Na hranici Evropy. Bulharští celníci zabavují prací prášky falešných značek i čluny, které vyčenichají psi
Nejvytíženější pozemní hraniční přechod v Evropě, a podle zlých jazyků také jedno z nejzkorumpovanějších míst v Evropě, najdeme v Bulharsku. Od obce Kapitan Andreevo je to do Turecka jen přes řeku a Evropská unie se tam příslovečně stýká s Blízkým východem. Jelikož Bulharsko je od minulého měsíce částečně součástí Schengenského prostoru, má být vnější hranice EU obzvlášť nepropustná.
„Provoz je rok od roku hustší. Loni jsme měli rekord - o 40 procent kamionů víc než před pandemií. A letos ho podle mě znovu překonáme. Odbavíme přes milion kamionů v obou směrech ročně. To je přes tři tisíce každý den,“ přibližuje pro Radiožurnál mluvčí bulharské Celní správy Diana Marková.
Jsme na hraničním přechodu Kapitan Andreevo. Kamiony tady čekají na odbavení v průměru 10 až 15 hodin. Před ruskou invazí na Ukrajinu tady nebylo tak rušno. Teď kamiony právě tudy jezdí do střední Asie, daleké Číny nebo možná i do Ruska.
„Náš hlavní úkol je chránit evropský trh. Nejvíc registrujeme pokusů o dovoz padělaného oblečení z Turecka, ale pašují se také cigarety, zlato, narkotika a nový trend jsou čisticí prostředky. Za loňský rok jsme zajistili 40 tun pracího prášku pod falešnou značkou,“ upřesňuje Marková.
Psi, kteří vyčenichají gumu
Mediálním hitem bulharských celníků za poslední doby je ale hlavně zabavování nafukovacích člunů.
Migrace Čechy pálí, všímá si novinářka. V paktu jsou podle ní kvóty i výjimka
Číst článek
„Od partnerské tajné služby ve Velké Británii víme o případech, kdy migranti právě v takových člunech ztroskotali a utonuli v Lamanšském průlivu. Proto je jejich dovoz zakázaný,“ vysvětluje mluvčí celníků, podle které Britové darovali Bulharsku psy, kteří dokážou vyčenichat gumu.
Za loňský rok celníci zabavili 52 člunů, letos už jich je míň. Stejně jako je úkolem celníků nelegální zboží odhalit, je ale také cílem pašeráků ho provézt. „Začali je lépe ukrývat. A je hodně případů, kdy čluny nenajdeme v kamionu, ale v autobusech. Motory se převážejí zvlášť v kartonových krabicích,“ nastiňuje Marková.
Zajišťování nafukovacích člunů je možná nejblíž, co se bulharští celníci dostanou k takzvané nelegální migraci. Boj s ní má totiž na starosti pohraniční stráž, která ale žádost Radiožurnálu o rozhovor odmítla.
Násilí pohraničníků
Turecko-bulharská hranice je součástí takzvané Balkánské trasy. Migranti a uprchlíci nejčastěji ze zemí Blízkého východu tudy míří do střední a západní Evropy.
Podle Hamida Chošsijara z nevládní organizace Mission Wings, která působí v blízkém městečku Harmanli, je hranice místem stále častějšího násilí – ze strany pohraničníků, ale třeba i převaděčů.
Odliv Italů a příliv uprchlíků. Snížit migraci Meloniová nezvládla, před eurovolbami mění strategii
Číst článek
„Touto oblastí jsme se zabývat nechtěli, ale přišla k nám sama. Lidé nám vyprávějí, kolikrát je pohraničníci nebo jiná bezpečnostní složka násilně vytlačili zpátky za hranici do Turecka. Někdy je jenom vytlačí, jindy je okradou nebo je bijí a poštvou na ně služební psy. Ty příběhy jsou velmi různorodé,“ přibližuje.
Na Bulharsko je teď podle Hamida Chošsijara tlak, aby po vstupu do Schengenského prostoru hranici ještě víc utěsnilo. Na ostrahu jde hodně peněz, najímají se noví lidé a nakupují technologie. Hamid, který sám utekl z Íránu a cestou do Bulharska se brodil přes Rezovskou řeku, je ale k výsledku skeptický.
„Už teď je mnoho pohřešovaných, o kterých nevíme, kde jsou. A je mnoho těl, o nichž se neví, kdo jsou. Když se přechod hranice ztíží, ti, kteří mají víc peněz nebo lepší fyzičku, to zvládnou. Ale ti nejzranitelnější na to doplatí,“ uzavírá Chošsijar.
