Zavřené bary či kostely i zákaz cestování do rizikových oblastí. To jsou jen některá z opatření, které v rámci nouzového stavu v Česku přijala ve čtvrtek vláda. Kabinet o nich jednal přes pět hodin. Největší diskuse se podle náměstka ministra zdravotnictví a epidemiologa Romana Prymuly vedla o možném zavření nákupních center. „Jen to se řešilo přes hodinu. Nechceme, aby se tam děti, které nejsou ve školách, shlukovaly,“ popisuje pro iROZHLAS.cz.

Rozhovor Praha 18:56 12. března 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Pan premiér uvedl, že jste o situaci včera jednali do nočních hodin. Už tehdy jste tedy vyhodnotili, že je nutné vyhlásit nouzový stav? Proč?
Velice dlouho jsme analyzovali situaci, která nastává, analyzovali jsme trendy v jednotlivých zemích a v podstatě jsme se shodli, že musíme něco udělat, abychom se nedostali do situace velkých evropských zemí, kde je šíření v tuto chvíli nekontrolovatelné a je tam spoustu úmrtí. To znamená, že na základě tohoto jsme se rozhodli přijmout opravdu zásadní opatření a někdy před půlnocí se rozhodlo, že se půjdou cestou vyhlášení nouzového stavu.

V Česku je 116 nakažených, mezi nimi i zdravotní sestra z frýdecko-místecké nemocnice

Číst článek

Inicioval jste tu debatu o vyhlášení nouzového stavu na základě pozorování okolních zemí přímo vy? Nebo to přišlo od ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), který ve čtvrtek ráno avizoval, že vládě vyhlášení nouzového stavu navrhne?
Nouzový stav primárně diskutoval pan premiér s panem Hamáčkem. Já tam nejsem od toho, abych řešil varianty chování republiky. Já tam mám popsat scénáře a jejich dopady. To, jak má reagovat stát, jeho administrativa a jaké opatření se mají přijmout, samozřejmě řeší vláda.

Jaký scénář je tedy nyní pro Česko nejpravděpodobnější? Jaký bude další vývoj?
Doufám, že v průběhu následujícího týden dojde k určitému zpomalení, protože ta opatření skutečně už jsou razantní a měla by být vidět. Když se podíváme na země, kde se to podařilo zastavit, tak tam to byla kombinace takovýchto opatření, žádné jiné v podstatě funkční nebyly. Evropské země včetně Skandinávie, zejména bohužel Španělsko, je dnes poměrně bez kontroly. To nehovořím o Itálii, kde mají spousty zemřelých. To není scénář, který chceme následovat. Musíme se na to připravit, jak z hlediska ventilátorů a připravených kapacit toho systému, tak z hlediska ochrany obyvatelstva a zejména přerušení šíření.

Nekontrolované šíření

Je už teď podle vás jasné, že se nemoc v Česku rozšíří natolik, že se nebude dát kontrolovat? Že to bude jen o tom, ji zpomalit?
Určitě už v tuto chvíli je těch případů nákazy tolik, že budeme muset přijmout strategii, kterou jsme přijali tímto, že není možné trasovat každý kontakt úplně beze zbytku. Budeme v tom na rozdíl od dalších zemí pokračovat, ale budeme monitorovat zejména ty rizikové kontakty. To znamená, že se může stát – a nepochybně se to stane v dohledné době – kdy už nebude možné kontrolovat třeba veškeré kontakty třeba sekundární. To znamená, že v taxíku pojede třeba 80 lidí a každý by se zkontaktoval. Budou se brát opravdu ty těsné kontakty, kde zejména rizikové profese budou samozřejmě trasovány a kontrolovány.

Na druhou stranu chceme výrazně zvýšit protestovanost. To znamená, že v těchto dnech uzavíráme kontrakt na dovoz 100 tisíc prvních testerů, které se budou týkat těch rychlých testů, kdy se výsledek ukáže do 29 minut a ti lidé tam nebudou muset čekat na to, jestli jsou pozitivní, nebo nikoli.

Jaký tedy očekáváte průběh? Po víkendu by mělo být nakažených už stovky lidí?
To se očekávat dá. Progrese taková je. Dopady těchto opatření se ukážou v horizontu šesti, sedmi dní. Protože ty případy nákazy jsou zhruba šest dní zpátky.

Takže opatření, které se v návaznosti na nouzový stav přijaly ve čtvrtek, se na počtech nakažených projeví až za týden?
Přesně tak.

Byl jste přítomen na čtvrtečním jednání vlády? Řešily se tedy už pouze konkrétní opatření? Jednali jste přes pět hodin. Proč to trvalo tak dlouho?
Každý resort do detailů probíral opatření, která se přijala. Zdánlivě to vypadá jednoduše. Jako bychom si řekli, že zavřeme hranice a zavedeme povinný výsledek testů a jinak nepustíme cizince do republiky, ale ono to má spoustu konsekvencí. Když uděláte takové opatření, tak sem přestanou jezdit cizinci, tím pádem přestanou létat spoje, protože se jim to nevyplatí. A my máme spoustu osob v zahraničí, v Evropské unii i mimo ni, takže by to vedlo k tomu, že je nemáme, jak dostat do republiky. To znamená, že tyto detaily se musí pečlivě prodiskutovat.

Takže jste se zasekli na konkrétních opatřeních?
Například opatření, která se týkají velkých nákupních center, se diskutovala přes hodinu. O tom byla asi největší diskuse. Nechceme, aby se děti, které nejsou ve školách, shlukovaly v nákupních centrech, kde by bylo podobné riziko nákazy a přitom se navíc neučily. To je alfa a omega diskusí. To ještě bude v poslední etapě opatření diskutováno. Zas tolik už jich ale nepřichází v úvahu.

V rámci nákupních centrech vláda nařídila zavřít restaurace, naopak obchody zůstanou otevřené. Můžete vysvětlit, v čem je rozdíl?
Je to určitá fáze, kdy potřebujeme zabezpečit zásobování potravinami. Malí provozovatelé už nejsou schopní zásobovat terén ve velkých městech. Musíme ponechat tu část, kde je možné nakoupit potraviny. Na druhou stranu nechceme, aby tam docházelo k nějakému dlouhému přebývání, což by v restauracích bylo. Pokud budeme chtít zachovat prodejní kapacitu, tak se nabízí, že budeme chtít omezovat vnitřní prostory, aby tam lidé nechodili.

Role alkoholu

Současně vláda nařídila, uzavřít restaurace od osmi hodin večer? Proč? Aby se přes den, kdy pracují, tam mohli najíst?
Přesně tak. Je to proto, aby se lidé mohli najíst, ale aby tam nesetrvávali večer. Navíc, když má člověk v těle určitou hladinu alkoholu, tak už nekouká na opatření, která jsou zavedená. Myslím, že lidé začnou vnímat riziko toho onemocnění a začnou si uvědomovat potenciální kontakty s rizikovými povrchy a to pod vlivem alkoholu ochabuje. Máme zkušenosti, že když se to neudělalo, tak šíření pokračovalo.

Zmiňoval jste, že už diskutuje poslední fázi těchto opatření. Vláda tedy má ještě možnosti, jak přitvrdit?
Možnosti, jak přitvrdit jsou. Pokud by tato opatření nestačila, tak bychom přistoupili k omezení do úplného extrému. Nefungovaly by žádné veřejné aktivity, tedy restaurace nebo MHD. Bylo by to krátkodobé opatření. Byl by to model a la Čína. Lidé by byli doma, měli by dominantně home office (práce z domova – pozn. red.) a jenom by vyrazili za nákupem. Ale doufáme, že ta současná opatření budou stačit.

Co když lidé tyto nařízení poruší?
Už máme zavedené sankce, které bude hlídat policie. To už není otázka zdravotnictví, protože doposud se to řídilo podle zákona o ochraně veřejného zdraví a zdravotnictví bylo řídící osobou. Teď už je to krizové řešení a hraje roli premiér a ministr vnitra. Ministerstvo vnitra je schopné účinně sankce vymáhat.

Ještě otázka k výměně hlavní hygieničky Evy Gottvaldové. Vy osobně jste s ní byl také nespokojený?
Myslím, že tam musí být elementární odbornost. Je to hendikep pro takto vysoce postaveného hygienika. Neříkám, že musí být všude lékař, ale pokud potřebujete k odborné části podklady, tak to výrazně zdržuje. Člověk musí být v takové krizové situaci připraven téměř řídit stát, protože při biologickém nebezpečí role hygienika narůstá a měl by organizovat ta opatření.

Tudíž situace kolem koronaviru potvrdila, že nejde o ženu na svém místě?
Nechci to hodnotit. Není to záležitost, která by byla skryta. Bylo to rozhodnutí lidí, kteří to mají na starost.

Kristýna Guryčová, Dominika Kubištová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít