Češi by se v zahraničí měli prezentovat skrze kulturu. Jsme v ní skvělí, říká ředitelka Českých center

Česká centra v zahraničí slouží k propagaci české kultury, ale i navázání zahraničních styků. Nejvíce se jich nachází v Evropě, ale otevírají se i v Americe a Asii. „V novém centru v jihovýchodní Asii se budu snažit představit, že má naše země co nabídnout i například v oblasti designu nebo obecně umělecké produkce,“ říká pro Český rozhlas Plus ředitelka Českých center v zahraničí Jitka Pánek Jurková.

OSOBNOST PLUS Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jitka Pánek Jurková

Jitka Pánek Jurková | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

Podle jejích slov je česká kultura zásadním pilířem našeho dobrého jména a zároveň jednou z prvních věcí, se kterou si nás v zahraničí asociují. To, jakou představu o Češích mají, se pak v každé zemi výrazně liší.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Osobnost Plus Michaela Rozsypala. Hostem je Jitka Pánek Jurková, generální ředitelka Českých center

Například v jihovýchodní Asii se bude otevírat České centrum, ve kterém se budou snažit představit nejen naši kulturu, hlavní město a architekturu – věci, o kterých už mnozí vědí –, ale také to, že má naše země co nabídnout i například v oblasti designu nebo obecně umělecké produkce.

Česká centra jsou příspěvkovou organizací ministerstva zahraničních věcí a jejich financování je tedy řešeno skrze ministerstvo. Pánek Jurková tvrdí, že by se našlo mnoho dobrých důvodů, proč České centrum otevřít v téměř každém větším městě, ale proč tomu tak není, je hlavně otázkou financí.

Česká centra otevřela novou pobočku, tentokrát v Káhiře. Je první v Africe a v Arabském světě

Číst článek

Přestože je jedno z hlavních poslání Českých center šířit českou kulturu a povědomí o našem státu, jsou také součástí naší zahraniční politiky. Obecně tedy platí, že se jich nejvíce otevírá v Evropě. Dnes ale také vzrůstá potřeba jejich zakládání v asijských zemích.

Diplomacie nepatří za zavřené dveře

„Diplomacie se minimálně od nějakých 60. let minulého století už nemůže odehrávat jenom za zavřenými dveřmi. A Česká centra a kulturní instituce jako takové jsou tady od toho, aby rozvíjela komunikaci s veřejností,“ popisuje.

Dobrým příkladem je například Ukrajina, kde prezident Zelenskyj otevřeně a cíleně komunikuje s různými zeměmi. V roce 2019 také vznikl ukrajinský kulturní institut, který je podle Pánek Jurkové dobře vedený a jeho síť se pomalu ale jistě rozšiřuje.

České sklo se díky sklárně opět vrací do módy. ‚Jsem rád, že přispíváme renesanci,‘ říká designér

Číst článek

„Ta síť ještě není velká, ale i tak jsou informační aktivity k zahraniční veřejnosti velmi pěkně vedené, sofistikované, moderní, a to i na sociálních sítích,“ komentuje.

Minulý rok Pánek Jurková v pořadu Hovory uvedla, že by nám prospěla společenská diskuse i ambicióznější politické vedení. Velké minus v současné době vidí v tom, že nemáme ucelený pohled na to, jakou roli by veřejná diplomacie měla v české zahraniční politice mít. Zároveň podle ní chybí i rozpočtové zakotvení a jasné vymezení v dokumentech, které jsou k problematice k dispozici.

Češi jsou podezřívaví k novým tématům

„Je celá řada důvodů, které s tím souvisí. Jeden z nich je, že my Češi jsme obecně trochu podezřívaví k abstraktním tématům, nedej bože k tématům, která nějak souvisí s národní hrdostí,“ popisuje.

Další důvod, proč jasné vymezení chybí, může být schovaný i v tom, jak vznikala v 90. letech česká kulturní diplomacie. Na rozdíl třeba od anglosaského prostoru, kde se jedná o systematicky vedenou věc, je to u nás ponecháno plynout trochu samovolně.

České znění vtipů jsme brainstormovali v hospodě, říká o seriálu Simpsonovi překladatel Petr Šaroch

Číst článek

Mezi naše prioritní témata by podle ní měla patřit česká kultura, protože je to statisticky jedna z hlavních pozitivních asociací v zahraničí. „Jsme v tom prostě skvělí,“ říká.

V nově vznikající strategii Českých center Pánek Jurková uvádí, že bychom se jako česká společnost měli opřít o dvě nohy. První je hodnotová a transformační, na které můžeme demonstrovat, jakými proměnami česká společnost prošla a v čem je důležitá česká tradice.

Druhá je umělecká, která ale nemusí být jen o skladatelích a malířích, ale třeba i o současném umění. České centrum například zpracovalo výstavu českých videoher, která běží po celém světě.

Proč je Jurková hrdá na to, že je Češka? Jak se měnil pohled na kulturní diplomacii po sametové revoluci až po současnost? A jaký je vliv technologií na Česká centra? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus výše.

Michael Rozsypal, aste Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme