Vydali jsme se řeckou cestou a musíme z ní co nejrychleji pryč, varuje ekonomka Matesová

Vláda přichází s dalším konsolidačním balíčkem na ozdravení veřejných financí v historii České republiky. Ten první v roce 1997 přišel podle ekonomky Jany Matesové v nejhorší situaci, kdy jsme byli jednu noc od státního bankrotu. „U těch dalších jsou ty příčiny podobné – nezřízené rozhazování, na které jsme neměli, a život nad poměry,“ zdůrazňuje dlouholetá česká zástupkyně ve Světové bance.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Chyba systému

Chyba systému | Foto: Vladimír Staněk | Zdroj: Český rozhlas

„Za roky 2020, 2021 a 2022 vlády zadlužily každého obyvatele Česka včetně novorozenců o 110 tisíc korun. I kdyby nějak aritmeticky vycházel výpočet, kterým manipulují někteří odboráři a opoziční politici, tak pro čtyřčlennou rodinu bude ten balíček znamenat zvýšení nákladů o 100 tisíc. Ale každá v průměru dostala o 440 tisíc korun více, než si tato země mohla dovolit,“ dodává.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si 5. díl podcastu Chyba systému

Hlavním problémem je ale podle ní inflace, kvůli níž se úspory českých domácností snížily za poslední tři roky o třetinu. „To je naprosto největší zásek do životní úrovně, navíc to i komplikuje veřejné rozpočty. Důchodce, který si na důchod naspořil dva miliony, aby se mu dobře žilo, už má pryč 660 tisíc z toho, co si může koupit,“ uvádí.

Matesová dále kritizuje služební zákon, kvůli kterému není možné efektivně redukovat počty úředníků: „Čekala jsem, že současná vláda hned po svém nástupu změní služební zákon, aby se vyrovnal těm ve vyspělých zemích. Aby chránil před politickými vlivy, ale aby bylo možné se rozloučit s úředníky, kteří nedostojí požadavkům.“

Česko se podle ní vydává takzvanou řeckou cestou – ta měla zemi dovést k socialismu, kdy každý měl od státu dostat vše, co potřebuje, místo toho ale končila obrovským zadlužením. „Když Řecko nastoupilo na tuto cestu, tak bylo v lepší kondici, než jsme teď my,“ podotýká s tím, že naším cílem by měl být pokud možno nulový rozpočtový deficit.

Život nad poměry?

Proti rétorice zeštíhlování státu se ohrazuje novinářka Apolena Rychlíková: „Mám pocit, že sousloví štíhlý stát evokuje obezitu státu. Mnohdy to znamená masivní seškrtání výdajů, ale nulovou debatu o daňových systémech a příjmové stránce. Takže ne štíhlý, ale spíš podvyživený stát, který trpí anorexií, a to se mi nelíbí,“ deklaruje.

Ozdravný balíček je vyvážený a sociálně citlivý. Prostor pro změny nevidíme, hájí reformy Jurečka

Číst článek

Poukazuje na to, že jednou z příčin rozpočtových problémů bylo zrušení superhrubé mzdy. „Z tiskové konference vlády jsem měla pocit, že hledáme peníze, které by zalátaly tu díru ve výši až 100 miliard korun ročně. Snaha hodit vše na Andreje Babiše je očividná, rámuje se to jako balíček proti populismu, ale pojďme si říci, kdo ho taky spoluzpůsobil,“ připomíná.

„Opakovaně slýcháme, že si žijeme nad poměry. Možná v nějaké celostátní ekonomické realitě ano, ale v každodenní realitě těch lidí ne. To je třecí plocha, kterou bude muset vláda odkomunikovat a zvládnout reálnými opatřeními,“ upozorňuje Rychlíková.

Dodává k tomu, že mzdová hladina je v Česku nízká, máme jednu z nejnižších minimálních mezd a třetina českých domácností měsíčně nedokáže nic ušetřit, osm procent je dokonce v minusu. To vše má dopady i na vnímání svobody a demokracie.

„Debatovali jsme tu o důstojné minimální mzdě, někomu se ten koncept může zdát přehnaný, ale 34 let po pádu komunismu nepovažuji nárok na důstojný život za nic skandálního,“ tvrdí.

Dluh místo nemocnic

Podle komentátora Davida Klimeše spor Matesové a Rychlíkové ukazuje rozdíl mezi makro a mikro pohledem.

„Mikro je, že nic neušetříme, makro je to, že státu nevychází účty a bude za to šeredně platit. A nejhorší je, že mnozí politici se dokážou vetřít do poměrně velkého prostoru mezi těmito přístupy a prosadí, že si můžeme dovolit snížit daně o 100 miliard, protože je to správné, pravicové, rozumné a lidem zůstane více peněz v kapse,“ poznamenává.

Přitom jen na obsluhu státního dluhu stát ročně běžně platil 40 miliard korun, za což by prý bylo možné pořídit čtyři plně vybavené krajské nemocnice i s personálem. „Teď už jich nepostavíme sedm, protože je to už 70 miliard. A v roce 2025 jich bude 10. A čím více těchto nepostavených nemocnic, tím víc si toho ti investoři všimnou a přirážka k dluhu je vyšší, když půjčujete nejrychleji se zadlužující zemi v Evropské unii,“ uzavírá.

Nový politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v neděli 21. května po 18. hodině.

Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme