Bývalý slovenský disident Budaj: Politici si ulehčili práci a nepotrestali zločiny komunismu, velká chyba
Za chybu generace politiků, kteří nastoupili v Československu k moci po takzvané sametové revoluci, označil někdejší slovenský disident Ján Budaj nepotrestání zločinců komunistického režimu. Budaj také přirovnal protikomunistické mítinky v roce 1989, které sám spoluorganizoval, k loňským protivládním demonstracím na Slovensku. Ty byly nejmohutnější právě od roku 1989 a vyvolala je vražda novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky.
„Máme mnohé atributy svobody, ale například u spravedlnosti listopad 1989 nesplnil to, co splnit měl. Ani jeden zločinec bývalého režimu nebyl ve skutečnosti potrestán,“ řekl sedmašedesátiletý Budaj, který je v současnosti poslancem opozičního protikorupčního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti.
O přerušení funkce kvůli Kočnerovi požádal první slovenský soudce. Probíral s ním různé kauzy
Číst článek
„Když mluvím o spravedlnosti, tak ne z důvodu, že jako politický vězeň toužím po mstě. Bez otevřeného pojmenování viny nelze dospět k poznání celé pravdy o minulosti, ani k nové společenské smlouvě, ve které bude rozeznáno dobro od zla. Místo právního a demokratického státu máme zatím pouze hybridní stát,“ řekl Budaj, který během komunismu léta pracoval jako topič.
Podle Budaje si polistopadoví politici některé záležitosti spojené se změnou režimu příliš ulehčili, a to včetně otázky nastolení spravedlnosti. „My dnes žijeme v zemi, kde nám mladí lidé připomínají, že jsme ani za třicet let nevystoupili ze zóny, kde lze někoho zabít za to, že kritizuje mocné. Nevystoupili jsme ze zóny, kde si zločinec drží v telefonu jména vlivných lidí a má téměř jistotu, že ho ochrání,“ uvedl Budaj v reakci na protivládní demonstrace, které po Kuciakově vraždě začali na Slovensku organizovat mladí občanští aktivisté.
‚Bestiálnější zlo‘
Z objednání Kuciakovy vraždy byl obžalován podnikatel Marian Kočner, o jehož kontroverzních podnikatelských aktivitách reportér psal. Po zveřejnění přepisu komunikace z Kočnerova mobilního telefonu médii vyšlo v uplynulých měsících najevo, že Kočner měl kontakty na politiky i představitele justice a že se patrně snažil prostřednictvím úplatků ovlivnit rozhodování soudů.
Budaj uvedl, že lze srovnat protikomunistické mítinky v roce 1989 s loňskými mohutnými protivládními demonstracemi na Slovensku. „Mladí lidé po třiceti letech zjistili, že sametová revoluce naplnila jenom některé své body. Ty bolestnější ani plnit nezačala nebo začala a nedokončila. Nepotrestané zlo se začalo vracet a vrací se stále bestiálnější. Je naší historickou šancí a povinností pojmenovat – a pokud to jde, také napravit – chyby listopadu 1989,“ řekl.
Vražda Jána Kuciaka: prokuratura podala obžalobu na Kočnera a tři další obviněné. Pátý uzavřel dohodu
Číst článek
Během sametové revoluce stál Budaj u vzniku hnutí Veřejnosti proti násilí (VPN), což byla obdoba českého Občanského fóra. Jako předseda VPN usiloval o pronárodní a protikomunistickou orientaci hnutí. V roce 1990 odstoupil z volební kandidátky, když se objevily informace, že jeho jméno je v seznamech spolupracovníků komunistické tajné policie StB.
Spolupráci s StB Budaj popřel a postup ministerstva vnitra při lustracích VPN označil za intriku federálních politiků. Budajův svazek z archivních svazků po StB zmizel, což se podle Budaje nestalo v době nezákonných skartací, ale až po prvních svobodných volbách po sametové revoluci. Budajovo úsilí o vyšetření této krádeže bylo prozatím neúspěšné.
