 procenta mužů a 46,5 procenta žen. Další nemocí, která může souviset s nevhodným životním stylem, je rakovina. Zhoubné nádory jsou příčinou předčasného konce života ročně u zhruba čtvrtiny zemřelých.
Ve zdraví jen 62 let
Doba ve zdraví prožitých let je u české populace pod průměrem Evropské unie. Ženy se u nás průměrně dožívají ve zdraví zhruba 62 let, muži pak začínají trpět nemocemi přibližně o rok dříve.
Celkově má rizikové stravovací návyky více než pětina populace. Doporučené potravin a stravovací návyky se přitom za desítky let prakticky nemění. Odborníci se shodují, že klíčové je vysoký příjem rostlinné stravy a pohyb, omezit by se naopak mělo červené maso a cigarety.
„Příjem červeného a především zpracovaného masa je prokazatelně spjat s rizikem rozvoje nádorů střev, a to už od hranice konzumace 50 gramů zpracovaného masa na den. Zpracované masné produkty, jakými jsou třeba tolik oblíbené uzeniny, bývají také významným zdrojem soli. Červené maso je současně i zdrojem bílkovin, železa, zinku nebo vitamínu B12, ale prokázaná negativa vysoké konzumace významně převyšují její benefity,“ uvádí doktorka Eliška Selinger.
Například průměrná spotřeba soli je v Česku i kvůli konzumaci uzenin třikrát vyšší než zdravotní limity.
Obézních dětí přibývá. ‚Nechtějí vstávat ani snídat, ve škole neobědvají, asi jsou línější,‘ jmenuje lékařka
Číst článek
Cestou ke zdravějšímu organismu mohou být jiné zdroje bílkovin, zejména ryby nebo luštěniny a méně zpracované produkty z nich, jako tofu či tempeh. Na popularitě získávají ale i moderní alternativy jako hmyz nebo rostlinné náhražky masa. I u těch je ale potřeba pečlivě vybírat, například podle obsahu vitamínů či železa.
Pozor je potřeba dávat i na nadměrnou konzumaci vysoce průmyslově zpracovaných potravin, ke kterým rostlinné alternativy často patří. Mají totiž tendenci být energeticky vydatnější a jejich konzumace může přinést zvýšené riziko obezity a s ní spojených nemocí.
„Stále se tedy vše vrací k základům, jako je příprava stravy z čerstvých surovin, dostatek pohybu a také k faktu, že starost o vlastní zdraví je především věcí každého z nás,“ uzavírá ředitelka Státního zdravotního ústavu Macková.
