Hotely stojí, kolem je spálená zem. Bude hořící Rhodos impulsem pro řecký klimatický plán?

Pojďme shrnout aktuální dění na řeckém ostrově Rhodos, který zachvátily plameny. Jaké jsou nové zprávy, které oblasti požár zasáhl a rozšiřují se ohniska dál po ostrově?
Na ostrově Rhodos je velký problém už týden. Požár se tam stále obnovuje na různých místech, protože, jak uvádějí hasiči, tam strašně fouká, a přestože už řadu dní letadla a vrtulníky hasí oheň, problém přetrvává. Řečtí hasiči se obávají, že se jim ani v příští dnech požár nepodaří uhasit právě proto, že se ho nepodařilo uhasit v počátku. To byla podle všech chyba, stěžují si na to i obyvatelé Rhodosu. 

Jakými prostředky hasiči proti šíření požáru bojují? Co všechno je v akci, mají dostatek techniky a lidských sil? Kolik lidí je v terénu? 
Už týden je tam přes dvě stě hasičů, těm řeckým přišla i pomoc z Evropy, ze Slovenska, Rumunska. Hasiči tam mají všechny možné prostředky, jsou tam desítky letadel například i z Itálie a Francie, vrtulníky z Chorvatska a Izraele, ale zdá se, že to prostě nestačí, protože požár už je tak rozsáhlý, že se jim ho nedaří hasit právě proto, že se to nepodařilo ze začátku kvůli tomu, že tam strašně fouká. 

Takže nějaké prudké nárazové větry?
Prudké nárazové větry, které mění směr, a fouká hlavně ze severu na západ, proto se to šíří směrem na jihovýchodní pobřeží. Evakuace tam proběhla právě proto preventivně, jak uvedly úřady, a nakonec jsou všichni rádi, že se nikomu nic nestalo, že se nikdo nezranil a že jsou zaznamenány jenom materiální škody. 

Klíčová pomoc dobrovolníků

Zmínila jste evakuaci nejenom turistů na Rhodosu z jihovýchodu ostrova, kde jsou požáry nejničivější, a prý to byla největší akce svého druhu v Řecku. Chápu to správně, že vy, která tam žijete desítky let, něco podobného nepamatujete?
Byla to akce, kterou Řecko nikdy nezažilo. Za těch třicet let, co tady jsem, jsem to opravdu nezažila. Pravda je, že stávající systém preventivní evakuace vláda aplikuje druhým rokem, protože se obává, aby se neopakovalo to, co se stalo před pěti lety, když u Athén v obci Mati uhořelo přes sto lidí právě kvůli tomu, že nebyli včas evakuováni. Řecké úřady už dva nebo tři roky používají nouzové evropské číslo 112 a jeho prostřednictvím posílaly všem v oblasti SMS, aby odešli, že je nebezpečí požáru a tak dále. Nakonec se ukázalo, že to sice byl problém pro všechny evakuované turisty, kteří museli rychle opustit svoje místa mnohdy bez dokladu, ale že to ve výsledku bylo asi dobře, protože některé vesnice se potom plamenům neubránily. Požár zasáhl kraje těch vesnic, ze kterých předtím turisté odešli. To opatření by se dalo i kritizovat, že narušilo turistům jejich pobyt, ale myslím, že to bylo nutné. Navíc bych řekla, že kromě řeckých úřadů sehráli velkou kladnou roli obyvatelé ostrova Rhodosu a dobrovolníci, kteří pomáhají i hasit. Dobrovolníci pomohli, zorganizovali to i s těmi obyvateli tak, aby pomohli úřadům i turistům dostat se do bezpečí buď severněji, nebo ještě jižněji. 

Evakuace byla zorganizovaná i s pomocí pobřežní stráže, která zase požádala soukromníky, takže turisty odvážela nejen pobřežní stráž, ale také lidé, kteří mají nějaké loďky nebo čluny. Myslím, že díky tomu se to podařilo celkem rychle zvládnout, protože turistů bylo v té oblasti podle oficiálních údajů kolem dvaceti tisíc. 

Mezitím, co dál hoří Rhodos, přicházejí zprávy o tom, že se plameny objevily i na jiných řeckých ostrovech a také na pevnině. O jakých oblastech se bavíme a jak vážná je tam situace?
Požáry jsou teď v létě bohužel na denním pořádku, denně jich propukne kolem šedesáti, někdy i osmdesát, ale většinu z nich se podaří okamžitě uhasit. Velký problém je v těchto dnech na ostrově Evia, což je druhý největší ostrov v Řecku. Na ostrově Evia hoří každý rok, loni lehla plamenem velká část lesa, teď hoří v oblasti Karystos, dokonce i tam byly evakuovány vesnice, ale zdá se, že situace se tam dostává pod kontrolu. Alespoň takové informace máme z veřejnoprávní televize ERT. 

Dalším problémem je ostrov Korfu neboli Kerkyra, známá turistická destinace, ale i odtud máme dobré zprávy, že se hasičům částečně daří dostávat oheň pod kontrolu. 

Když jsem zmínil pevninu, tak v oblasti kolem Athén hoří taky? 
Tam hořelo minulý týden a už je to pod kontrolou. Ale ještě začalo hořet na severu Peloponésu u města Aigio, ale i tam se zdá, že se to dostává pod kontrolu až se situace uklidňuje. Jak uvádějí hasiči, pomáhá, že v těchto oblastech nefouká silný vítr, kdežto na ostrově Rhodos je to právě vítr, co všechno komplikuje. 

Požár jako evergreen

Říkala jste, že požáry jsou v létě v Řecku na denním pořádku a že to není nic výjimečného. V českých médiích jsem se setkal s názorem, že ke vzniku rozsáhlých požárů, zejména na Rhodosu, přispělo to, že v minulých letech se dařilo úspěšně hasit sebemenší požáry v Řecku, že se tak nahromadilo víc mrtvého dřeva, biomasy v těch oblastech. Zaznívají podobné hlasy i v Řecku?
V Řecku jsem na toto téma nečetla ani neslyšela komentáře nebo názory expertů, nemůžu to tedy potvrdit. To, o čem se tady hodně hovoří, je, že zásahy hasičů nepřicházejí včas, že úřady, které to mají organizovat, jako je třeba civilní ochrana ve spolupráci s různými ministerstvy a místní správou, nereagují včas. Protože podle řeckých hasičů, a zaznělo to v řeckých médiích hodně krát, když se požár neuhasí rychle, do několika hodin, nastává velký problém a oheň se většinou rozšiřuje dál, protože zem je vyschlá, lesy jsou vysušené, zvláště letos, kdy tu je už třetí vlna vedra a teploty se pohybují kolem čtyřiceti stupňů Celsia téměř všude. To je problém a požár se pak šíří. Stačí odhozená zapálená cigareta  anebo divoká skládka, jak se stalo na Rhodosu. 

V minulých letech byly v Řecku velké katastrofální požáry, byly to roky 2007, 2018. Dá se už teď hodnotit, jak srovnatelné, nebo nesrovnatelné, jak katastrofální, nebo méně katastrofální jsou letošní požáry? 
Osobně doufám, že těmito požáry to skončí, ale bohužel jsme pouze na začátku období, kdy obvykle začíná hořet v kombinaci s vedrem. Zatím to vypadá tak, že škody jsou mnohem menší.

Oheň, ekonomika a politika

Vraťme se k evakuaci a k turistické sezóně. Pro Řeky jako takové, a zvlášť pro Řeky z Rhodosu, je turizmus stěžejní, ale turistická sezóna je teď narušená. Jaké dopady to pro ně může mít? 
Pro jižní Rhodos je to velký problém, protože v té části, kde požár ještě pořád je, byl vyhlášen výjimečný stav. Hotely ani penziony v oblasti sice neshořely, ale kolem nich je spálená zem, spálený porost, v některých oblastech i spálený les, takže majitelé hotelů nebo lidé pracující v turistickém ruchu mají problém, je to vidět. Vláda se snaží zmírnit negativní dopad požárů, ministryně turizmu Olga Kefalogianni dokonce nedávno prohlásila, že turisté se po nějaké době i na jižní Rhodos mohou vrátit. Obyvatelé Rhodosu jsou ale skeptičtí, přestože je tady takový paradox - požáry jsou v jihovýchodní části Rhodosu, ale severní část turisticky funguje naprosto normálně. Slyšela jsem v řeckých médiích i názor hoteliérů z požárem poničené oblasti Rhodosu, že do čtrnácti dnů to tam upraví a že se tam turisté budou moci zase vrátit, takže uvidíme. 

K té paradoxní situaci dodám ještě obrázek z České republiky, totiž tady se řešilo, zda se pro turisty nepošlou evakuační armádní letadla. Mezitím v pondělí přiletělo zpátky do Česka osm set turistů a na Rhodos jich odletělo tisíc, to znamená o dvě stě víc, než kolik se jich z Rhodosu vrátilo. To patrně dokládá vaše slova o tom, že ne všude hoří, ne všude je situace natolik špatná, aby tam turisté nemohli být. Tak či onak, říkala jste, že pro Řeky je situace špatná. Jak moc to zasáhne jejich peněženky a ekonomiku? Bavíme se o době, kdy za covidu měli utrum, situace se začala vracet do normálu a turistů tam letos přijíždělo nebývalé množství, a teď tohle...
Zase to není tak velká katastrofa, jak se zatím ukazuje. Požáry jsou na omezené části Rhodosu, na Korfu, kde hořelo, nebo ještě možná někde hoří, to byla opravdu velmi malá oblast, a myslím, že pro turistický ruch to není velký problém. Mnohem větší problém bylo období pandemie. Pro Řecko byl rekordní rok 2019, kdy tady zaznamenali obrovský počet turistů, a očekávalo se, že po pandemii se to bude ještě zlepšovat. Turistický ruch je jedním z pilířů řecké ekonomiky, řecká vláda na to dost sází, ale ukazuje se, že to není pilulka pro ekonomiku pro každý případ, protože pandemie velice drasticky zasáhla do turistického ruchu. Ti, co pracovali nebo nějak fungují v turistickém ruchu, měli velký problém a mysleli si, že loni a letos vyrovnají ztráty. Ale letos se ukázalo, že je tady problém v tom, že Řecko je velice drahé ve srovnání například s Tureckem nebo Albánií a že turistů sem už zas tak moc nejezdí. Jezdí sice za krásami, Řecko samozřejmě přitahuje turisty, ale služby a hlavně jejich ceny řadu turistů ze zahraničí letos odradily a není jich tady tolik, jak se očekávalo. 

Viní z toho Řekové třeba vládnoucí Novou demokracií premiéra Kyriakose Mitsotakise, nebo koho? 
Lidé, kteří nepracují v turistickém ruchu, viní samotné podnikatele v turistickém ruchu, protože zdražili pobyty. Lidé, co pracují v turistickém ruchu, říkají, že nemají jinou možnost. Ale pravda je, že všichni Řekové si stěžují na vládu, protože není schopna například zlevnit potraviny, že benzín je drahý, protože se platí velká daň státu. Řekové si stěžují na svoji vládu, přestože si ji znovu nedávno zvolili, že nedostává ekonomiku tam, kam slíbila, a že problémů se hromadí stále víc, a všichni kritizují vládu za to, že nedokázala zajistit situaci, že by včasně hasila například i ty požáry. 

Pojďme se ještě dostat k jedné důležité věci, kterou bych hrozně nerad opomenul, a totiž spojení vrcholící třetí vlny vedra s požáry. Extrémní letní horka, která v Řecku máte, a lesní požáry, které jsou tam už na každoročním letním programu, tak to všechno pravděpodobně bude kvůli klimatické změně ve Středomoří čím dál častější, bude to až rutinní. Má znovuzvolená řecká vláda nějaké plány, jak se na podobné situace připravit do budoucna? 
Zatím jsem zaregistrovala jenom kritiku opozice, která požaduje, aby vláda vytvořila nějaký plán do budoucna, který bude studovat klimatické globální změny právě v souvislosti s horkem. Ale ještě bych se vrátila k tomu tématu vedra a požárů. Řecko zažívá vlny horka už od osmdesátých let a řekla bych, že jsme tady na vedra zvyklí, protože když v roce 1987 zahynula spousta lidí právě kvůli vedru, tak se všichni vyzbrojili klimatizací. Řekové jsou na vedra zvyklí, proto se také nestává, a ani letos se nestalo, že by někdo zahynul kvůli vedru. Teď je ale vidět, že taková vedra trvají déle a že teploty jsou extrémní delší dobu, tento týden až čtyřicet pět stupňů, o víkendu bylo zaznamenáno až čtyřicet sedm na jižním Peloponésu, to už jsou extrémy. V noci teplota neklesá pod třicet, takže to už se pak bez klimatizace nedá spát. 

Pardon, ještě ke kontextu veřejné debaty - jsou si Řekové vědomi toho, že tyto potíže, velká a dlouhá vedra, s tím spojené požáry, které se třeba kvůli prudším nárazovým větrům hůř hasí, že to všechno je spojené s klimatickou změnou, s extrémními výkyvy počasí a globálním oteplováním a že se na to musí nějakým způsobem připravit?
Řekla bych, že ano, že většina lidí, kteří trošku té věci rozumí, poslouchají a naslouchají expertům, vědí, že je tady problém a globální oteplování. Většina Řeků by chtěla po vládě, aby vytvořila dlouhodobý program, nějaký plán na to, jak s těmito extrémními přírodními fenomény bojovat i do budoucna, protože by chtěli mít v Řecku přírodu i pro své děti nebo vnuky. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity zvuky z České televize, Reuters a EPT NEWS, z twitterových účtů @PathoPhyto, @daphnetoli, @greekredcross a @Ilátzr a taky z youtubového kanálu The Telegraph.