Londýn nebyl můj šálek čaje, říká basketbalista Hruban. Do Francie se těší na klid i na trenéra
Kapitán basketbalové reprezentace Vojtěch Hruban se připravuje s národním týmem na olympijskou předkvalifikaci, ale chystá se také na svou druhou sezonu v zahraničí. Třiatřicetiletý křídelník už ovšem nebude nastupovat za London Lions, ale za francouzské mužstvo Cholet. S britským klubem se rozloučil ziskem treblu – titulem v anglické lize, play-off i poháru.
„Získávat tam tituly bylo samozřejmě trochu jednodušší než v jiných zemích. Nechci to přirovnávat úplně k Nymburku a Česku, možná to bylo trochu složitější v tom, že zápasů bylo daleko víc,“ zamýšlí se basketbalista Vojtěch Hruban.
Ten před odchodem do hlavního města Velké Británie působil dlouhá léta v Nymburce a slavil s ním devět domácích titulů. S London Lions zvedl nad hlavu za jedinou sezonu trofeje hned tři a zahrál si i EuroCup.
„I pro klub to byla úspěšná sezona, hodně věcí bylo poprvé. Myslím, že se odstartovala úplně nová vlna basketbalu v Anglii, která je vidět v tom, že týmy najednou chtějí hrát evropské poháry nebo přivádět hráče mimo Ameriku a Británii. To se dřív vůbec nestávalo. I ta jedna sezona, kdy jsem mohl být u tohoto zrodu, je fajn,“ těší brzy už čtyřiatřicetiletého křídelníka.
Po olympijské předkvalifikaci s reprezentací ho ale čeká nové dobrodružství. Ještě před srazem národního týmu totiž podepsal smlouvu s tradičním účastníkem nejvyšší francouzské soutěže z Choletu. Důležitou roli v Hrubanově přestupu sehrál kouč Laurent Vila.
„Byl to trenér roku ve Francii, vyznává trochu jiný systém než většina francouzských týmů. Má tým hodně pod kontrolou a líbí se mi jeho koncept. Je to taky malé město. Londýn byl fajn, ale není to úplně šálek čaje můj ani mé rodiny, takže budeme rádi, že se vrátíme do trochu klidnějšího prostředí,“ těší se Hruban.
O francouzské lize se Hruban bavil i s reprezentačními spoluhráči Jaromírem Bohačíkem a Martinem Peterkou, kteří mají zkušenosti ze Štrasburku. A jen se utvrdil v tom, co si myslel, že ho čekají hlavně souboje s atletickými typy basketbalistů – ale věří v týmovější pojetí, než které vyznával britský klub.
Ocampo je tvrdý, ale i lidský. Tenhle mix může v reprezentaci fungovat, říká o novém kouči Satoranský
Číst článek
„Francouzská liga je tím známá, kontaktu se nebojím. Nebudu si tam úplně někoho brát na kila, ale běhat umím. A trojka je tam stejně daleko jako všude jinde,“ usmívá se vyhlášený střelec z dálky.
V národním týmu si momentálně také zvyká na nového kouče – Ronena Ginzburga po deseti letech nahradil Španěl Diego Ocampo. Hruban vyloženě nepotřeboval mít vyřešené klubové angažmá už před olympijskou předkvalifikací, je to pro něj ale vítaný bonus.
„Bylo to jedno, jestli začneme, nebo nezačneme. Samozřejmě je ale příjemnější to mít hotové dřív, nemusím čekat, vše je připravené a můžeme se soustředit, co se bude dít na repre,“ říká.
Smlouvu s vedením Cholet Basket podepsal kapitán basketbalové reprezentace na rok a byl představený jako poslední posila klubu, který v loňském ročníku francouzské ligy skončil sedmý. Pokud nejlepší střelec v historii Ligy mistrů zvládne se svým novým zaměstnavatelem kvalifikaci, může si tuto soutěž opět zahrát.
