Na psychoterapeuty se v současnosti obrací víc klientů. Jde většinou o lidi, kteří pomáhají uprchlíkům - tedy o ty, kteří se pohybují takzvaně v první linii.
Lékaři upozorňují na to, že ponocování způsobuje nejen zdravotní, ale také sociální potíže. Velký vliv má v tomto ohledu i večerní používání moderních technologií.
„Senior je schopný si dopřát odpočinek a tolik ho to nelimituje, ale člověk, který musí pracovat, potíže pociťuje mnohem víc,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz neurolog Filip Caisberger.
„Lidé stále preferují se lidem s duševním onemocněním spíše vyhýbat, ačkoli mnohdy vůbec netuší, kolik z jejich přátel a kolegů má v této oblasti problémy,“ doplnil Pavel Mohr.
„Úplně jednoduché vysvětlení tady není a také není na místě teď jásat. Jsou to věci, které se za prvé mohou projevit v jiných údajích a za druhé s větším časovým odstupem,“ řekl Plusu Petr Winkler.
Psychiatrička Dita Protopopová je mediálně známá jako autorka zdravotního posudku na Andreje Babiše mladšího, který ho měl vyvázat z trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo.
„Náročnou psychedelickou zkušenost zažilo více než polovina respondentů. Asi jedna čtvrtina se domnívá, že se jim po užití psychedelika rozvinula psychospirituální krize,“ popisuje Kočárová.
Jen v loňském roce vložili Češi do online hazardních her přes 390 miliard korun. Podle adiktologů je současná regulace online hazardního hraní nedostatečná.
Souvislost mezi spánkovými obtížemi a závažností průběhu onemocnění dosud nebyla zjištěna. Problémy mají mnohdy i lidé po bezpříznakovém nebo lehkém akutním průběhu covidu. Nastupují pozvolna.
Lidové noviny se věnují výsledkům interního šetření Ministerstva životního prostředí, podle kterého Česká inspekce životního prostředí při zásahu u loňské havárie na řece Bečvě nepochybila.
To, že se mladý člověk kolem dvanácti let začíná velmi o svou sexualitu zajímat, je podle sexuoložky Androvičové přirozené. A proto by i debata o ní měla být především zcela přirozená.
Kvůli koronaviru a epidemickým opatřením mají mladí lidé ztížený přechod do dospělosti, upozorňuje předseda Psychiatrické společnosti české lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Mohr.
Nárůstu psychických potíží u dětí si všímají i pracovníci Linky bezpečí. I když to pozorují několik posledních let, lockdown situaci podle nich ještě zhoršuje.
O kolik narostl v době pandemie počet psychických onemocnění? Působí pravidelný přísun mediálních zpráv o koronaviru jako další příčina stresu? A zlepší se duševní zdraví, až pandemie odejde?
„Filmový svět se kvůli pandemii do značné míry zastavil. Proto přicházíme s jarními ozvěnami. Abychom divákům i filmařům opět umožnili se potkat,“ oznámil ředitel Ji.hlavy Marek Hovorka.
Národní ústav duševního zdraví už na konci minulého roku zřídil ambulanci, kde nabízí psychologické a psychiatrické služby pro zdravotníky bez objednání a dlouhých čekacích lhůt.
Česká republika se nachází uprostřed podzimní vlny pandemie. Lidé, kteří přestáli jarní lockdown, jsou teď už často finančně vyčerpaní a potřebují efektivní a hlavně rychlou pomoc od státu.
Psychologů, kteří spolupracují se zdravotní pojišťovnou, ale není dost a nové smlouvy pojišťovny uzavírat nechtějí. V každém městě totiž může působit omezený počet psychologů na sto tisíc obyvatel.
Podle Honzáka je v dnešní situaci potřeba vědět, že člověk nemůže mít všechno. „Vznešeně se to jmenuje frustrační tolerance. Ta by se měla pěstovat u dětí od malička.“
Vědci z Národního ústavu duševního zdraví mají jako první v Evropě zelenou pro výzkum antidepresivních účinků psilocybinu, psychoaktivní látky obsažené například v lysohlávkách.
V době koronavirové epidemie došlo k nárůstu depresí a úzkostí, někdy až o desítky procent. U části pacientů není deprese rozpoznána nebo je špatně léčena.
Květnový výzkum Národního ústavu duševního zdraví upozorňuje, že během krizového stavu stouplo riziko sebevražd až o třetinu. Podle lékařů se číslo na podzim ještě zvýší.
Vít Vanžura bral 10 let antidepresiva, která mu moc nepomáhala. Necítil se dobře a snažil se přijít na důvod. Před šesti lety mu dal Národní ústav duševního zdraví odpověď – Vít má ADHD v dospělosti.
Výsledky studie pak potvrdily, že úzkost ovlivnila i míru obav z nákazy nebo ekonomických dopadů. Negativní dopad na duševní zdraví má i pouhé čtení titulků namísto celých článků.