Hrajte s dětmi na Nintendu nebo Minecraft, může to být dobrý společný čas, říká herní novinář
„Představa hráče, dětského i dospělého, byla v nultých a devadesátých letech taková, že to jsou lidi, co nemají nic lepšího na práci. Ale hrajeme všichni. I ti, co si jenom šoupou barevné míčky v mobilu,“ je přesvědčený herní novinář Jaromír Möwald z podcastu Quest na Radiu Wave. V rozhovoru pro podcast Houpačky přibližuje, podle čeho rodiče poznají kvalitní hru a jak se s dětmi o hrách bavit tak, aby to bylo prospěšné pro všechny.
„Dobrá hra je taková, u které zapomeneš na čas,“ tvrdí Möwald. Jenže to právě rodiče dráždí: neradi vidí, že jejich potomek tráví hodiny a hodiny u hry, zejména u té počítačové.
Co je to dobrá hra? Má smysl za počítačové hry platit? Co hraje spousta dětí, ale rodiče o tom vůbec nevědí? Poslechněte si Houpačky o hraní na počítačích a na telefonech
Podle Möwalda to ale může být i jinak: „Hry můžou být i terapeutické. Nebo to může být zábava pro celou rodinu. Dobrá hra je taková, kterou může dítě s rodiči probírat.“
Rodiče by totiž měli vědět, čím se jejich potomek baví. A tedy i co hraje. „To je úplný základ. Mé rodiče to absolutně nezajímalo, spíš chtěli, abych hrál méně. Ale nikdy tam nebyl opravdový zájem,“ přiznává.
„Myslím, že rodiče nebaví hry z principu. Ale stejně by se měli zajímat,“ je přesvědčený a přidává návod, jak to dělat.
Jak poznat vhodnou hru
Zaprvé je užitečné se před stažením hry do mobilu nebo počítače zkontrolovat popis hry, která se na internetu nabízí. „Díval bych se na to, jaké je tam je hodnocení, kolik lidí hru hraje,“ říká. Čím víc stažení, tím bezpečnější hra velmi pravděpodobně bude.
Zachráníte planetu, když vaším soupeřem bude klimatická změna? Zkuste ve hře Beecarbonize
Číst článek
Některé hry totiž natáhnou do mobilů třeba viry nebo zařízení na těžbu bitcoinů. „Pozor na tři stažení, nula hodnocení, nula názorů v diskuzi,“ zdůrazňuje s tím, že taková opatrnost se vyplatí nejen při vybírání hry.
„Pak bych se podíval na diskuzi pod aplikací, jak to funguje. Jestli tam není hra ve hře, jestli je hra zadarmo, nebo jestli se jen zdarma stahuje a pak je možné ji vylepšovat uvnitř pomocí plateb – za reálné peníze,“ pokračuje.
„A za třetí bych se rozhodoval, jestli je zrovna tahle hra pro moje dítě vhodná. Obrázky také prozradí o hře docela dost,“ doplňuje.
Poznat se to dá nejen díky popisu hry, ale také tak, že si ji rodič sám zahraje. „Zkusil bych to. A pak bych uznal, jestli je hra v pohodě tak, aby s ní dítě mohlo trávit ne pár minut, ale třeba pět až deset hodin.“
Tři typy her pro rodinu
Prvním typem her, které mohou hrát rodiny společně, je podle Möwalda Minecraft. „Sice to vypadá ošklivě, jsou to nevzhledné kostičky, ale je to stavebnice, ve které se dá dělat všechno. Tohle může bavit i dospělé,“ je přesvědčený a dokládá to příkladem:
Věda pro děti: Rubikovu kostku skládají lidé nohama nebo ve vesmíru. Kdo ji vynalezl a kdy to bylo?
Číst článek
„Mám dokonce ve svém okolí několik rodin, kde si rodiče v rámci hry dělají s dětmi bonding time, společný čas. Dítě hraje na mobilu, rodič na počítači a starší dítě třeba na konzoli. Společně něco staví a u toho si povídají.“
Druhou možností, jak se společně zapojit, je podle něj Nintendo Switch. „Jsou tam hry jako Pokémon nebo Super Mario. Ten funguje pořád, každá generace si Maria vzala za svého. Je to maximálně přívětivé pro rodinnou pohodu,“ doporučuje.
Třetí společnou příležitostí může být Roblox. Jenže rodiče o něm často neví.
„Hrají to miliony dětí po celém světě, ale rodiče ani neví, že to existuje. Je to jako Minecraft, akorát že v této hře je možné si vytvářet nové hry. Nevypadá to moc hezky, může se zdát, že je to nějaká blbost na mobilu, ale děti to baví,“ vysvětluje.
„V téhle hře je ale také hodně predátorů. Hra samotná je v pohodě, dokud se nepřipojíte na nějaký server, který už v pohodě být nemusí. Tam už se totiž komunikuje s lidmi,“ varuje Möwald.
Právě proto by se rodiče měli svých dětí ptát, co hrají a s kým se o tom baví. „Nejvíc bezpečné je nakonec Nintendo. To se hraje doma a není tak jednoduché tam s dalšími hráči komunikovat.“
Jak se platí za hry
Máloco je v herním světě zadarmo, zdůrazňuje Möwald. Buď se platí přímo za stažení hry, anebo jsou platby ukryté uvnitř hry a uživatele k zaplacení vybídnou až poté, co se s hrou sžije. Když už si dítě hru oblíbí, může mu hra nabízet různá vylepšení.
HHC, kratom a nikotinové sáčky v aktovkách. Kolik stojí, jak působí na děti a co dělat při předávkování?
Číst článek
„Máš postavičku se čtyřmi oblečky, ale za jeden dolar můžeš mít oblačků dvacet,“ jmenuje jeden přístup. „Anebo si za dva dolary dokoupíš další úrovně hry. Nebo získáš speciální schopnosti,“ vyjmenovává další.
„Dítěti je dobré vysvětlit, že nemá chtít každou věc ve hře. Výrobci samozřejmě počítají s tím, že dítě přijde za rodičem, že něco chce a že to stojí jenom pár korun,“ připomíná.
Užitečné proto je stáhnout hru přes rodičovský účet, který bude mít kontrolu nad tím, jak a co dítě hraje, případně kolik dítě za doplňující funkce a stahování dalších her utrácí.
Poslední možností, jak herní průmysl vydělává, je prodej reklam. Autoři hry sice mohou nastavit, jaké reklamy se jim do hry budou propisovat. „Ale může se stát, že se dětem ukazují reklamy na alkohol a tabák," dodává.
Poslechněte si celý podcast, audio je nahoře v článku.
