Otazníky kolem testování ve školách: Neprůhledné firmy v tendru na dodavatele, pochybnosti ve výběru testů

Vláda tvrdí, že stále věří v návrat dětí a studentů do škol prvního března. Ale zdá se, že tu debatu komplikuje několik faktorů. Jednak je tu zhoršující se epidemická situace a jednak je tu historie kolem poměrně chaotického výběru dodavatele antigenních testů, kterými se mají žáci a studenti testovat. Markéto, pojďme na úvod vysvětlit, v čem je vlastně problém, kde se ta situace zadrhla?
Tak zaprvé, stát už dlouho ví, že děti do škol někdy musí. Nevěděl sice termín, ale bylo jasné, že půjdou. Ví se také, že covid-19 hned tak nevymizí. Stejně tak se ví, že se zadrhlo očkování, a přesto testy do škol vláda vybírá na poslední chvíli. Podle toho ten tendr za stovky milionů také vypadá. Ony nejsou otazníky jen nad tím, o čem se čile debatovalo v minulých dnech, a sice výběru distributora, tedy kdo ty testy doveze. Ale i nad tím, jaké ty testy a od jaké firmy stát koupí.

Vláda se nakonec rozhodla pro čínské, kdy se provádí výtěr z kraje nosu. Ale někteří odborníci upozorňují, že jsou málo spolehlivé. No a druhá věc, chaos je i v datu, kdy se děti tedy do školy skutečně vrátí. Testy mají přijít v neděli 28. února a to je poslední den měsíce. A v pondělí by už deváťáci a maturanti podle původního plánu měli jít do školy. Ale teď to vůbec není jasné a vypadá to, že o termínu bude ve středu ještě rozhodovat vláda. Podle vicepremiéra a ministra vnitra Hamáčka bude záležet nejen tedy na té dodávce testů pro školáky, ale i na tom, zda začne včas platit pandemický zákon.

Markéto, pojďme ještě připomenout, jak úvahy vlády o podmínkách návratu dětí do škol vypadaly. O jaké argumenty se ministři ve svých rozvahách opírali?
Návrat dětí do škol schválila vláda na začátku února. Ty varianty testování přitom byly různé. Pro maturanty to měly být PCR testy. U mladších žáků se řešilo, zda budou mít tzv. plivací testy, kloktací nebo zda testování bude probíhat právě tím výtěrem z nosu tyčinkou. 

Nakonec se vláda rozhodla pro rakouský model antigenních testů z přední části nosu. Ministr zdravotnictví Jan Blatný za hnutí ANO to zdůvodňoval tím, že u testů pro kloktání nebo testů ze slin může vznikat infekční aerosol, a tedy jsou do škol nevhodné.

O vhodném typu v uplynulých dnech poměrně živě debatovala expertní komunita. Shoduje se v pohledu na testování ve školách? Souhlasila s výběrem vlády?
Než odpovím na otázku, tak já jsem se dívala na aktuální čísla z tohoto týdne. V pondělí laboratoře odhalily 11 233 případů covidu, asi o 2 300 více než před týdnem. A hospitalizovaných je 6 573 a ve vážném stavu rekordních 1 329 lidí. Z toho plyne, že se situace i přes přísné restrikce nezlepšuje. A třeba vedoucí pracovník epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví Roman Chlíbek se nechal o víkendu slyšet, že školy by měly otevřít až po zpomalení nárůstu, protože otevírat školy je něco, co by se mohlo vrátit jako bumerang. On sám se spoléhá na to, že jakmile začnou lidé nosit respirátory, po 14 dnech se nákaza zpomalí. Také se debatuje o účinnosti těch čínských testů. Podle studie barcelonské univerzity ve Španělsku, která porovnávala hned několik antigenních testů, vyšlo najevo, že tyto čínské mají senzitivitu jen 45 %. Podle neurobiologa Omara Šerého z Ústavu biochemie Masarykovy univerzity je potřeba, aby se senzitivita pohybovala nad 90 %. A pokud se nad 90 % pohybovat nebude, projde podle něj testy spousta pozitivních lidí.

Omar Šerý vidí možnost v testech, kdy by si děti odebraly sliny z jazyka třeba na tyčinku, daly ji do láhve a ta se odnesla do laboratoře. Ale sám říká, že na takový typ testů by se vláda musela včas připravit a trvalo by to minimálně dva měsíce.

Markéto, ty jsi zmínila, že podobnou strategii jako česká vláda už předtím vybralo Rakousko. Vy jste dokonce kontaktovali rakouské představitele. Jakým směrem se vydali, jak postupovali? Podobně jako česká vláda i v té samotné formě těch objednávek testů atd.?
Kolega Matěj Skalický se o tom bavil s českou velvyslankyní v Rakousku Ivanou Červenkovou. A ta řekla, že Rakušané jsou s čínskými testy vesměs spokojeni a také je vybírali přes prostředníky. Cena, za kterou je chce nakupovat Česku, tak odpovídá té ceně Rakouské. Faktem ale je, že minimálně z počátku toho testování v Rakousku vyšlo pozitivních testů až podezřele málo, pouhé 0,2 %. Což bylo podle odborníků v podstatě na hranici chybovosti. Ono to může být důsledek dvou věcí. Jednak nižší spolehlivosti antigenních testů, protože je všeobecně známo, že antigen zachytí hlavně ty jedince, kteří už mají příznaky. A jednak tím, že si je žáci udělali třeba špatně.

České Ministerstvo vnitra vybralo typ testů, které vyrábí čínská firma LEPU Medical. Jako dodavatele testů vybralo firmu Tardigrad International Consulting. Nicméně přes víkend přinesla česká média, hlavně to byl server Seznam Zprávy, informace o tom, že firma nesplnila podmínky soutěže. Víme, jaká byla kritéria, jaké podmínky ministerstvo stanovilo?
Vlastně jedinými kritérii byla cena a schopnost dodat požadované množství. Server Seznam Zprávy.cz ale upozornil, že ministerstvo vnitra pod vedením Jana Hamáčka z ČSSD požadovalo dodávku minimálně 914 000 kusů testovacích sad, a to nejpozději do 25. února. První dodávka od společnosti Tardigrad má ale dorazit až 28. února, a to v počtu jen 800 000. Tento rozpor ministr vnitra Hamáček obhajoval tím, že žádná z firem nebyla schopná splnit takto šibeniční termín, tedy dodání do toho 25. února. Komise složená z ministerstva vnitra, školství a zdravotnictví tak dál hledala firmu, která je schopna splnit alespoň nejbližší termín. A to byla právě společnost Tardigrad.

Co všechno o ní, Markéto, víme? Kdo za tou firmou personálně, vlastnicky stojí?
Firmu Tardigrad International Consulting vedla od jejího založení v říjnu 2016 Monika Jírovcová. Firma se od počátku zaměřuje na přepravu tepelně citlivého zboží. U této firmy Tardigrad je ale kontroverzní minimálně právě její založení. Ono je to poměrně složité, ale pokusím se to zjednodušit. Ze zakladatelské listiny plyne, že společnost byla založena v roce 2016 ve skotském Edinburghu, sídlila na virtuální adrese. A když jsme se koukali do mapy, tak dnes je na té adrese registrováno přes 150 firem. Tu skotskou matku vlastnili další dvě společnosti z Dominikánské republiky, které zastupovaly dvě právničky. A tyto dvě právničky se objevují v materiálech Bellingcat, které ukazují, kudy bohatí lidé z postsovětských republik perou své peníze.

Fér je ale jistě říct, že zmíněné osoby, tedy ty dvě právničky, založily stovky společností s neznámými vlastníky a nemusí to vlastně znamenat, že by tam chtěl prát někdo špinavé peníze. K aktuálnímu stavu - v červenci 2019 firmu vlastní už jen Monika Jírovcová. Je stoprocentně česká. A musíme uvést na pravou míru, že ona není žádný bílý kůň. Předtím pracovala třeba jako manažerka v CET 21, předtím zase ve firmě Pramacom.Ona sama říká, že firma není žádný nováček, že dodává třeba do Státního zdravotního ústavu. Faktem ale je, a to je také problematické, že společnost Tardigrad nezveřejňuje účetní závěrky, takže není jasné, jaké má obraty.

O tu zakázku se ucházelo i dalších osm firem. Víme, s jakou nabídkou přišly?
Server Seznam Zprávy uvedl, že jiný uchazeč, firma Chironax-DIZ, by testy dodala o několik desítek milionů levněji. Jenže ono to není tak černobílé, jak by se na první pohled mohlo zdát. Firma Chironax má totiž dost problematickou minulost. Ještě před měsícem byla totiž ovládaná lidmi, kteří jsou spojení s lobbistou Tomášem Horáčkem. Jen připomenu, že ten je stíhaný právě kvůli manipulaci zdravotnických zakázek. Horáček sám popírá, že by firmu aktuálně vlastnil. Nicméně faktem je, že ještě v lednu ve firmě Chironax působila advokátka Kateřina Ryslová. A ta podle serveru Aktuálně.cz pracuje v pražské právní advokátní kanceláři Teryngel a Partneři, která Horáčka zastupuje. A taky byla v minulosti obviněna spolu s Horáčkem a jeho sestrou Barborou kvůli maření vazby. To stíhání bylo ale nakonec zastaveno. Nicméně to propojení s Tomášem Horáčkem je tam jasné.

Podařilo se zjistit, s jakou nabídkou firma Chironax přišla?
Chironax v konečném součtu nabízela cenu o 40 milionů levnější. Ale faktem prostě je, že její nedávná minulost je spojená právě s obviněným podnikatelem Horáčkem. A já si neumím představit, jak by to vláda vysvětlovala. Chironax se nicméně chystá bránit právní cestou. Proti výsledkům výběrového řízení chystá žalobu, protože je přesvědčený, že, cituji: „Mohl být spáchán trestný čin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky.“

A Markéto, co všechno za sebou Tomáš Horáček má? Tvrdí, že s firmou Chironax nemá nic společného. Na druhou stranu ještě před měsícem ta spojnice k němu evidentně vedla. Můžeme říct trochu více o jeho pozadí?
Když Tomáš Horáček podnikal ještě před svým obviněním ve zdravotnictví, nikdy neměl na sebe napsanou oficiálně firmu. Horáček je známý severočeský podnikatel, který se v médiích objevoval i s přívlastky jako „roztleskávač“ expremiéra Jiřího Paroubka či „náborář černých duší“ pro ČSSD. A v blízkosti politiky se v minulosti objevil například i ve spojitosti s hnutím ANO, konkrétně při krajské a senátní kampani v roce 2016. Díky tomu se i před dvěma roky ukázal ve volebním štábu hnutí. Potom ho policie obvinila z manipulace zdravotní zakázek.

Usiluje o status spolupracujícího obviněného a ten mu může potom nakonec přiřknout jen soud. Takže se uvidí, jaký trest nakonec podnikatel Horáček dostane.

Aby těch komplikací nebylo málo, ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD uvedl, že na výběrovou komisi, která měla zvolit dodavatele testů, byl vyvíjen nátlak. A dokonce že jeden z členů té komise podal na policii trestní oznámení, tvrdil ministr. Víme blíž, o co šlo? Jaký tlak tam vznikal, kdo ho měl vyvíjet?
Zatím to není jasné. Ministr vnitra jen oznámil, že jeden z členů komise dal trestní oznámení. Konkrétní ale nebyl. Nám se podařilo získat e-maily, kde píše zástupce čínské firmy LEPU, že by bylo dobré, aby získala tu zakázku firma Chironax. Ale členové té výběrové komise varovali, že šlo o hoax, podvodný e-mail. Před tím účelovým e-mailem varoval jeden z členů komise, jmenuje se Jan Wolf. Ten včera celý den nezvedal telefon a nereagoval ani na SMS zprávy.

Jak na to všechno reaguje šéf ministerstva vnitra, Jan Hamáček, které vybírá dodavatele testů? Jak ty problémy vysvětluje?
Jan Hamáček tvrdí, že cituji: „…si to vzal na triko, když bylo evidentní, že to bude vyžadovat koordinaci několika rezortů.“ Tedy ministerstev školství a zdravotnictví. Tato ministerstva to údajně dělat nechtěla, takže to prý byl logický krok pro Ústřední krizový štáb, který Hamáček vede. Říká, že oslovil přesně ty firmy, které jim ministerstvo zdravotnictví řeklo, že mají oslovit. Hamáček se ale také odvolával na informace od BIS a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Tvrdil, že se vyjádřily k firmám, které z jejich pohledu představovaly riziko, tedy i firma Chironax. Tohle ale není tak úplně pravda. Třeba BIS oslovil Hamáčkův resort minulý čtvrtek odpoledne a tajná služba mu dala jen obecnou informaci, protože by prý na větší analýzu potřebovala daleko více času.

Celou transakci o víkendu zpochybnil premiér Andrej Babiš, předseda hnutí ANO. Co navrhoval? A proč teď ustoupil? Vláda rozhodla, že na tom výběru už nic měnit nebude…
Premiér Babiš o víkendu navrhoval ten tendr zrušit.

Vítěznou firmu označil za podivnou a řekl, že firma Chironax nabízela testy levněji. Na otázku serveru Seznam Zprávy, že firma je tedy spojena s podnikatelem Horáčkem, pak řekl, že v tom problém ale nevidí. Premiér také navrhoval koupit testy přímo z Číny a vynechat distributora. No a pak přišel další zvrat během jednání vlády, kdy premiér tweetoval, že si přečetl, že biolog Emanuel Žďárský údajně vyvinul rychlé a levné PCR testy a že se s ním má ministr zdravotnictví okamžitě setkat. Emanuel Žďárský je biolog, který by rád prosadil vlastní PCR metodu na testování, které bude mít v gesci stát.

Minulý rok s tím ale neuspěl, protože podle vlády neměl potřebná razítka. Žďárského si média všimla už v roce 2016. On totiž kandidoval do Senátu na Pardubicku a deník Aktuálně.cz tehdy napsal, že lidem nabízel za hlasy peníze a testy DNA, aby ho volili. Celé to pondělní jednání vlády probíhalo ve vcelku napjaté atmosféře, ale nakonec se tendr na testy do škol nezrušil.

Už v samotném úvodu jsi stejně jako mnozí experti poukazovala na jednu věc. A sice, že bylo jasné, že školáci a studenti se dřív nebo později budou muset vrátit do školy, přestože tu stále bude pandemie. Vysvětlila vláda, proč výběr testů dodavatelů nezačala organizovat dříve?
Já jsem žádné takové vysvětlení nezaznamenala. Abychom si to shrnuli - první dávka do Česka měla dorazit letecky 28. února, tedy pouhý den před plánovaným návratem části žáků do škol. Vláda rozhodla o návratu dětí na začátku února. A ještě v půlce února nebylo nic objednaného, což tehdy řekl v Otázkách Václava Moravce sám ministr školství Plaga. A podle toho teď taky vypadá i ten tendr. Přihlásily se do něj neprůhledné firmy, jedna s vazbou na lobbistu, druhá založená v daňovém ráji. A jsou pochybnosti i o tom, jestli čínské testy, které vláda vybrala, jsou ty správné.

A víme tedy, za jakých podmínek děti do škol půjdou a jakými testy se budou testovat?
To právě také nevíme. Jednat o tom má vláda ve středu. Faktem ale je, že na pozadí debaty o testech se rozhořela i politická bitva. O to, kdo si připíše zisk, že se děti vrátí do škol. Vicepremiér Hamáček si to vzal, jak řekl on sám, na triko. A zřejmě doufal, že mu to připíše politické body, že bude moct potom říkat, že díky němu se dostaly děti včas do škol. Premiér ale zase obratně využil situace, že se do tendru přihlásily ne zcela transparentní firmy a má případně na koho svést, že děti zřejmě podle tohoto plánu do školy nepůjdou.