Klimatická změna extrémní počasí zesiluje, vlny veder i tak zůstávají vzácné, tvrdí studie
Mezinárodní tým vědců zkoumal vlnu veder, která se před dvěma týdny prohnala Velkou Británií. Na některých místech ostrovů ukazovaly teploměry přes rekordních 40 stupňů Celsia. Odborníci se shodují, že klimatická změna podobné extrémní projevy počasí zesiluje. Mezinárodní tým si ale položil otázku, jak moc se podepsala na této konkrétní události.
Vědci z mezinárodní iniciativy World Weather Attribution zkoumají, jak jsou různé extrémní projevy počasí, jako například silné deště či vlny veder, spjaté se změnou klimatu. „Vlny veder jsou dnes kvůli změně klimatu o 1 až 4 stupně Celsia teplejší a extrémní deště se zvýšily o 7 – 20 procent, “ uvedla nedávno v rozhovoru pro britský rozhlas BBC jedna z autorek nové studie, klimatoložka Friederike Ottová z Imperila College London.
Zkroucené koleje, rozteklá ranvej, požáry v Londýně. V Británii zaznamenali nejvyšší teplotu v historii
Číst článek
Souvislost mezi konkrétním extrémním projevem počasí a globálním změnou, vědci zjišťují pomocí takzvaných atribučních studií, které stojí na datech z měřících stanic a výpočtech klimatických modelů. Ty simulují, jak by vlna veder vypadala ve světě, kde by atmosféra nebyla ohřátá v důsledků lidských aktivit.
Z této analýzy vyplynulo, že extrémní horká vlna v Británii by v tomto případě byla bez globálního oteplování o 2 až 4 stupně chladnější. Klimatologové také došli k závěru, že její výskyt je dnes mnohem pravděpodobnější, jak vysvětluje fyzik Ondráš Přibyla, který se na studii nepodílel.
„Model porovnával, jak často by taková vlna veder nastávala v klimatu s nižšími koncentracemi oxidu uhličitého a teplotami v průměru o 1,2 stupně Celsia chladnějšími se současným klimatem.
A vyšlo jim, že taková událost by u některých stanic nepřišla ani jednou za 10 000 let. Zatímco s klimatickou změnou přichází řádově desetkrát častěji,“ podotýká Přibyla, který vede projekt Fakta o klimatu.
Letošní vlna veder byla vzácná
Studie tedy ukázala, že vlna veder byla poměrně vzácná i na současné teplejší klima. Vědci přitom upozorňují, že teplotní extrémy na vrcholu léta představují značné riziko pro lidské zdraví a můžou být i smrtelné. Riziko se zvyšuje nejen v důsledku změny klimatu, ale i dalších faktorů, jako jsou např. stárnutí populace, urbanizace.
V neposlední řadě hraje důležitou roli i to, jak jsou lidé na vedro připravení. Vědci v této souvislosti pochválili britskou meteorologickou agenturu Met Office za to, že Brity před nadcházející vlnou veder včas a dostatečně varovala.
Častější a silnější extrémní projevy počasí jsou patrné po celém světě a vědci jsou dnes schopni podobné atribuční studie provést do několika týdnů: „U letošních veder v Indii a Pákistánu vychází, že jsou 30x pravděpodobnější v současném klimatu.
Povodně v Německu z minulého roku jsou asi 9x pravděpodobnější oproti stavu bez klimatické změny. U veder, která loni byla v Kanadě s teplotami dosahujícími 50 stupňů, vychází, že by se bez klimatické změny prakticky nemohla stát,“ připomíná Ondráš Přibyla.
S tím jak globální teplota dál roste, budou podobné extrémy častější. Zvrátit to podle vědců může rychlé omezení emisí skleníkových plynů. S tím souvisí rozšíření čistých zdrojů energie nebo lepší péče o krajinu, aby zadržovala víc uhlíku. Vedle toho je ovšem třeba počítat s nárůstem teplot a snažit se co nejlépe připravit a omezit jejich dopady.
