Veřejná diskuse o cenách energií na příští rok, a zvláště o ceně elektřiny, vzbuzuje větší emoce než jakákoli jiná diskuse, přesto je výsledek takřka zanedbatelný. Co se vlastně stalo: Energetický regulační úřad navrhl, o kolik se má v příštím roce zvýšit regulovaná část z ceny dodávky elektřiny pro zákazníka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Cena elektřiny. Kde má čertovo kopýtko?

Na to reagovala opozice a část expertů i veřejnosti pokřikem, že se cena zdvihne neúnosně, dokonce o desítky procent. Premiér Petr Fiala nato svolal speciální tiskovou konferenci, kde vysvětlil, že elektřina zdraží maximálně o procenta a většině rodin nezdraží vůbec.

Právě v té chvíli se objevila otázka, proč vlastně elektřina nezlevní, když je po energetické krizi a všechno se vrací k normálním poměrům.

Řečeno ve zkratce, domácnost s nejobvyklejší sazbou D02, která elektřinu využívá jen na svícení a na provoz běžných spotřebičů, platila před krizí za kilowatthodinu elektřiny šest korun. Loni po prvním zdražení stála kilowatthodina asi osm korun. Od letošního ledna, když oslabila ochrana zákazníků, dosáhla deseti korun. Napřesrok to bude zase deset korun.

Sice cena samotné elektřiny poklesne o korunu nebo korunu padesát za kilowatthodinu, proti tomu ale zdraží distribuce, případně se obnoví některé poplatky, které během krize za spotřebitele hradila státní pokladna.

Přesvědčivá odpověď dosud není

Debaty o cenách elektřiny jsou složité, jenže základní problém je nasnadě. Před krizí stála elektřina šest korun za kilowatthodinu, proč tedy po návratu k normálu zase na šest korun nezlevní. Veškeré složitosti při výkladech expertů může spotřebitel hodit stranou a učinit poměrně jednoduchý závěr: Ten, kdo elektřinu vyrábí či prodává, zvýšil během krize své příjmy a teď o ně nechce přijít.

Někteří experti tvrdí, že cenu elektřiny jako takové, někdy se říká silová elektřina, určuje evropský trh a na něm dosud ceny dolů nešly, jak se děje třeba na trhu s plynem. Jenže není jasné, jestli nějaký trh s elektřinou vůbec funguje, případně jak je efektivní.

Například domácnosti ve všech zemích Visegrádu platí za elektřinu méně než Češi a tuzemské sazby během krize předhonily podle Eurostatu například Rakousko. Ve většině evropských zemích elektřina zlevnila, ale Češi se toho nemohou dočkat.

Třeba evropský trh nefunguje a o cenách pro zákazníky v první řadě rozhodují regulace té které vlády. Tím vzniká z pohledu spotřebitele otázka, proč tedy zdejší vláda svými regulacemi cenu nesnížila. Třeba se dá vysvětlit, proč to právě v Česku nejde, ale přesvědčivá odpověď dosud na stole není.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy       

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít