„Hodně lidí vysvětluje chemii různými pokusy, já spíš používám ,písmenka‘, protože mě hrozně baví vysvětlovat jednotlivé principy,“ říká Olga Ryparová na síti X známá pod přezdívkou Olinium.
Nejstarší známé lidské osídlení v Evropě podle nového výzkumu leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Jeho detaily přibližuje jeho hlavní autor Roman Garba.
„Když vejdu do katolického kostela, tak tam bude kříž. Stejně tak, když člověk vejde do chemické laboratoře, tak tam uvidí periodickou tabulku,“ říká vědec Pavel Jungwirth.
Zemětřesení v jižních Čechách nezpůsobilo velké škody. „V tomto případě díky tomu, že se odehrálo v relativně větší hloubce, než bývají třeba zemětřesení na západě Čech,“ vysvětluje Aleš Špičák.
„Svého času jsem měl opravdu dost velké problémy se zády a s rameny nebo s trapézovým svalem. A hrozilo, že bych například nepracoval vůbec nebo bych byl tři měsíce na nemocenské,“ říká kardiolog.
„Novými technikami dokážeme odstranit nádory, které ještě neprorostly příliš hluboko. Je mnoho příkladů, kdy je endoskopie léčbou první volby,“ říká kalifornský lékař Kenneth Binmoeler.
„Překvapilo mě množství šupin, které se vyvážejí na skládky,“ říká Miroslav Šuta, odborník na životní prostředí a zdraví. Jde totiž o miliony tun ročně.
„K čemu chci využít výzkum mozku, je lépe pochopit, proč jsou někteří lidé, kteří dokážou zastavit jedení tak, že by mohli skutečně zemřít," říká Janina Saubertová.
Vědci z Masarykovy univerzity si v Petriho miskách vypěstovali stovky mozečků velkých jako semínka jablek. Pochází z kmenových buněk pacientů trpících Alzheimerovou chorobou.
Po první světové válce Společnost národů uvažovala o mezinárodním kalendáři, kde by každý měsíc, tedy včetně února, měl 30 dnů. Dnes si ale už nikdo nedělá iluze, že by se tento kalendář mohl zavést.
Krize a války v současném světě mají podle odborníků z Akademie věd mnoho společného. Díky datům z nových studií chtějí vědci porozumět tomu, jak společnost funguje a kde mohou konflikty vznikat.
Vědci z Masarykovy univerzity vytvořili nový typ luciferázy. Touto fosforeskující látkou v noci září světlušky, krevety jí pod mořem matou predátory a lidé ji využijí nejen v medicíně.
Mohla by to být alternativa užívání chemie v zemědělství. Experti z Masarykovy univerzity testují nový způsob ochrany například hrášku, kukuřice, pšenice a dalšího osiva před nemocemi.
„Současné vychýlení teploty Země o jeden stupeň je velký problém. Asi jako pro naše tělo – když máme teplotu o jeden stupeň vyšší, už se necítíme dobře,“ upozorňuje klimatoložka.
Cílem odborníků z Vysoké školy chemicko-technologické je vyvinout dva druhy testů na konopné látky – orientační pro dopravní policisty a přesný pro zdravotnické laboratoře.
Masová rýže může ulevit od nedostatku jídla. Podle výzkumu ze Sohyeon Park Podle ní má o 8 procent více bílkovin a o 7 procent více tuku. Ve srovnání s běžným hovězím má navíc menší uhlíkovou stopu.
Oblé kulaté kameny mají v průměru necelých 20 centimetrů a jsou zdobeny různými znaky. Vesničané je opakovaně nacházeli na poli. Některé uctívali jako rodová opatrovnická božstva.
Technologie, která upravuje povrch tak, aby byl pro mikroby nepříznivý, není nová. Dosud se využívala proti bakteriím, teprve teď se vědcům podařilo najít materiál, který funguje i proti virům.
Cílem je zjistit, jakým způsobem člověka při hraní her ovlivňují rozdílné zvukové formáty a způsoby reprodukce zvuku – jestli hrají se zvukem z televize, na velkém domácím kině nebo se sluchátky.
Vědci zkoumají také stavební materiály a konstrukce domů přímo ze zasažených oblastí. Dvoutunové kvádry, které k tomu potřebují, ale z Turecka nevozí, vyrábějí si je sami.
Nová metoda znamená, že mléko se nemusí tolik zahřívat. Místo toho na něj ale opakovaně působí veliký tlak. Výsledky výzkumu jsou podle vědců slibné, k použití pak není pouhých pět procent tekutiny.
Chod buňky se obvykle porovnává k živému velkoměstu. Nachází se v něm mnoho budov, v případě buněk jde o tzv. organely, které plní řadu rolí. Potřebují si proto posílat mezi sebou různé molekuly.
Brněnští vědci vytvořily obleky s novým typem ventilace – ty tedy budou sice neprodyšné, ale i tak zvládnou chladit tělo a odvádět vlhkost. Reportér Radiožurnálu si oblek vyzkoušel na vlastní kůži.
Michael Hoch jezdí po světě s workshopy pro školy, ve kterých dětem vysvětluje fyzikální jevy. Vědu přibližuje pomocí umění a neviditelné dělá viditelným. Inspirací mu byla práce ve švýcarském CERN.
Genová inženýrka Alžběta Ressnerová zkoumá metodou CRISPR-Cas9, také zvanou genetické nůžky, jakým způsobem dopravit opravené buňky na správné místo v těle člověka.