‚Je to v Ústavě.‘ Svobodný projev vojáků je podle komunisty Luzara nepřípustný, taková pasáž ale neexistuje

Ústava vojákům upírá možnost svobodně vyjádřit svůj názor. Alespoň to tvrdil v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu komunistický poslanec Leo Luzar, když vytýkal generálu Karlu Řehkovi výroky o misi v Afghánistánu. Podle zákonodárce neměl právo kritizovat rozhodnutí politiků. Luzar se odvolával na Ústavu i vojenskou přísahu. Jeho tvrzení iROZHLAS.cz ověřil a zjistil, že žádné podobné omezení dané zákonem pro vojáky z povolání neexistuje.

Doporučujeme Praha (Aktualizováno: 8:11 1. 11. 2018) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„V Ústavě to je a je to taky samozřejmě v jeho přísaze,“ reagoval Luzar z KSČM - která je programově proti vysílání vojáků do zahraničí - v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu na upozornění od moderátorky Marie Bastlové, že v Ústavě není nic o tom, že by bylo vojákům upřeno právo na svobodu slova. Na dotaz, o kterou část dokumentu se tedy konkrétně jedná, ale nebyl schopen odpovědět.

Není úlohou vojáka zpochybňovat, jestli někam půjde, nebo nepůjde bojovat, říká komunista Luzar

Číst článek

Server iROZHLAS.cz proto jeho výrok ověřil: v Ústavě se skutečně nic o tom, že by vojáci nemohli svobodně vyjádřit svůj názor, nepíše. Podobný zákaz neobsahuje ani vojenská přísaha, jejíž aktuální verze je zveřejněná na webu ministerstva obrany.

Právo na svobodu slova

Vzhledem k tomu, že Ústava úlohu ozbrojených sil neřeší, nahlédla redakce i do dalších zákonů, které jsou součástí ústavního pořádku Česka. V článku 44 Listiny základních práv a svobod už některá omezení pro vojáky z povolání dohledat lze, netýkají se však svobody slova. Jde třeba o možnost ze zákona upřít právo na sdružování v politických stranách či právo na shromažďování.

A možnost kritizovat výroky politiků nevylučuje ani ústavní zákon o bezpečnosti České republiky. Ten pouze obecně zakotvuje úlohu armády: „Bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby.“

Konkrétně se povinnostem příslušníků armády věnuje až zákon o vojácích z povolání. Ačkoli článek 48 vojákům ukládá zachovávat mlčenlivost o „skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby“, neříká opět nic o tom, že by nesměli projevovat svůj vlastní názor.

Protiústavní rozkaz

Slabinu může podle ústavního právníka Jana Wintra představovat pasáž daného zákona o plnění rozkazů. Konkrétně se v ní píše: „Voják je povinen důsledně a přesně plnit úkoly, které mu ukládají právní předpisy a rozkazy nadřízených.“

Vyjádření generála Řehky

Brigádní generál Karel Řehka se ke slovům Lubomíra Zaorálka o stažení vojáků z Afghánistánu vyjádřil ve statusu na svém facebookovém profilu. Celý text si můžete přečíst ZDE.

„Může v tom být zakopaný pes, protože voják je povinen plnit rozkazy a ty my přesně neznáme. I kdyby takový obecný rozkaz ale byl, byl by podle mého názoru protiústavní vzhledem k tomu, že svoboda projevu je garantovaná listinou základních práv a svobod,“ popsal redakci Wintr.

Ústavní právník současně poukazuje i na další pasáž, podle které má voják „dodržovat pravidla služební zdvořilosti a chovat se i mimo službu tak, aby neohrozil vážnost a důvěryhodnost ozbrojených sil.“ Pochybení však v tomto ohledu u Řehky nevidí. „Teoreticky by se to na tomto mohlo točit, on ale hájil oficiální politiku České republiky,“ doplnil Wintr.

Luzar: To jsem netvrdil

Redakce se proto s žádostí o vysvětlení, proč odkazoval na v legislativě neexistující pasáž, obrátila opět na poslance Luzara. Ten však svá slova pro Radiožurnál popřel.

„To jsem netvrdil, tak si ten rozhovor poslechněte. Celou dobu jsem říkal, co teď říkám vám, že pan generál zpochybnil ústavní právo Poslanecké sněmovny rozhodovat, jestli bude nasazen, nebo ne. A to je pravda.“

Zaorálek: Generál blábolí. V Afghánistánu jsme se dostali do bažiny. Musíme se ptát, jaký to má celé smysl

Číst článek

Ani to ale není přesné. Generál Řehka ve svém příspěvku na facebooku, ve kterém reagoval na slova exministra Lubomíra Zaorálka o stažení českých vojáků z Afghánistánu, totiž kritizoval především načasování celé debaty.

Kázeňské řešení

Komunistický zákonodárce k tomu vystoupil minulý týden i na plénu sněmovny. Požadoval podle svých slov informaci o tom, jak ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) s kritikou Řehky naloží. „Myslím si, že zde pan generál Řehka trošku přestřelil, trošku moc přestřelil a měl by si jasně ujasnit dle Ústavy České republiky, kde je pozice poslance, zákonodárce a kde je pozice vojáka, který má bránit českou zemi,“ prohlásil před poslanci.

Metnar v reakci na Luzarovu interpelaci uvedl, že se bude situace po návratu generála Řehky ze zahraničí „kázeňsky řešit“. Jakým způsobem a z jakého titulu, když generálovi Řehkovi platná legislativa právo na svobodu projevu neupírá, není jasné. Ministr Metnar na dotazy serveru iROZHLAS.cz zatím nereagoval.

Sám generál Řehka nechtěl záležitost komentovat. „Veřejně se k této věci dále nechci vyjadřovat,“ napsal serveru iROZHLAS.cz.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme