‚Pštrosí hlava v písku.‘ Solidarita s uprchlíky zůstává, nůžky se ale rozevírají v české podpoře Ukrajiny
Ukrajina si v únoru připomíná hned dvě smutná výročí: dva roky od ruské invaze a deset let od anexe Krymu. Česko se řadí mezi velké podporovatele Kyjeva, podle agentury STEM ale narůstá počet lidí, kteří volají po ukončení bojů, i kdyby to znamenalo ztrátu ukrajinských území ve prospěch Ruska. „Část veřejnosti má uzavřený přístup ke světu. Nechtějí zasahovat do toho, co se děje venku,“ říká pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál analytik Jaromír Mazák.
Ruský vpád na Ukrajinu před bezmála dvěma lety českou společností otřásl. Invaze připomněla staré rány, které v Češích zanechal rok 1968. Následovala vlna solidarity, která ale s pokračujícími boji opadá.
Česko navrhuje nakupovat munici pro Ukrajinu mimo Evropu. ‚Některé země jsou proti,‘ říká Koštoval
Číst článek
Jak ukazuje ucelená řada výzkumů agentury STEM, pohled na válku na Ukrajině se postupně štěpí. „Postoj české společnosti je relativně jasně vyhraněný. Ale na druhou stranu je to podpora spíš jen v morální rovině a je docela pasivní,“ poznamenává k tomu analytik Jaromír Mazák pro web iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
Na čem se Češi shodnou, je jasné pojmenování viníka. Za válku může Rusko, zní jednoznačně. Tento názor zastávají dvě třetiny respondentů a zůstává prakticky neměnný už od února 202. K žádným výrazným odchylkám od té doby nedošlo.
To se však nedá říct například o dalších zemích střední Evropy. Mazák se odkazuje na výzkum, který prováděli v rámci zemí visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Z něj vyplynulo, že ještě jednoznačnější postoj k Rusku jako viníkovi války zastávají Poláci, Češi jsou však hned v závěsu. „Naopak slovenská a maďarská veřejnost jsou mnohem víc relativizující. Mnohem víc přistupují na to, že to zavinění je společné, že za to velkou mírou zodpovídají Spojené státy, případně NATO nebo samotná Ukrajina,“ říká analytik.
Uzavřený přístup
Shoda ovšem ve společnosti nepanuje na tom, jak by měla vypadat česká podpora ukrajinského úsilí na bitevním poli. Podle posledního měření se za Ukrajince v jejich snaze osvobodit celé své území staví pouze 30 procent Čechů.
„Část veřejnosti má uzavřený přístup ke světu. Nechtějí zasahovat do toho, co se děje venku. Je to příslovečná pštrosí hlava v písku,“ vysvětluje si data Mazák.
„Z mého pohledu je potřeba připomínat, že v případě úspěchu Vladimira Putina na Ukrajině není moc důvod se domnívat, že tam skončí. Neznamená to, že hned zaútočí také na Litvu nebo Estonsko, ale otevírá mu to takovou možnost do budoucna,“ připomíná pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál zranitelnost pobaltských zemí.
Ostatně činy mluví za vše: v roce 2014 ruský prezident rozhodl o anexi ukrajinského Krymu. Následně si začal nárokovat separatistická území na východě Ukrajiny. Vrchol přišel vpádem na území suverénního státu.
Dost ‚svých problémů‘
Dva roky od ruské invaze se ale v Česku rozevírají nůžky, co se týče řešení konfliktu. Poměr názorů je zhruba 70 procent ku 30 procentům. Větší část Čechů si myslí, že by se boje měly ukončit rychle, i za cenu toho, že se Ukrajina vzdá některých území ve prospěch Ruska. Menší část lidí Ukrajinu podporuje bezpodmínečně, i za cenu toho, že neústupnost Kyjeva v otázce obsazených území může konflikt prodloužit.
Hnacím motorem pro tento většinový postoj je únava z války, které lidé přihlíží. Prvotní šok vystřídalo překvapení nad tím, že je Ukrajina schopná se bránit. Obranu následně vystřídaly plány na útok a připravovanou protiofenzivu.
OVĚŘOVNA: Roste kvůli podpoře Ukrajiny státní dluh? ‚Nepodložené a nepravdivé,‘ vyvrací ministerstvo
Číst článek
„Ale potom přišla letní a podzimní ofenziva, která nepřinesla požadovaný úspěch. Dneska už je všem jasné, že válka bude nejspíš dlouhá, že bude mít opotřebovávací charakter. Myslím, že v důsledku toho se potom část lidí kloní k ještě pasivnějšímu postoji a raději by chtěli ukončit válku co nejdřív, i když to neznamená, že by stáli na straně Ruska,“ interpretuje nálady v české společnosti Mazák.
Promlouvají do toho i politické preference. Jak vyplývá z měření STEM, voliči vládních stran jsou více nakloněni aktivnější pomoci Ukrajině. Zatímco příznivci opozice a nevoliči jsou mnohem pasivnější.
Postoj také zrcadlí životní situaci, vysvětluje ředitel výzkumu: „Lidé s nižším vzděláním a v horší ekonomické situaci mají častěji pocit, že máme jako země svých problémů dost a na mezinárodním poli toho stejně moc neovlivníme. Naopak lépe zajištění a vzdělanější lidé spíše pociťují hrdost na to, že jsme jako země zaujali v konfliktu jasné stanovisko a Ukrajinu jsme silně podpořili.“
Ukrajinští uprchlíci
Ruští vojáci vyhnali z domovů stovky tisíc Ukrajinců. A mnoho z nich našlo útočiště v Česku. Obrovskou solidaritu, kdy Češi ubytovávali uprchlíky pod svojí střechou, ale vystřídal pokles jejich podpory. Ta zakolísala zejména v podzimních měsících loňského roku, na přelomu roku se ale opět stabilizovala.
„Na podzim minulého roku jsme zaznamenali drobné zakolísání podpory pro setrvání ukrajinských uprchlíků. Byl to propad asi o pět procentních bodů, což už by neměla být jen statistická chyba. Nicméně teď v lednu podpora zase lehce posílila a vrátila na 53 procent lidí, kteří říkají, abychom nadále umožňovali setrvání ukrajinských uprchlíků u nás,“ interpretuje pro iROZHLAS.cz data Mazák.
Celková podpora veřejnosti Ukrajinců je podle něj tedy stabilní. „Neměli bychom zaměňovat to, že část odpůrců ukrajinských uprchlíků je dnes hlasitější, s tím, že by podpora veřejnosti klesala. To se neděje,“ apeluje.
Pokles totiž mohl souviset s již zmiňovanými nenaplněnými nadějemi po neúspěšných protiofenzivách. Západní společnosti také přejaly narativ, že se situace na Ukrajině nevyhrocuje, boje se přesunuly na frontu a větší část území zůstává bezpečná. Tuto iluzi ale rozbily ruské nálety kolem Vánoc a přelomu roku mimo jiné na Kyjev.
„Navzdory únavě z války zůstává podpora (ukrajinských uprchlíků) stabilní. Je to zhruba polovina veřejnosti,“ konstatuje Mazák.
Příležitosti
V otázce pomoci Ukrajině je česká společnost hodnotově zacílená. Ve chvíli, kdy přijde na otázku peněz, už je zdrženlivější. Chce, aby ji to hlavně moc nestálo.
Potraviny i zbraně. Česko zvyšuje export na Ukrajinu, licencí na zbrojní obchody je už za 100 miliard korun
Číst článek
„V Česku ve veřejném prostoru hrozně dlouho chybělo skutečné pojmenování toho, jak naše pomoc vůči Ukrajině vlastně vypadá. Z velké části se skládá z poskytnutí třeba výrobních kapacit a zpracování některých zakázek, které ale do značné míry platí západní spojenci. Z hlediska finanční bilance to pro Českou republiku nepředstavovalo velké náklady a do velké míry vlastně naopak stimulaci výroby,“ nabízí zdůvodnění Mazák.
Nejen političtí představitelé se však právě toho snaží vyvarovat a mluví konkrétně. Poslední dobou často zaznívá z úst zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného poznámka, že pomoc rovná se příležitost pro české firmy.
„Není to charita. Je to pomoc, za kterou (česká) ekonomika dostává velmi dobře zaplaceno,“ zhodnotil na konci roku v rozhovoru pro Radiožurnál.
Ředitel výzkumu STEM pak kromě ekonomických příležitostí poukazuje i na diplomatickou rovinu. Připomíná, že Česko zejména na začátku války sehrálo v určitém smyslu roli jednoho z lídrů západních zemí.
Po ruském běsnění přichází přestavba Ukrajiny. Rekonstrukce nečeká na poslední výstřel, už začala
Číst článek
Úzké vazby udržuje státní aparát s Ukrajinou i nadále. A to přestože v Praze už více než rok chybí ukrajinský velvyslanec. Ledy se nepohnuly ani poté, co šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba v Černínském paláci v závěru letních prázdnin prohlásil, že chtějí vyslat „toho nejlepšího“. Uběhlo dalších šest měsíců a Ukrajina v Česku svého velvyslance stále nemá.
Pokračování (ne)podpory
Ukrajinci brzy vstoupí do třetího roku otevřené války proti Rusku. Obavy z úpadku západní podpory sdílí nejen ti, kterých se to přímo dotýká, ale také lídři, kteří pomoc iniciují.
Po měsících zkoumání české společnosti analytik STEMu Mazák predikuje, že podpora kompletního vytlačení Rusů z Ukrajiny už nebude klesat pod 30 procent. Myslí si také, že podpora uprchlíků zůstane nadpoloviční.
„Dominantním názorem se stane, že válka je dlouhodobá a opotřebovávací, nedojde k žádnému velkému rychlému průlomu a tím pádem to povede k postupnému úpadku zájmu o to téma, protože se tam nebudou očekávat žádné velké změny,“ uzavírá pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
